Desetník: Stát vs. ČSOB: Kdo s koho?

I když jsou prázdniny, bylo uplynulých deset pracovních dní na události ve finanční oblasti docela bohatých. Ministerstvo financí zažalovalo ČSOB u arbitrážního soudu v Paříži. Česká národní banka zvýšila úrokové sazby a usoudila, že padesátníky už nepotřebujeme. A banky se předhánějí v tom, komu se podařilo dosáhnout vyšších zisků.

DESETNÍK 112/2007 (23.7.2007 – 5.8.2007)

Když se rozzlobíme, budeme zlí

Zdá se, že spor ministerstva financí a Československé obchodní banky ohledně zkrachovalé IPB graduje. Obě strany se v novinách navzájem obviňují a hájí svůj pohled na věc, ale čím dál více se ukazuje, že žádný spor vůbec nemusel být! Vše začalo letos v červnu, kdy Československá obchodní banka zažalovala Českou republiku u arbitrážního soudu v Paříži o 1,7 miliardy korun. Banka po státu žádá navrácení peněz, které jí podle jejího názoru dluží za transakci související s převzetím IPB v roce 2000. Ministerstvo financí se nejprve pokoušelo o smír, ale bez odezvy ze strany ČSOB. Jak se později ukázalo, banka jen zmeškala termín, který jí ministerstvo dalo, a svoji odpověď mu zaslala s několikahodinovým zpožděním.

Jenže mezitím ministerstvo přistoupilo k ráznému kroku. V pondělí 23. července zažalovalo ČSOB u arbitrážního soudu v Paříži o téměř 27 miliard korun. Peníze ministerstvo žádá jako kompenzaci v souvislosti s očištěním Investiční a Poštovní banky (IPB). Zároveň odmítlo požadavek ČSOB na zaplacení 1,7 miliardy korun. Ministerstvo financí si na spor najalo stejné právníky (z firmy Weil, Gotshal & Manges, pozn. redakce), kteří proti ČSOB bojují i na straně japonské Nomury. Podle vedoucího právního odboru ministerstva financí Radka Šnábla by to neměl být problém, spíše výhoda. Znají styl právnického týmu ČSOB a už proti němu dokázali vyhrát, obhajoval výběr právníků.

V polovině minulého týdne ministerstvo financí proti ČSOB ještě přitvrdilo. Podle Hospodářských novin chce u mezinárodní arbitráže v Paříži dokázat, že ČSOB v minulosti získala zkrachovalou IPB nekalým způsobem, a tím státu způsobila miliardové škody. Banka údajně ovlivňovala politiky, aby jednali v její prospěch. ČSOB toto obvinění označila za absurdní.

Závěrem minulého týdne bylo ministerstvo opět trochu smířlivější a ochotné k vzájemné dohodě. Podle Šnábla je třeba vyhnout se tomu, aby ministerstvo bylo v arbitráži šest nebo sedm let s největší bankou v zemi. V rozhovoru pro týdeník Ekonom Šnábl dále uvedl, že žalobu na banku podal stát proto, že se na soud obrátila samotná ČSOB. Zároveň dodal, že ministerstvo bylo překvapené, že se banka ke sporu vůbec odhodlala.


Česká národní banka zvýšila úrokové sazby

Česká národní banka zvýšila ve čtvrtek 26. července úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3 %. Hlavními důvody byly podle ní vývoj ekonomiky a rostoucí tlak na zvyšování cen. ČNB k jejich zvýšení naposledy přistoupila v květnu. Někteří analytici odhadují, že růst sazeb letos ještě nekončí a čím dál více se kloní k názoru, že by se mohly zvýšit již v srpnu, a to o čtvrt procentního bodu.


Konec padesátníků v Čechách

Tak už to mají také spočítané. Po desetnících a dvacetnících nás příštím rokem opustí i padesátníky. Platit jimi budeme moci pouze do 31. srpna 2008. Ale i poté budeme mít ještě celý rok na jejich výměnu u komerčních bank a ČNB je bude přijímat a měnit ještě po dobu dalších pěti let až do konce srpna 2014.

A proč se s nimi musíme rozloučit? Podle Pavla Řežábka, vrchního ředitele a člena bankovní rady ČNB, přestávají padesátníky plnit základní funkci oběživa. Jejich význam v peněžním oběhu klesá a veřejnost je nemá příliš v lásce. Podle Řežábka na každou osobu včetně kojenců připadá 41 padesátníků. V tomto směru se naše rodina ukazuje býti silně podprůměrnou. Normu (123 mincí/3 osoby) se nám plnit nedaří o celých 115 drobných mincí!


Která vydělala nejvíce?!

Banky, pojišťovny a jiné společnosti zveřejňovaly v uplynulých deseti pracovních dnech své hospodářské výsledky a téměř všem se v prvním pololetí dařilo. Česká spořitelnaKomerční banka shodně hlásí nárůst čistého zisku. V případě České spořitelny vzrostl čistý zisk o 7,3 procenta na 5,23 miliardy korun. Komerční banka byla ještě o kousek úspěšnější, svůj čistý zisk zvýšila meziročně o 9,8 procenta na 5,29 miliardy korun. Na růstu objemu čistého zisku se u obou bank nejvíce podílel čistý úrokový výnos. Poslední z trojlístku největších českých bank, Československá obchodní banka, své výsledky zveřejní 10. srpna.

Anketa

Co říkáte na pololetní výsledky českých bank?

Finanční novinky:

  • Pioneer Investments – Pioneer – zajištěný fond 2: Skupina Pioneer Investments uvedla na trh nový zajištěný fond – Pioneer – zajištěný fond 2. Do fondu lze investovat jednorázově i pravidelně. Minimální požadovaná počáteční investice dosahuje 5 000 Kč, minimální následná investice musí být vyšší než 1 000 Kč a minimální pravidelná investice musí přesahovat 500 Kč.
  • Raiffeisen stavební spořitelna – Překlenovací úvěry „Družstevní bydlení” a „Panel Kredit Plus”: „Družstevní bydlení” je překlenovací úvěr pro ty fyzické osoby, které nemají možnost ručit žádnou nemovitostí. Pro zajištění úvěru jsou místo ručení nemovitostí požadováni dva ručitelé. „Panel Kredit Plus” je překlenovací úvěr pro právnické osoby – bytová družstva a společenství vlastníků bytových jednotek.
  • Česká spořitelna – Dva nové úvěry Mini Profit: Kontokorentní úvěr mini Profit a Termínovaný úvěr mini Profit jsou předschválené úvěry, které jsou určeny pro stávající klienty České spořitelny z řad podnikatelů s obratem do 30 milionů Kč.
2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 8. 2007 12:37