Spočítejte si...

Zavřít

Dluhy do 5000 Kč budou bez nákladů řízení. Není ale důvod se radovat

Sněmovna rozhodne o novele, která by zrušila nárok na náhradu nákladů řízení u vymáhání bagatelních částek. Mají se bát lidé nebo advokáti?

Sněmovna by měla dnes rozhodnout o novele Občanského soudního řádu (OSŘ), kterou Senát vrátil poslancům s několika připomínkami. Jedna z nich se týká již několikrát diskutovaného principu teritoriality, ta druhá pak drobných dluhů do 5000 Kč, u kterých by při sporech dlužníci nemuseli nahrazovat tzv. náklady řízení. Je to dobře nebo špatně?

Princip teritoriality: dobrý jak pro koho

O otázce, zda přidělovat exekutorům případy podle místa bydliště dlužníka, už se v minulosti diskutovalo několikrát. V názorech na tuto myšlenku nejsou jednotní ani samotní exekutoři. 

Když měli v roce 2010 hlasovat na směnu Exekutorské komory o mandátu pro Prezidium komory, zda začít s legislativními kroky pro zavedení principu teritoriality, většina z nich neodevzdala hlasovací lístek. A tak ačkoli výsledek hlasování hovořil pro princip teritoriality, sněm nebyl kvůli neodevzdaným hlasovacím lístkům usnášeníschopný. 

Pokud by novela Občanského soudního řádu prošla včetně připomínek Senátu, prováděli by exekuce vždy jen ti exekutoři, kteří sídlí u okresního soudu v místě bydliště dlužníka. Nyní je pouze na věřiteli, kterému exekutorovi svěří svou nesplacenou pohledávku, takže exekutor může sídlit na opačném konci republiky vzhledem k bydlišti dlužníka. Tomu se tak může zvyšovat částka, kterou bude nucen nakonec uhradit. 

Proti návrhu se přirozeně staví velké exekutorské úřady, které by přišly o velkou část svého „byznysu“. Nutno uznat, že naopak malým exekutorským úřadům, které nejsou nijak zvyklé na velký nápor případů, by tato změna zase mohla zkomplikovat život.

Proti se staví i velcí věřitelé – například banky, úvěrové společnosti či distributoři energií. Tito věřitelé řeší velký počet svých pohledávek pouze s vybranou skupinou exekutorů a v případě platnosti principu teritoriality by jim výrazně stouply náklady na administrativu. 

Nově by totiž museli komunikovat prakticky se všemi úřady v republice právě podle místní příslušnosti k bydlišti dlužníka.

O principu teritoriality si přečtěte více v článku: Exekuce podle místa bydliště: měli by se dlužníci na novinku těšit nebo se jí bát? 

Dluhy do 5000 Kč bez náhrady nákladů řízení

Druhá významná novinka v novele Občanského soudního řádu by v případě přijetí ovlivnila náhrady nákladů řízení u dlužných částek do 5000 Kč, takže vymáhaná částka a náklady na její vymáhání by se v mnoha případech svou výší zásadně nelišily. Věřitel by tak musel nést tyto náklady sám. 

Podle vymezení bagatelního plnění dle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu, je hranice 5000 Kč platná jen pro výši samotné pohledávky. K jejímu příslušenství se v tomto případě nepřihlíží. Pozměňovací návrh by ovlivnil všechna řízení, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění do hranice 5000 Kč. 

Co jsou náklady řízení?

Podle § 137 odst. 1 a 2 Občanského soudního řádku jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců. A to včetně:

  • soudního poplatku, 
  • ušlého výdělku účastníků a jejich zástupců, 
  • nákladů důkazů
  • odměny notáře za úkony soudního komisaře včetně jeho hotových výdajů, 
  • odměna správce dědictví včetně jeho hotových výdajů, 
  • náklady na tlumočníka, 
  • odměna za zastupování  a odměna za první setkání s mediátorem nařízené soudem.

Zákon dále uvádí, že odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen pokud je zástupcem advokát nebo notář anebo patentový zástupce. 

V současnosti podle Občanského soudního řádu platí, že účastníkům, kteří měli ve sporu tzv. plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů, které byly potřebné k účelnému uplatněné práva či bránění práva proti tomu účastníkovi, který ve sporu úspěch neměl. Čtěte více: Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?

Pozměňovací návrh Senátu k novele Občanského soudního řádu by stanovil výjimku pro spory o peněžitá plnění do 5000 Kč. Úspěšný účastník by tak nově neměl právo na náhradu odměny za zastupování a hotových výdajů zástupce v řízení. Mluvčí Petra Hrubáministerstva spravedlnosti však připustila, že i toto pravidlo by mělo výjimku: Soud by mohl tuto náhradu přiznat, pokud by to odůvodňovaly okolnosti případu nebo poměry účastníků. Nejde tedy o veškeré náklady řízení, náhradu ostatních by soud měl účastníkovi přiznat, uvedla s tím, že nárok na náhradu příslušenství pohledávky spolu se samotnou pohledávkou by věřiteli zůstal. 

