Desetník: Nemocenská se snižuje

Od prvního září se mění výše nemocenské. Již potřetí v tomto roce. Ze 60 procent základu v prvních třech dnech nemoci se snižuje na 25 procent. Ale jen do konce roku. Od ledna se bude první tři dny nemoci opět stonat bez náhrady.

DESETNÍK 141/2008 (18. 8. 2008 – 31. 8. 2008)

Nemocenská se opět mění

Dnešním dnem se již potřetí v tomto roce mění výše nemocenské. Od prvního září až do konce roku budou nemocní v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti pobírat 25 procent z vyměřovacího základu příjmu. V uplynulých dvou měsících přitom měli nárok na 60 procent základu.

Podle České správy sociálního zabezpěčení budou mít na počátku září nárok na nemocenskou ve výši 60 procent základu v prvních třech dnech nemoci ještě ti zaměstnanci, kterým dočasná pracovní neschopnost vznikla v sobotu 30. srpna nebo neděli 31. srpna. Ti, kterým nárok na nemocenskou vznikne až v pondělí 1. září, už mají smůlu.

Minulost, současnost a budoucnost nemocenské

  • Rok 2007: V prvních třech dnech nemoci pracovníci pobírali 25 % denního vyměřovacího základu.
  • Od 1. 1. 2008 začala platit karenční doba tří dnů, tj. v prvních třech dnech nemoci se nepobírala žádná nemocenská.
  • 23. dubna 2008 Ústavní soud zrušil s účinností od 30. června karenční dobu.
  • Od 30. června do 31. srpna 2008 se v prvních dnech nemoci vyplácelo 60 %.
  • Od 1. září do 31. prosince 2008 se bude v prvních třech dnech nemoci vyplácet 25 %.
  • Od 1. ledna 2009 se opět zavádí karenční doba tří dnů a povinnost platit nemocenskou přechází v prvních 14 dnech na firmy.

Anketa

Jaká by dle vás měla být nemocenská v prvních třech dnech?


Za zdravotní péčí do zahraničí

Pacienti, kterým se nechce čekat dlouhé měsíce na operaci v nemocnici nebo potřebují léčbu, která není v České republice dostupná, by možná již brzy mohli snadněji vycestovat za zdravotní péčí do zahraničí. Počítá s tím návrh nové směrnice Evropské unie, který v červenci předložila Evropská komise a jež si klade za cíl především zjednodušit využívání zdravotní péče v jiné členské zemi EU a jasně definovat práva pacientů.

Podle tohoto návrhu by občané mohli žádat o náhradu nákladů až do výše hrazené veřejnou zdravotní pojišťovnou za stejný zákrok doma. Pokud by se v zahraničí léčili pouze ambulantně, nepotřebovali by ani předběžný souhlas svého lékaře. Ovšem v případě nemocniční léčby by schválení mohlo být v určitých případech požadováno.

widgety

Podle Evropské komise si směrnice dále klade za cíl:

  • zlepšit informace o zdravotnických službách v celé EU,
  • zajistit, aby se zahraničním pacientům dostávalo péče na odpovídající úrovni,
  • zajistit uznávaní lékařských předpisů v zahraničí,
  • vytvořit celoevropské sítě poskytovatelů zdravotní péče, které pacientům usnadní přístup k vysoce specializované péči a státům umožní efektivnější využívání zdrojů,
  • umožnit pacientům domáhat se odškodnění za újmu v důsledku zdravotní péče v zahraničí,
  • zajistit včasné předávání zásadních informací o zdravotním stavu, např. o krevní skupině a případných alergiích a nemocech.

Směrnici musí ještě schválit Evropský parlament a vlády jednotlivých členských států.


PŘEHLED FINANČNÍCH UDÁLOSTÍ

Banky


Investice a spoření

Témata


Úvěry


Pojištění


Bydlení

Témata


Dění v ekonomice

Témata


Legislativa

Témata


Vaše peněženka

Témata


Doprava a cestování

Témata