Spočítejte si...

Zavřít

Desetník: Snižování daní - populismus, nebo vox populi?

V uplynulé dekádě pracovních dnů se udály tři významné události - poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o dani z příjmů, Sdružení obrany spotřebitelů aktivizuje klienty ČSOB k hromadné žalobě a Rath uvalil nucenou správu na VZP. Jaký budou mít tyto události dopad?

DESETNÍK 69/2005 (31. 10. 2005 – 13. 11. 2005)

Sdružení obrany spotřebitelů vs. ČSOB

Sdružení obrany spotřebitelů ČRpátek 4. listopadu na své tiskové konferenci oznámilo, že připravuje hromadné žaloby na české banky. Nic víc, nic míň. Bližší informace by prý ohrozily celou akci; nenechaly však na sebe příliš dlouho čekat.

Již následující pondělí českými médii zavířila zpráva: Prvním adresátem žaloby se stává ČSOB. O dalších zatím není ani vidu, ani slechu. A co je hlavním důvodem žaloby? Jsou to poplatky za vedení účtu, za zrušení účtu, za neoprávněnou reklamaci transakce platební kartou a za takzvaný neadresný poplatek. Zároveň vyzvala klienty a bývalé klienty ČSOB, aby se k žalobě přidali.

Pozoruhodné je, že se žaloba podává pouze v souvislosti s poplatky spojenými s běžným účtem, nikoli s balíčkovými účty, kterých banka vede pouze 3 860 z celkového počtu 517 tisíc, jak pro článek Hany ŠebelovéProč se soudit s ČSOB?“ uvedl Pavel Hejzlar

Rozvíření aféry je možná důsledkem utišení sporů o poplatky vedeného Ministerstvem financí. A nabírá na obrátkách.

Následující den po zveřejnění zaslala ČSOB otevřený dopis s deseti otázkami žalující straně. Z dopisu cituji:

  • Neexistuje zákon, který by zakazoval vybírat ve sféře služeb poplatky. V čem konkrétně spočívá protiprávnost účtování poplatků, které SOS ve své výzvě napadá?
  • Agentura GfK ve své studii uvedla, že 94 % klientů uvedlo, že je s ČSOB velmi nebo celkem spokojeno. Na škále od jedničky do pětky, kde jednička je nejhorší a pětka nejlepší, uvedli klienti průměrnou známku 4,6. Kolik stížností obdrželo SOS na ČSOB v jednotlivých letech 2003, 2004 a 2005 a jakých oblastí se nejčastěji týkaly? Specifikujte např. vedení účtů, platební operace, platební karty, spotřebitelské úvěry apod.
  • Každý námět, připomínku či stížnost klienta evidujeme a jejich rozbor nám slouží k vylepšování naší nabídky. Jakým způsobem SOS ověřilo, že stížnosti pocházejí skutečně od klientů ČSOB?
  • V zájmu zlepšení našich služeb bychom rádi s SOS sdíleli jeho analýzu reprezentativního vzorku názorů klientů na služby ČSOB. Průměrná výše poplatku za vedení účtu v ČSOB je 49,90 Kč (rok 2004) a cena všech služeb výrazně zaostává za průměrnou inflací (1996–2004). Zabývá se SOS vztahem ceny a kvality bankovních služeb?
  • Skupina ČSOB má přes 3,5 milionu klientů. V ČR působí několik organizací na ochranu spotřebitelů. Která z nich je největší počtem členů či nejreprezenta­tivnější počtem finančních přispěvatelů? Jak poznat, které je autoritativním reprezentantem, a tedy partnerem bank? Jak pozná klient, kam a proč se nejlépe obracet?
  • Jistě s námi budete souhlasit, že vyloučení předpojatosti či konfliktu zájmů představitelů SOS ve vztahu k ČSOB a jiným bankám je důležité. Mohli byste uvést, u které banky mají představitelé SOS (pan Lobovský, pan Šmejkal a paní Picková) své osobní účty? U které banky má své účty SOS jako Sdružení?
  • Jsme přesvědčeni, že soud, pokud k němu dojde, odmítne názor SOS. Hodlá SOS přesně a veřejně upozornit klienty ČSOB, kteří se připojí k její výzvě, na možné finanční důsledky pro tento případ?
  • Poplatky existují všeobecně v odvětví služeb. V energetice jde o paušální platbu za elektroměr, v telekomunikacích za pevnou linku, atd. Jak hájíte spotřebitele vůči těmto poplatkům, když jejich obdobu v bankovnictví pokládáte za protiprávní?
  • ČSOB pokládá každého svého klienta za osobnost a ctí jeho právo na volbu a svobodné rozhodnutí, které využívá i v ČSOB. Proč SOS podceňuje právo klienta postupovat v eventuální soudní při samostatně, když výslovně varuje před individuálními pokusy obrátit se na soud? Jak chráníte soukromí klienta a jeho data, když požadujete, aby zasílali podklady minimálně dvakrát, a současně uvádíte, že není třeba zaslat též plnou moc pro advokáta? Kde skončí jedna kopie klientských dat? Domníváte se, že máte ze zákona právo pořizovat takovou evidenci?
  • České soudy jsou bezesporu soudy nezávislými. Případy k projednání se jednotlivým soudcům přidělují nahodile. Jak chcete garantovat slibované projednání všech žalob klientů ČSOB v jednom procesu, a zejména jedním soudcem?

