Spočítejte si...

Zavřít

Desetník: Nejnižší poplatky má... nejdražší banka

V uplynulém týdnu byly zveřejněny výsledky průzkumu výše bankovních poplatků v České republice. Která banka je nejlevnější a která naopak nejdražší? I nejdražší banka může mít nejnižší poplatky... Nechyběly ani produktové novinky a koncem týdne byla připomenuta hrozba teroristických útoků.

DESETNÍK 90/2006 (11. 9. 2006 – 24. 9. 2006)

Jsou bankovní poplatky příliš vysoké?

Bankovní poplatky jsou často kritizovány – jsou vysoké, nepřehledné, nesrozumitelné… Kritika je mnohdy oprávněná, jak ostatně dokládá i Průzkum výše bankovních poplatků a přehlednosti sazebníků, který jsme uskutečnili ve spolupráci se serverem Bankovnipoplat­ky.com a jehož výsledky byly zveřejněny minulý týden. Orientovat se v položkách nazvaných prapodivnými názvy, k nimž je třeba přičíst jiné, zcela zapeklité poplatky, abyste se dostali k výsledné sumě, je často nesnadný úkon. Nemluvě o celé řadě odkazů a poznámek do jiných částí sazebníku. Jsou ale banky skutečně drahé?

Na základě výsledků průzkumu bankovních poplatků lze seřadit banky podle úhrnné výše poplatků, které klient zaplatí za základní bankovní služby. Nelze ale v žádném případě postihnout všechny varianty. Průzkum tak může vycházet vždy z určitého (v našem případě) typického bankovního klienta, který vychází z průměrných údajů. Ovšem stejně jako je tomu u průměrné mzdy či jiných „průměrných“ veličin, průměru odpovídá jen malé procento lidí.

Co je tedy pro jednoho klienta příliš drahá banka, může být pro jiného nejlevnější variantou. A to se zatím stále bavíme jen o ceně služby. Služby, u níž více než v mnohých jiných oborech záleží na kvalitě.

Pro průměrného klienta vyšla jako nejlevnější banka Waldviertler Sparkasse von 1842 následována Poštovní spořitelnou a Fio, družstevní záložnou, která byla do srovnání zařazena, protože nabízí základní bankovní služby a zároveň je jedinou družstevní záložnou, která má bankovní kód k zúčtování plateb v clearingovém centru ČNB (tzn. má vlastní kód za lomítkem u čísla účtu).

Jednoznačně nejdražší bankou pro „průměrného klienta“ je Citibank. Ovšem průměrný klient není ten, o něhož by se Citibank chtěla přetahovat s velkými bankami typu České spořitelny a Poštovní spořitelny. Zajímá se především o movitější klientelu, pro niž základní bankovní služby nabízí naopak levněji či dokonce zcela zdarma. Například účet CitiGold je zcela zdarma včetně většiny transakčních poplatků (menšinou jsou zpoplatněné expresní platby a zahraniční platby a výběry z bankomatu a některé méně běžné služby). Má to ale háček – na účtech (včetně majetkových) Citibank musíte mít uloženo minimálně 1,5 mil. Kč. Splníte-li, máte z nejdražší banky rázem nejlevnější.

U bankovních služeb by mělo jít klientům především o kvalitu. Vždyť jsou to banky, které se vám starají o peníze a které vám radí, jak uložit úspory a investovat nebo jak si nejlépe půjčit. Pokud se vám toto zdá jako nedostižný ideál, pak poradenství v bance nevyužíváte – ať již z nedostatku informací o jeho existenci nebo protože ho vaše banka nenabízí – nebo ho banka nabízí ve „špatné kvalitě“. V takovém případě máte několik možností: Spokojit se s absencí poradenství, najít si jinou banku nebo si najít poradce ve finančních záležitostech mimo bankovní sektor.

Hodnotit kvalitu poradenství a bankovních služeb obecně je téměř nemožný úkol. Lze provést namátková šetření a lze uspořádat průzkumy spokojenosti (mnohdy je zadávají i samy banky), ovšem záleží i na konkrétním pracovníkovi banky a na konkrétní pobočce. Zejména u velkých bank může být rozdíl kvality mezi pobočkami poměrně značný. Průzkum tak musí být buď velmi důkladný (a tedy drahý), nebo jeho závěry nemusí být vypovídající i pro vaši pobočku a vaše osobní zkušenost se může od závěrů průzkumu zásadně lišit.

A jsou bankovní poplatky příliš vysoké? Toto je otázka, na niž většina lidí bez rozmyslu odpoví „ano“. Není to ale zdaleka tak jednoznačné. Ve vyspělých zemích, kam se chce Česká republika řadit, lze nalézt banky, které nabízejí základní služby zdarma, ale i takové, které si za ně nechají zaplatit mnohem více než české. Osobně jsem četl několik studií renomovaných analytických domů (z nebankovního sektoru), z nichž některé dospěly k závěru, že české banky jsou levnější než zahraniční, jiné naopak…

Otázka by měla být formulována trochu jinak: Dostáváte za své peníze služby odpovídající kvality? Na ni si ale musí odpovědět každý sám – pokud odpověď zní „nikoli“, pak je možná dobré uvažovat o změně banky.


Terorismus hýbe světem – i ekonomikou

Hrozba teroristických útoků, která se snesla nad Prahu v závěru minulého týdne poté, co do Česka doputovala z Norska, kde byla odhalena teroristická buňka plánující útok, zatím „jen“ vyvolala zpřísnění bezpečnostních opatření a sobotní zastavení provozu metra C po anonymním telefonátu. Může mít ale dalekosáhlé ekonomické dopady.

Po 11. září 2001, kdy teroristé napadli dvě věže Světového obchodního centra, Pentagon a vzlétli proti Bílému domu, došlo nejen k ochromení světa, ale také k významnému propadu na kapitálových trzích. Po útocích v Londýně 7. června 2005 již nedošlo k tak dramatickému propadu trhů – sice zejména akcie leteckých společností poklesly přibližně o 5 %, o den později se ovšem již vrátily na svou středeční úroveň.

Ekonomika, zdá se, se s přicházejícími hrozbami vypořádává stále spolehlivěji. Obdobně tomu bylo při založení světové kartelové organizace OPEC, kdy první limity těžby vyvolaly růst cen ropy, která způsobila vážné potíže západoevropské a americké ekonomice. Poslední růsty cen černého zlata, byť dosahují rekordních úrovní, se ve zprávách analytiků objevují již jen jako jeden z rizikových faktorů.

Nelze ale říci, že by terorismus nebyl pro ekonomiku hrozbou. Pojišťovny vesměs zařazují škody způsobené při teroristických aktech do výluk z pojištění, a pokud přece jen některá pojistné plnění i v tomto případě vyplácí, nechá si riziko řádně zaplatit na pojistném. A jaké důsledky by mělo naplnění teroristické hrozby do vlny útoků je nasnadě – v takovém případě by se ekonomika jakékoli země přizpůsobovala jen velmi obtížně…


Produktové novinky

Anketa

Dostáváte za své peníze bankovní služby odpovídající kvality?

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 10. 2006 9:16