Co je příslušenství k pohledávce?

Příslušenstvím k pohledávce se podle § 121 odst. 3 občanského zákoníku rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

Čí koza nezůstane celá?

Na novinku by mohli doplatit drobní věřitelé od lidí, kteří půjčili svým kamarádům, přes spotřebitele, kteří zaplatili zálohu na služby od firmy, která zkrachovala až po drobné živnostníky, jejichž faktury se pohybují právě v nižších částkách do 5000 Kč. 

Na druhou stranu by přijatá novela znamenala další krok k tomu omezit bobtnající náklady na vymáhání, které dokážou z neuhrazené pokuty za MHD vytvořit dluh ve výši 20 000 Kč.  Čtěte více: Dlužíte 1000 Kč, zaplatíte 20 000 Kč a s posvěcením zákona

Schválení pozměňovacích návrhů by tak navázalo na nález Ústavního soudu, který se rozhodl přiznat na náhradu nákladů právního zastoupení jen ekvivalent dluhu a na letošní úpravu náhradové vyhlášky ministerstvem spravedlnosti.  Čtěte více: Malé dluhy, přemrštěné platby právníkům: Co proti tomu stát dělá?  

Co je a co není špatné?

S pozměňovacím návrhem přirozeně nesouhlasí Česká advokátní komora, která ho označuje jako nejvážnější pokus o zásah do práv účastníků civilního řízení a porušení ústavního principu rovnosti účastníků:

Jsme toho názoru, že s obchodováním s bagatelními pohledávkami se již dostatečně vypořádala moc výkonná (změnou vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 484/2000) i moc soudní (nález Ústavního soudu sp. zn. ÚS 3923/2011 ze dne 29. 3. 2012), byť s jistými nedokonalostmi. Způsob, jakým by se s tímto problémem  vypořádala moc zákonodárná, by byl více než kuriózní. Právo na náhradu nákladů řízení neupíraly účastníkům ani občanské soudní řády platné za doby totality, řekla serveru Měšec.cz Iva Chaloupková, mluvčí České advokátní komory s tím, že pokud účastník nebude mít naději na přiznání náhrady nákladů řízení, nebude své nároky uplatňovat, protože se vedle existující pohledávky jeho výdaje zvýší o odměnu a hotové výdaje advokátovi.  

Pokud by ale měl pozměňovací návrh šanci – obzvlášť u bagatelních částek – dále snížit náklady, o které se dlužníkům zvyšuje jejich závazek, přinesla by tato novinka asi více užitku pro veřejnost, která si stejně v drtivé většině nepůjčuje mezi sebou ale s žádostí o půjčku se obrací spíše na banky či úvěrové společnosti. Doplatili by na to ale naopak advokáti, kteří by neměli tolik práce, protože ze strany věřitelů už by se opravdu nevyplatilo bagatelní pohledávky vymáhat za pomoci jejich služeb.

Právě silná lobby ze strany velkých exekučních společností proti teritorialitě a ze strany advokátních kanceláří proti zavedení hranice bagatelity ale nedává podle autora pozměňovacího návrhu Jiřího Dienstbiera moc šancí na jeho přijetí.

Pro obě vlivné skupiny představují exekuce skutečně jednoduchý byznys, především díky automatickému přiznání náhrad. Zároveň tu však existuje i velmi silná lobby ze strany některých politiků a stranických kmotrů, naznačil Dienstbier s tím, že ačkoli je vláda v rozkolu a nemůže se dohodnout na zvýšení DPH, v tomto případě bude pravděpodobně tahat za jeden provaz.

Blíž Evropě?

Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni srovnával modely exekučních řízení v České republice a ostatních evropských státech a z výsledků plyne, že jsou u nás soudní poplatky a náklady soudního řízení i ve sporech o bagatelní částky tak vysoké, že zvyšují celkové náklady závazku pro dlužníka o stovky až tisíce procent. V ostatních evropských státech je výše poplatků odvozována od výše samotné pohledávky tak, aby nárůst byl pouze v řádu desítek procent. Například v případě dluhu 1020 Kč by dlužník v Německu zaplatil částku 3306 Kč zatímco v ČR 17 810 Kč, uvedl Hůle.

Dodal také, že v Evropě je celkem běžně stanovována hranice bagatelity a pod tuto hranici se neplatí žádné náhrady za právní služby.

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 11. 2012 21:18
Zasílat nově přidané názory e-mailem