Dlužím na pojistném! Kdy se dluh promlčí?

Každému drobnému živnostníkovi se může stát, že během své podnikatelské činnosti zapomene uhradit jednu nebo dvě měsíční zálohy na sociálním či zdravotním pojištění. V mnoha případech odhalí pojišťovny tuto událost až po mnoha letech a požadují po živnostníkovi nejenom úhradu dlužné jistiny, ale i penále. To je ale kvůli nečinnosti pojišťovny mnohonásobně vyšší než původní dvě nezaplacené zálohy na pojistném.

3 roky a dost

Jestliže dojde k promlčení dluhu, nemůže se již věřitel svého nároku domáhat soudní cestou. A dlužník už není ze zákona povinen uhradit svůj závazek. Dlužník ovšem musí vznést námitku promlčení. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo přiznat. Institut promlčení tak hraje klíčovou roli při vymáhání pohledávek a nutí věřitele včas řešit pohledávky soudní cestou.

Základní promlčecí lhůta je podle občanského zákoníku tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Existují také určité výjimky v délce promlčecí lhůty, a to například u náhrady škody nebo plnění z bezdůvodného obohacení.

Dluh denně narůstá

Každý živnostník by si měl vždy dávat dobrý pozor na své zákonné povinnosti a vyzvedávat poštu. Může se klidně stát, že například v roce 2001 kvůli změně účetní nezaplatil zdravotní pojištění ve výši 2 000 Kč. Příslušná pojišťovna to ale zjistila až v roce 2006 a předepsala živnostníkovi zpětně nejenom úhradu pojistného 2 000 Kč, ale i penále ve výši 3 650 Kč. Tedy 0,1 % za každý den prodlení. Protože živnostník změnil adresu trvalého bydliště a příslušnou pojišťovnu o tom v zákonné 8denní lhůtě neinformoval, jsou mu všechny písemnosti doručeny na starou adresu. Písemnosti tak sice nepřevzal a nedozvěděl se o nich, ale v takových případech platí fikce doručení a písemnosti nabudou právní moci.

Potom se nějakou dobu zdánlivě nic neděje, ale pojišťovna částku začíná vymáhat. Živnostník odjede na dovolenou, opět si nepřevezme soudní usnesení, které nabude právní moci. Pro pojišťovnu danou částku vymáhá soukromý exekutor, který překvapeného živnostníka zastihne v roce 2007. A požaduje úhradu nejenom dlužného pojistného 2 000 Kč a penále 3 650 Kč, ale i veškeré soudní náklady a svou odměnu. Z původního dluhu ve výši 2 000 Kč, který vznikl pouze nedopatřením, je na světě pohledávka v částce přesahující 20 000 Kč. Obě dlužné částky jsou vedeny pod jiným číslem jednacím, takže pro každou z nich musí živnostník zaplatit soudní náklady i zákonnou odměnu exekutora zvlášť.

Zdravotní pojištění: Po 5 letech má pojišťovna smůlu

U zdravotního pojištění je prozatím promlčecí lhůta pětiletá, ale již brzy bude pravděpodobně desetiletá. To tedy znamená, že právo předepsat dlužné pojistné a penále se promlčuje za pět let ode dne splatnosti. Pokud však pojišťovna provedla úkon ke zjištění výše pojistného nebo penále nebo jejich vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Jestliže tedy pojišťovna předepíše živnostníkovi úhradu pohledávky po delší době, stačí vznést písemnou námitku promlčení a pojišťovna danou částku již nemůže vymáhat. Analogicky to platí také u sociálního pojištění.

Sociální pojištění lze vymáhat až 10 let

U sociálního pojištění je promlčení doba desetiletá. Především podnikatelé zaměstnávající nějaké pracovníky by měli vždy při odvodu pojistného postupovat obezřetně. Kontrola může přijít i po několika letech a doměřit nejenom dlužné pojistné, ale také vysoké penále.

Přerušení promlčecí doby

Promlčecí doba se staví například v případě, že věřitel uplatnil v promlčecí době své právo u soudu. Právo mu bylo pravomocně přiznáno a soud navrhl výkon rozhodnutí. Ať už srážkami ze mzdy, prodejem movitých či nemovitých věcí nebo přikázáním z účtu. Promlčecí doba, která uběhla před překážkou a po jejím skončení, se sčítá.

Pojišťovna může penále prominout

Pokud se náhodou stane, že živnostník nějakou dobu neplnil řádně své povinnosti vůči příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně a je mu včas předepsána úhrada pojistného i penále, je nejlepší se s příslušnou institucí domluvit na splátkovém kalendáři.

Ihned při řešení nedoplatku na pojistném má živnostník také možnost požádat o prominutí penále. Na příslušnou pojišťovnu se obrátí písemnou žádostí o snížení či prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V žádosti vypíše všechny podstatné důvody, které mají vliv na neuhrazení dluhu. Tuto žádost musí podat nejpozději v patnáctidenní lhůtě od písemného doručení platebního výměru. Pokud živnostník s pojišťovnou nesepíše dohodu o splátkách a pojistné neuhradí, nemůže mu pojišťovna v této žádosti ze zákona vyhovět.

Na prominutí či snížení penále není ze zákona paušální nárok. Rozhoduje o něm každá pojišťovna sama, na základě svých vlastních vnitřních předpisů.

Prameny:

• Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění
• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v platném znění
• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění
• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v platném znění