Hlavní navigace

Diety se zvyšují. Kolik dostanete na jídlo na pracovní cestě?

3. 1. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Freepik.com, podle licence: Rights Managed
Od 1. ledna 2017 dochází k pravidelným změnám v sazbách stravného. Stravné se zvyšuje, o kolik si polepšíte?

Ve srovnání s částkami pro rok 2016 se diety zvyšují v 1. časovém pásmu (intervalu) pracovní cesty o 2 Kč, ve 2. o 3 Kč a ve 3. o 5 Kč. Mění se také náhrady za použití vlastního vozidla na pracovní cestě.

Zaměstnavatel je povinen kompenzovat vám, pokud vás vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit vám tzv. diety, tedy stravné. Stravné jako náhrada zvýšených stravovacích výdajů – např. v restauracích, kde se obvykle nestravujete, vám náleží v závislosti na době, která uplyne od vašeho výjezdu k mimořádnému výkonu práce mimo (v pracovní smlouvě) sjednané místo výkonu práce do návratu zpět. Diety čili stravné nepředstavují náhradu vašich celkových nákladů na stravování během pracovní cesty, neboť byste se stravovali, i kdybyste na pracovní cestě nebyli. Při vyplácení diet je lhostejné, zda jste opravdu nějaké jídlo během pracovní cesty konzumovali, nebo ne, zda to bylo v podnicích veřejného stravování, nebo šlo o občerstvení doma připravené. Stravné je stanoveno paušální částkou závislou na době trvání cesty, proto se také nepožaduje jakékoliv prokazování výdajů se stravováním spojených.

Další informace se dočtete v článku Kdo může odmítnou vyslání na pracovní cestu?

Tuzemské stravné

Výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen. V pravidelném termínu od 1. ledna (kalendářního roku) Ministerstvo práce a sociálních věcí mění (tuzemské) stravné. V mimořádném termínu Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví stravné, jakmile se podle údajů Českého statistického úřadu ceny ode dne účinnosti poslední úpravy zvýší nebo sníží alespoň o 20 %.

Rozdílná je maximální výše stravného podle toho, zda ji poskytuje (na straně jedné) zaměstnavatel z rozpočtového sektoru, nebo (na straně druhé) zaměstnavatel z mimorozpočtové (soukromé) sféry.

Intervaly pro veřejný sektor

Zaměstnavatel rozpočtového sektoru (tj. zaměstnavatel státní a veřejné správy a služeb) specifikovaný v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce poskytne vám jako zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty (na území České republiky) stravné ve výši:

  • 72 Kč až 86 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dosud do 31. 12. 2016 to bylo 70 Kč až 83 Kč),
  • 109 Kč až 132 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dosud to bylo 106 Kč až 127 Kč),
  • 171 Kč až 205 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dosud to bylo 166 Kč až 198 Kč).

Další informace naleznete v článku Tuzemské diety a stravné 2016: jen nepatrné zvýšení (příklady).

Zaměstnavatel rozpočtového sektoru vždy poskytuje stravné ve výši, která musí odpovídat předepsanému rozpětí (intervalu), stravné nemůže být nižší než jeho minimální předepsaná částka, ale ani vyšší než jeho předepsaná maximální částka.

Minimální standardy pro privátní sektor

Za každý kalendářní den pracovní cesty vám poskytne zaměstnavatel soukromého sektoru (tj. zaměstnavatel z privátní – převážně podnikatelské sféry) stravné nejméně ve výši:

  • 72 Kč (dosud to bylo 70 Kč), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 109 Kč (dosud to bylo 106 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  • 171 Kč (dosud to bylo 166 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Zaměstnavatel ze soukromého sektoru tedy může poskytovat stravné i v libovolně vyšší úrovni, než je předepsaná minimální výše stravného, nesmí však vyplácet stravné nižší, než je minimální úroveň stravného. Více informací si můžete přečíst v článku I na pracovní cestě můžete vydělat na přesčasech.

Příklady

Příklad 1:

Vyjeli jste na pracovní cestu ráno v 8:30 hodin a vrátili jste se ve 12:30 hodin. Byli jste tedy na pracovní cestě 4 hodiny – nenáleží vám žádná náhrada stravného.

Příklad 2:

Vyjeli jste na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátili jste se v 16:45 hodin. Byli jste tedy na pracovní cestě 11 hodin – máte nárok na stravné v 1. intervalu.

Příklad 3:

Vyjeli jste na pracovní cestu ráno v 6:15 hodin a vrátili jste se ve 18:15 hodin. Byli jste tedy na pracovní cestě 12 hodin – máte nárok na stravné v 1. intervalu.

