Dluhová krize se opět ozvala a přibyla manipulace s daty

Stres testy evropských bank se objevily v novém světle, když skutečné zadlužení zůstalo před regulátory pod pokličkou. Manipulace s daty má vliv i na ceny na trzích a USA investory také nepotěšily.

Měřeno výsledky akciových indexů prožily trhy relativně klidný týden. Nejčastěji se celkové růsty pohybovaly mezi jedním a dvěma procenty. Pokud se však podíváme hlouběji pod povrch, nalezneme vysokou volatilitu. Ta obvykle značí nervózní obchodování a nejistotu obchodníků. Vzhledem k nedostatku pravidelných fundamentů tak trhy často vařily z vody.

Dluhová krize opět s námi

V pondělí byl ve Spojených státech svátek práce a ani v úterý nepřišly z největší světové ekonomiky žádná důležitá data. V první polovině týdne tak byly trhy spíše ve vleku evropských událostí. Nejdůležitější události týdne tak souvisely s obnovením dluhové krize. Objevily se „nové“ informace ohledně červencových stres testů evropských bank. Úspěšně jimi tehdy prošlo 84 z 91 testovaných bank, ovšem podstatná část dluhů v jejich reálném držení zůstala regulátorům skryta. O těchto skutečnostech se už hojně spekulovalo na konci července, proto bylo překvapením, že trhy v úterý zareagovaly citelným výprodejem. Většina akciových indexů i průmyslových komodit zakončila den na nižších hladinách.

Naopak požadované výnosy dluhopisů zemí nejpostiženějších dluhovou krizí – Řecka, Irska a Portugalska vylétly vzhůru. Rozdíl v úroku řeckých a německých dluhopisů se dostal na 961 bazických bodů (9,61 %), což je nejvyšší rozdíl za poslední 4 měsíce. Rekordů bylo dosaženo 7. května, kdy se tento rozdíl vyšplhal na 973 bodů. K rekordu tak chybělo pouze 12 bazických bodů (0,12 %). V případě Irska byl požadovaný úrok z desetiletých dluhopisů nejvyšší v historii – 6,0 %. Rovněž rozdíl mezi irskými a německými dluhopisy dosáhl na rekordy, když se dnes vyšplhal 368 bazických bodů. Vzestup portugalských úrokových sazeb eskaloval ve středu, když se dostal na 5,8 %. Pro srovnání – Požadované úroky na českých státních dluhopisech v minulém týdnu klesly na 3,1 %, což znamenalo nejnižší hodnotu v historii.

Přestože požadované výnosy z dluhopisů ještě nejsou ve všech případech vyšší, než tomu bylo v květnu, tak vzhledem k pomoci Evropské centrální banky těmto zemím je tento stav alarmující. ECB aktivně vystupuje na sekundárním trhu s dluhopisy postižených zemí a jejich nákupy uměle snižuje požadované výnosy. Bez ohledu na tuto skutečnost však nedůvěra trhů pokračuje a úrokové sazby nejvíce postižených zemí dále rostou.

Americké statistické voodoo

Ukázkou manipulace s daty a s důvěrou investorů se stalo čtvrteční zveřejnění nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA. Ty podle statistického úřadu klesly o 27 tisíc, což by byl vzhledem ke zpomalující americké ekonomice obdivuhodný výsledek. Trhy samozřejmě zareagovaly posílením.  Při hlubším zkoumání však vyšlo najevo, že celkem 9 států nedodalo kvůli pondělnímu svátku práce potřebná data, přičemž mezi nimi byly například Kalifornie nebo Virginie, které patří mezi největší a nejdůležitější. Statistický úřad si tak odhadl nebo nechal odhadnout výsledky v těchto státech a zveřejnil pozitivní číslo. Relevance téměř pětiny dat však byla minimálně diskutabilní. Navíc historické výsledky statistiky hovoří o pravidelném nadhodnocování těchto dat. Více než 90 % týdenních statistik je totiž následně revidováno vzhůru. O revize už je však mezi investory daleko nižší zájem než o čerstvá data. Proto se logicky nabízí otázka, zda nejsou data dlouhodobě záměrně nadhodnocována. Zkreslování statistik z trhu práce je každopádně negativní zprávou pro fundamentální investory.

Graf: počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA za poslední rok – týdenní data (v tisících)

Růst české ekonomiky si prošel revizí

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu více, než předpokládal předběžný odhad. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,9 procenta, což bylo také nad prvním odhadem z poloviny srpna. Nezaměstnanost klesla v srpnu na 8,6 % a znamenala také mírně pozitivní výsledek. Na pražském akciovém indexu PX se však žádná euforie nekonala, protože data z české ekonomiky jsou obvykle až v několikáté řadě faktorů, které pohybují českou burzou. PX nakonec týden zakončil se ztrátou 2,8 %. Na vývoji indexu bychom tak spíše našli stopy negativních zpráv z Německa, kde objem továrních objednávek i průmyslová produkce skončily hluboko pod očekáváním. Nastínily tak začátek dlouho očekávané situace, kdy německá ekonomika přestává těžit z oslabeného eura a začíná následovat americkou ekonomiku ve zvolnění tempa růstu.

Graf: Vývoj českého HDP od roku 2000 (meziročně v %)

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 9. 2010 21:42