Spočítejte si...

Zavřít

Desetník: Útok v Londýně - svět se oklepal a jede dál...

Tragický teroristický útok v londýnském metru a autobusu za sebou zanechal pět desítek mrtvých a stovky truchlících, jeho dopady na ekonomiku se ale zdají být minimální. Svět se oklepal z utržené rány a vrací se do zaběhlých kolejí. Jaké následky útok zanechal a kdo na něm vydělal?

DESETNÍK 60/2005 (27. 6. 2005 – 10. 7. 2005)

Útok v Londýně – svět se oklepal a jede dál…

Ve čtvrtek 7. července v ranních hodinách se nejprve rozezněly tři výbuchy v londýnském metru v rozmezí jedné minuty, které byly následovány další explozí v autobuse. Poslední zprávy hovoří o pěti desítkách obětí a sedmi stovkách zraněných. Jedná se o jeden z největších teroristických aktů v Evropě od 11. září 2001, kdy dvě unesená letadla srovnala se zemí newyorkská dvojčata.

Před rokem a čtvrt otřásly výbuchy třemi nádražími v Madridu, kde si teroristický útok vyžádal 191 životů a více než 1500 zraněných. Loni, stejně jako letos, se k akci přihlásila teroristická organizace Al-Káida

V loňském roce provedly sérii útoků čečenští separatisté (6. února – moskevské metro, 24. srpna dvě dopravní letadla) a k nejhoršímu aktu v Beslanu, kde zahynulo přes 330 lidí včetně 172 dětí, se přihlásil Šamil Basajev.

Výbuchy v Londýně přišly současně se zahájením summitu G8 – sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí světa a Ruska. Navíc zasáhly město, které je symbolem obchodu a bankovnictví, centrem největší evropské burzy. Na to teroristé zřejmě sázeli a očekávali ekonomický chaos.

Po ohlášení výbuchů a jejich identifikace jako teroristického útoku zareagovaly evropské burzy výrazným poklesem. Výjimkou nebyla ani pražská burza. Největší dopad měla informace na letecké společnosti a jiné firmy, podnikající v cestovním ruchu. Například akcie Lufthansy, německé národní letecké společnosti, reagovaly poklesem z 10,15 euro na méně než 9,70 euro, tedy přibližně o 4,5 %. Propadem zahájily i americké burzy, které otvírají až v evropských odpoledních hodinách. Příkladem budiž British Airways, britský letecký dopravce, jehož úvod byl přibližně o 5,2 % nižší než středeční závěr.

V obavách před dalšími útoky řada států vyhlásila mimořádná bezpečnostní opatření. V průběhu odpoledne se ale již nic mimořádného nestalo, na což reagovaly i burzy – a v průběhu pátku se např. již zmíněná Lufthansa dostala zpět na úroveň před londýnským incidentem.

Ani cestovní ruch není zatím nijak ohrožen. Cestovní kanceláře nezaznamenaly ani stornování zájezdů do Londýna, kam již opět proudí turisté, a nedochází ani k rušení letů. Pasažéři, kteří měli zarezervován Londýn, odletěli ve čtvrtek i v pátek podle plánu, uvedla tisková mluvčí italské letecké společnosti Alitalia. Plná jsou i letadla British Airways z Říma do Londýna a např. společnost SAS hlásí jen 130 zrušených rezervací z 900 rezervovaných letů.

Jak se zdá, svět se hodně rychle oklepal a ekonomika jede dál… jen s o něco dražší ropou (přes 61 USD za barel) a vyššími cenami akcií společností věnujících se zabezpečovacím systémům.


Kdo a jak mohl na teroristickém útoku vydělat

Teroristické útoky s sebou nesou poměrně snadno předvídatelné cenové pohyby zejména určitých akciových titulů a komodit. Co lze předvídat mnohem hůře, jsou právě ony teroristické útoky, jejich rozsah a načasování. Kdo je zná, může na nich velmi slušně vydělat. A protože o nich ví zpravidla jen plánující teroristická organizace, může na nich vydělat na svůj provoz a teroristické akce.

Informace jsou nejen v moderním světě jednou ze základních podmínek úspěchu. Pokud například víte, jak ta či ona společnost hospodařila dříve než ostatní, můžete toho snadno využít – při lepším než očekávaném výsledku akcie koupíte, při horším prodáte. Z tohoto důvodu jsou postaveny obchody na základě tzv. „vnitřních informacích“ mimo zákon a využití takovéto informace je trestné ve všech civilizovaných zemích.

Pokud tedy někdo (rozumějte teroristická organizace) ví, že dojde k velkému teroristickému útoku, může prostřednictvím svých obchodníků na burzách provést takové operace, které mu přinesou zisk.

V případě útoku na Londýn by to mohlo být např. provedení „krátkého prodeje“ – prodej vypůjčených akcií – (short sell) akcií leteckých společností před teroristickým činem a jejich nákup a vrácení poté, co cena akcií v důsledku útoku klesne. V případě akcií British Airways by tak mohl být zisk přes 5 procent během několika minut bez využití pákového efektu. Lze ovšem využít i nástroje, které pákový efekt využívají (např. některé warranty a certifikáty) a které zajistí mnohonásobně vyšší zisk.

Policie pátrající po původcích útoku samozřejmě výše uvedený postup „zbohatnutí“ zná a využívá ho při odhalování pachatelů, kteří ho proto maskují různými způsoby. Jsem ale přesvědčen, že část zdrojů teroristických organizací pochází z burzovních spekulací…

Anketa

Získávají teroristické organizace část prostředků spekulacemi na burzách?