Příklad 4:

Vyjeli jste na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátili jste se ve 22:05 hodin. Byli jste tedy na pracovní cestě 16 hodin a 30 minut – máte nárok na stravné v 2. intervalu.

Příklad 5:

Vyjeli jste na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátili jste se ve 23:00 hodin. Byli jste tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut – máte nárok na stravné v 3. intervalu.

Příklad 6:

Vyjeli jste na pracovní cestu v pondělí ráno v 8:30 hodin a vrátili jste se v úterý v 11:45 hodin. V pondělí jste byli na pracovní cestě od 9:00 do 24:00, tj. 15 hodin – máte nárok na stravné v 2. intervalu. V úterý jste byli na pracovní cestě od 0:00 do 11:45, tj. 11 a ¾ hodiny – máte nárok na stravné v 1. intervalu.

Příklad 7:

Vyjeli jste na pracovní cestu ve středu ráno v 5:45 hodin a vrátili jste se v pátek v 15:00 hodin. V 1. den jste byli na pracovní cestě od 5:45 do 24:00, tj. 18 a ¼ hodiny – máte nárok na stravné ve 3. intervalu. 2. den jste byli na pracovní cestě od 0:00 do 24:00, tj. 24 hodin – máte nárok na stravné ve 3. intervalu. 3. den jste byli na pracovní cestě od 0:00 do 15:30, tj. 15 a hodin – máte nárok na stravné ve 2. intervalu.

Příklad 8: 

Vyjeli jste na pracovní cestu ve středu ve 12:45 hodin a vrátili jste se v noci na čtvrtek ve 2:00 hodin. První den jste byli na pracovní cestě 11 ¼ hodiny – měli byste mít nárok na stravné v 1. intervalu. Druhý den jste byli na pracovní cestě 2 hodiny – neměli byste mít nárok na stravné. Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se však upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro vás výhodnější <a>(ust. § 163 odst. 4 zákoník práce). Pokud tedy neposuzujeme dobu trvání pracovní cesty odděleně, pak pracovní cesta trvala 13 ¼ hodiny – máte nárok na stravné ve 2. intervalu.

Za bezplatně poskytnuté jídlo na pracovní cestě se však stravné snižuje podle pravidel zákoníku práce. Další informace naleznete v článku Plné stravné a ještě jídlo už na služební cestě nedostanete.

Bylo-li vám během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (tedy jídlo, na které jste finančně nepřispěli), přísluší vám stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

  • 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  • 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravné vám vůbec nepřísluší, pokud vám během pracovní cesty, která trvá

  • 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
  • 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

Příklad

Vyjeli jste na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátili jste se ve 23:00 hodin. Byli jste tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut – máte nárok na stravné v 3. intervalu. Zaměstnavatel na základě své směrnice poskytuje stravné v minimální zákonné výši, tedy 72 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 109 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 171 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Varianta 1: Neobdrželi jste žádné bezplatné jídlo – máte nárok na stravné v plné výši 171 Kč.

Varianta 2: Obdrželi jste oběd – pak se stravné krátí o 25 %, tj. o 42,75 Kč. Částka, kterou dostanete vyplacenu, je: 171 – 42,75 = 128,25, po zaokrouhlení 128 Kč. (Stravné se podle ust. § 189 odst. 3 zákoníku práce zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.)

Varianta 3: Obdrželi jste oběd a večeři – pak se stravné krátí o 50 % (2 × 25 %), tj. o 85,50 Kč. Částka, kterou dostanete vyplacenu, je: 171 – 85,50 = 85,50, tedy po zaokrouhlení 86 Kč.

Použití automobilu: Vyhláška č.440/2016 Sb., určující výši tuzemského stravného, rovněž pro účely cestovních náhrad vyplácených zaměstnancům stanoví:

dan_z_prijmu

Sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy, která činí nejméně u jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč, u osobních silničních motorových vozidel 3,90 Kč, což je oproti loňsku v obou případech zvýšení o 0,10 Kč. (Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší podle ust. § 157 odst. 4 zákoníku práce nejméně o 15 %. Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů vám přísluší dle ust. § 157 odst. 5 zákoníku práce nejméně ve výši dvojnásobku sazby stanovené pro osobní silniční motorová vozidla, tedy ve výši 7,80 Kč za 1 km jízdy.) Tyto náhrady jsou příspěvkem na amortizaci.

Průměrnou cenu pohonných hmot, která za litr činí 29,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, 32,50 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, 28,60 Kč u motorové nafty.
(Sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se zaokrouhlují podle ust. § 189 odst. 3 zákoníku práce na desetihaléře směrem nahoru.)

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).