Desetník: Zákon o DPH - menší zlo

Uplynulá dekáda pracovních dnů se točila ve znamení DPH. Vrcholil parlamentní maratón schvalování novely zákona, který nás má začlenit do Evropské unie. Proč ale zákon, na jehož přípravu jsme měli roky, byl přijat v nevyhovující podobě pouhý jeden týden před vstupem do Unie?

DESETNÍK 33/2004 (12. 4. 2004 – 25. 4. 2004)

Zákon o DPH aneb Proč to trvalo tak dlouho?

Zákon o DPH byl vydán ve Sbírce zákonů (rozuměj „vstoupil v platnost“) pouhý jeden týden před vstupem České republiky do Evropské unie. Svou kvalitou odpovídá spíše podřadné studentské práci než zákonu, který představuje největší daňovou změnu od postkomunistických reforem. Přitom času na jeho přípravu měla vláda i poslanecké kluby více než dost.

Jsou tomu přibližně dva roky, kdy byla uzavřena jedna z kapitol o našem přistoupení k Evropské unii, jedna z kapitol, která se týkala daňové harmonizace, včetně daně z přidané hodnoty. Uvést naše daňové zákony do souladu se směrnicemi Evropské unie, v případě DPH 6. směrnicí, jsme přislíbili nejpozději před vstupem. Dva roky se ovšem nedělo vůbec nic.

Na podzim loňského roku vládní koalice začala připravovat reformu veřejných financí. Počin chvályhodný, leč obtížně proveditelný. Do svého plánu pochopitelně zapojila i daň z přidané hodnoty. A nastaly potíže.

Opozici se snaha o příspěvek do státního rozpočtu, který se koalice pomocí DPH snažila získat, nelíbila a zákon nechtěla podpořit. Ani koalice navíc nebyla jednotná a jednání o konkrétní podobě zákona se protahovala, odkládala a podkládala dalšími dohodami, například o míře „deregulace“ nájemného.

Dohody byly nakonec podepsány, zákon napsán a Poslaneckou sněmovnou schválen. Bohužel, i s mnoha nejasnostmi a chybami. Naneštěstí se vstup České republiky do Evropské unie nezadržitelně blížil a čas začal tlačit. Proto byli senátoři přesvědčeni navzdory svému přesvědčení pro zákon zvednout ruku. A stalo se.

Na prezidenta Václava Klause, někdejšího šéfa současné nejsilnější opoziční strany, nezapůsobila ani koalice, ani nedostatek času, ani podnikatelé, kteří potřebovali především jistotu, jak mají po vstupu do Evropské unie postupovat. A tak 9. dubna 2004 zákon vetoval se slovy: Ještě si to rozmyslete.

Vláda s nelibostí sledovala počínání pana prezidenta a sbírala veškeré síly ke zvrácení prezidentského rozsudku. Poslanci byli staženi ze služebních cest a dovolených, aby potřebná nadpoloviční většina, 101 poslanců, zvedla ruku pro novelu ještě jednou.

Člověk míní… a nemoc a úraz jsou proti. Opozice shovívavě přistoupila na dvoudenní odložení hlasování o zákonu. 22. 4. byl již vážně zraněný Cyril Svoboda schopen převozu a byl dopraven do poslanecké sněmovny. Jeho hlas nás, daňové poplatníky, stál jen na dopravě 100 tis. Kč. Druhého nemocného lékaři nepustili a byl zastoupen Kottem, vyloučeným z poslaneckého klubu ODS. Ostatní poslanci disciplinovaně přišli a tlačítko „ano“ stiskli.

Následující den, v pátek, již novela vyšla ve Sbírce zákonů a vstoupila tak v platnost s účinností k 1. květnu 2004. Jak vidno, když se chce (nebo musí?), tak to jde rychle i ve státní správě.


Co novela přinese

Prvořadým cílem novely byla harmonizace se Šestou směrnicí Evropské unie, což se povedlo tak na půl. Přijetím zákona nehrozí kolaps v mezinárodním obchodu a budeme moci dovážet a vyvážet zboží a služby z/do EU. Přijaty byly ale i části zákona, které směrnici odporují (zdanění staveb před kolaudací, zdanění staveb po kolaudaci nejen při prvním převodu) nebo jsou nejasné (viz článek Milana Marka Novela DPH – vládní lži a parlamentní bída) a které nás budou stát ještě nemalé penále do evropské pokladny. Ostatně již nyní se připravuje novela novely.

Nejviditelnější změnou pro každého nakupujícího v české republice je snížení 22% sazby DPH na 19 % a přeřazení velkého množství položek do základní (rozuměj „vyšší“) sazby. Celkový výčet přeřazených služeb nelze přesně uvést, jednalo by se o citaci několika set položek dle Standardní klasifikace produkce. píše se v materiálu Ministerstva financí.

Celkový výsledek je přínos 5 mld. Kč do státního rozpočtu jen v letošním roce a očekávané propuštění až 80 tisíc osob pracujících v cestovním ruchu a návazných odvětvích vlivem přeřazení do základní sazby DPH. Ročně by pak stát měl vybrat přibližně o 25 mld. Kč více než dosud, tj. přibližně o 13 mld. Kč více, než kolik by vyplynulo ze směrnice Unie.

Znění novely je ovšem natolik vágní, že je nejisté, zda miliardy navíc stát získá, nebo naopak ještě něco tratí. Novela umožňuje neplatit DPH při prodeji zboží, pokud si podnikatel neuplatní odpočet DPH na vstupu. Zjednodušeně řečeno, koncoví prodejci zboží budou moci postupovat jako neplátci DPH a stát přijde o daň z marže obchodníků.

Součástí novely zákona o DPH nebyl pouze zákon o DPH, ale novely i dalších zákonů. Mezi nimi například „předvolební úplatek“ v podobě „jednorázové kompenzační sociální dávky“ ve výši 1000 Kč pro důchodce a 2000 Kč jako bonus pro rodiny s přídavky na děti ke každému děcku. Zároveň se zvyšuje rodičovský příspěvek o 1000 Kč měsíčně. Celkem by stát měl vydat 8 mld. Kč.


Menší zlo

Schválení novely zákona o DPH a přehlasování prezidentského veta je přes veškeré výhrady a nedostatky zákona menším zlem než neschválení žádné úpravy, která by harmonizovala mezinárodní obchod a účtování DPH v rámci Evropské unie. To by přineslo mnoho potíží velkému počtu firem a podnikatelů.

Ostatně i nejistota do posledních chvil přinesla nemalé náklady. Firmy se nemohly včas připravit na změny sazeb a přeřazení zboží, ani na nové procedury při mezinárodním obchodu.

Alternativou k přehlasování veta by bylo schválení základní verze zákona v režimu legislativní nouze. Ovšem i ve zrychleném schvalovacím procesu není jisté, že by byl zákon přijat včas. Nejistota podnikatelů by byla navíc delší.

Přestože je současná situace menším zlem, není zdaleka optimální. Vždyť nás bude s největší pravděpodobností stát nemalé penále, které si poslanci a vláda jistě nenechají strhnout z platu, ale zaplatí ho z našich daní.

Anketa

Měla by si vláda a parlament strhnout případné penále za zákon o DPH z platu?