Osobně mi připadá většina dotazů oprávněná, ale ve své středeční reakci na ně SOS příliš odpovědí neuvádí. Zejména otázka finančních důsledků pro klienty v případě neúspěchu sporů zůstává nerozřešena. Zabývala se jí až Hana Šebelová ve svém čtvrtečním článku „Proč se soudit s ČSOB?“. Jen administrativní poplatky byly vyčísleny na 600 Kč, přičemž je třeba počítat i další náklady – náhrady právního zastoupení protistrany (ČSOB), nemluvě o odměně za zastupování klientů.

Možná i na základě našeho článku vydalo v pátek SOS zprávu, ve které poplatky zpřesňuje. Klienta by zastupování v případě neúspěchu vyšlo na pouhých 300 Kč (k nim je třeba připočíst 600 Kč prvoinstančního poplatku soudu) a právní zastoupení klientů v případě neúspěchu bude zdarma.

Zda nespokojení klienti mají šanci svůj spor vyhrát či nikoli, se neodvažuji soudit. Přestože jsem spíše skeptický ohledně soudního řešení sporů, hledám v případu především pozitiva. Jako se dala do pohybu poplatková politika bank při zahájení diskuse s Ministerstvem financí, může i tento spor vyústit k příznivějším podmínkám pro bankovní klienty.


VZP pod nucenou správou

V těchto dnech vrcholí v médiích kampaň vedená prezidentem ČLK proti zdravotním pojišťovnám. MUDr. David Rath by rád tahal za nitky. Pojišťovny ale nechtějí být v jeho podivné hře loutkami. Takto začíná analýza stavu zdravotnictví „Rathova podivná mediální hraJiřího Suttnera, tiskového mluvčího VZP ze dne 22. října 2005. Ani z tohoto pohledu není uvalení nucené správy na VZP, jakmile se David Rath stal ministrem zdravotnictví, žádným překvapením.

Co je mnohem více překvapující, je skutečnost, že výdaje zdravotních pojišťoven určuje z naprosté většiny stát prostřednictvím vyhlášek Ministerstva zdravotnictví. Jinými slovy by se dalo říci, že VZP je ve svých dluzích nevinně. To dokládají ostatně i závěry odborné konference o reformě zdravotnictví EuroForum ze dne 27. 9. 2005, která se zabývala zdravotními pojišťovnami. Ani přítomní lékaři nezpochybnili tyto závěry.

Co ale nucená správa VZP znamená pro občany? Snad jen špatnou zprávu, že místo tvorby skutečné koncepce zdravotnictví a řešení problémů systému Ministerstvo zdravotnictví přehazuje horký brambor zodpovědnosti za současný neutěšený stav na pojišťovny. Pro pacienty se nic nemění a pro lékaře také ne (VZP bude platit stále pozdě).

Současná ředitelka VZP Jiřina Musílková pod politickým tlakem pravděpodobně dříve či později odstoupí. Pokud tedy nedojde k výměně současného, od roku 1992 již desátého, ministra zdravotnictví. Přeci jen, ministři na tomto postu mají velmi krátké záruční doby a vysokou fluktuaci.

Osobně vidím uvalení nucené správy na VZP jako ne zcela šťastný, nicméně ve své podstatě nijak zásadní krok, který by mohl výrazným způsobem narušit či zlepšit současnou situaci ve zdravotnictví.


Zákon o dani z příjmů – populismus, nebo vox populi?

Zákon o dani z příjmů má za sebou poslaneckou sněmovnu a zdá se, že by mohl dojít svého schválení navzdory silným slovům opozice, která zprvu novelu odmítala s tím, že není dostatečně razantní, ale pak otočila se slovy „každé snížení daní je dobré a podpoříme ho“.

Z těchto slov vane populismus, stejně jako ze současného předvolebního snižování daní. V jednom z diskusních příspěvků k článku Nižší daně – předčasný vánoční dárek z klávesnice Hany Šebelové, který obratem po schválení zákona poslaneckou sněmovnou informoval o změnách v zákoně, jeden z čtenářů píše, že nelze označovat za populistický návrh, při němž ušetří 90 % populace. V další diskusi rozvíjí, že by musel být populistický celý parlament, protože návrh prošel celým spektrem.

Ano. Prošel napříč poslaneckou sněmovnou. Strana, která by nezvedla ruku pro návrh zákona, o němž se diskutuje před volbami a kterým ušetří 90 % potenciálních voličů, by ztratila. Proto raději celý parlament táhne za jeden provaz, a každá strana to ospravedlňuje jinou rétorikou.

Nechci se zastávat vysokých daní, to by mne ani nenapadlo. Naopak, jsem toho názoru, že nízké daně jsou jedním ze stimulů (zdůrazňuji jedním ze stimulů, nikoli jediným, ani nejdůležitějším), které podporují hospodářský růst, a hospodářský růst zvyšuje ekonomickou úroveň země a jejích obyvatel (ta bohužel není vždy korelována s úrovní sociální a kulturní). Jsem ale přesvědčen, že úlevy na straně daní by měly být doprovázeny úsporami na straně výdajů.

Argumenty typu „proč snižovat výdaje, když výběr daní zůstane stejný kvůli současnému vysokému hospodářskému růstu“ považuji za liché. Především proto, že je nejčastěji slýchám od stejných lidí, kteří ospravedlňují vysoký deficit státního rozpočtu nepříznivou ekonomickou situací. Jinými slovy: když se nám daří špatně, tak si půjčíme, a když se začne dařit lépe, nebudeme splácet…

Anketa

Soudil/a byste se se svou bankou o poplatky?