Dlouhodobě nemocní budou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti

Pracovní neschopnost po skončení pojištěného zaměstnání bude od 1. října 2015 náhradní dobou pro podporu v nezaměstnanosti. Na podporu tak dosáhne víc lidí.

V praxi nastávají situace, kdy je pracovník po skončení zaměstnání (ať už skončilo uplynutím sjednané doby, nebo skončilo, aniž by došlo k prodloužení výpovědní doby a celého zaměstnání o ochranou dobu) stále v dočasné pracovní neschopnosti nebo onemocní v ochranné lhůtě 7 dnů po skončení zaměstnání. Čtěte více: Kdy vám nemoc prodlouží pracovní poměr? (PŘÍKLADY)

V případě, že se jedná o dlouhodobou pracovní neschopnost, ztrácí takový člověk nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože v rozhodném období nesplní podmínku získání potřebné doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, tj. získání alespoň 12 měsíců této doby v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Čtěte také: Na jaké peníze si mohou přijít nezaměstnaní?

Ostatně, nedávno jsme přiblížili příběh pana M., jehož případ, kdy se soudil s Českou republikou o podporu v nezaměstnanosti, se dostal až k Ústavnímu soudu, ale neuspěl. Více najdete v článku Za dlouhodobou nemoc po skončení zaměstnání budete bez podpory.

Nová ochranná doba

Konečně dochází, a to s účinností od 1. října 2015, po předchozích marných pokusech k legislativní změně řešící tento problém.

Zákon č. 203/2015 (novela zákona o zaměstnanosti č. 435/2015 Sb.) zavádí (v ust. § 41 odst. 3 písm. g) novou náhradní dobu pro nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Jedná se o dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění (tj. zaměstnání v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti se započitatelným příjmem od 2500 Kč za měsíc nebo na dohodu o provedení práce od 10 001 Kč za měsíc), pokud si uchazeč o zaměstnání nepřivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně.

Podmínkou je, že dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době výdělečné činnosti (tedy ještě za trvání zaměstnání) nebo v ochranné lhůtě 7 dnů (po skončení zaměstnání).

Co všechno se počítá místo pojištěné činnosti?

Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v tomto rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců.

Není-li tato podmínka předchozím zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností splněna, lze ji splnit i započtením náhradní doby zaměstnání.

Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba:

widgety

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
  • osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
  • osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost)

a nově od 1. 10. 2015

  • trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené, započítávají se pouze jednou.