Desetník: Navržené důchodové reformy nejsou dobré

Politické strany navrhly své varianty důchodové reformy. Tým expertů pak všechny varianty propočítal podle očekávaného vývoje populace. A výsledek? Ani jedna navrhovaná reforma není optimální. Podíváme se též na podivné počínání státu ohledně Českého Telecomu.

DESETNÍK 57/2005 (16. 5. 2005 – 29. 5. 2005)

Navržené důchodové reformy nejsou dobré

Tým expertů v čele s Vladimírem Bezděkem propočítal návrhy penzijních reforem, jak je předkládaly politické strany. Přestože závěrečná zpráva ještě není uzavřená, výsledky jsou již zveřejněny a na páteční konferenci o penzijní reformě prohlásil šéf expertního týmu, že ani jedna z nich není optimální. Navzdory těmto závěrům bude činnost expertního týmu koncem června ukončena a na její práci nejspíš nikdo nenaváže – snad jen politické strany přesvědčováním voličů, že se experti mýlí a že jejich návrh je tím jediným správným.

Způsob, jakým chceme financovat důchody, do značné míry závisí na tom, jakou výši penzí má financovat stát a do jaké míry chceme, aby se každý na své stáří zabezpečil vlastními prostředky. V této souvislosti se nabízí řešení financovat státem jen nezbytně nutnou částku „na přežití“ penzisty a nechat ho, aby si zbytek zajistil sám v průběhu aktivního života. Z této myšlenky vychází návrh rovné daně ODS.

Myšlenka rovného důchodu ale naráží na několik mantinelů, o které se ostatně tříští i další reformy. Lidé už dnes dostávají vzhledem ke způsobu výpočtu penzí takřka „rovný důchod“, byť na úrovni vyšší, než kolik je v návrhu (či návrzích?) ODS, která počítá se snížením sociálního pojištění o osm procentních bodů a vyplácením důchodu ve výši 20 % průměrné mzdy na principu průběžného financování. Navíc představa odchodu do důchodu v 71 letech není pro většinu lidí nikterak lákavá.

Když Alena Páralová, poslankyně a stínová ministryně za ODS, zjistila, že by vyplácená částka nedosáhla ani životního minima, neúspěšně požadovala další přepočítání pro výši 25 % průměrné mzdy… asi se politické špičky ODS nedohodly.

„Dobrovolnost“ dalšího přispořování má ovšem své neduhy. Jak přesvědčit lidi, kteří po čtyřicet let spoléhali na státní penzijní systém, že vzhledem ke stárnutí populace nebude dostatek peněz na jejich důchody a že nemalé částky, které každý měsíc odváděli na sociální pojištění, spotřebovala generace jejich rodičů? Je to nemalý, ale nutný úkol, přičemž si nejsem jist, zda ho současní politici jsou s to zvládnout. Pokud se jim to nepodaří, není v krizi jen penzijní systém, ale také systém sociálního zabezpečení, který bude sanovat to, na co v důchodovém již nejsou peníze.

Propojenost systémů penzijního, sociálního a zdravotního je ostatně zcela očividná. Budeme čelit stárnutí populace, jednomu z nejprudších v Evropě, kvůli populačnímu boomu v 70. letech a omezení porodnosti v dobách porevolučních. Starší lidé pochopitelně častěji využívají zdravotní služby, kvůli nižším příjmům pobírají sociální dávky a na zaslouženém odpočinku penze. Na všechny tyto státem „garantované“ služby si buď musí za svého života našetřit (penze, zdravotnictví), nebo na to musí vydělat budoucí ekonomicky aktivní populace (penze, zdravotnictví, sociální podpora).

Na páteční konferenci o penzijní reformě padla kacířská, nicméně závažná poznámka. Jak asi bude vypadat společnost době, kdy každý druhý člověk s volebním právem bude v důchodu (a další významná procenta před důchodem)? Politický tlak na nabídku veřejných služeb pro seniory může být tak velký, že povede k ekonomickému kolapsu společnosti. Jedna z vizí vedla dokonce k jakési otrokářské společnosti, kde občané v produktivním věku pracují jen na své starší spoluobčany, kterým odevzdávají veškerý produkt.

Vize „otrokářské společnosti“ je zřejmě velmi vzdálená budoucí realitě, nicméně je varováním, že sebelépe připravený, ekonomicky propracovaný systém (zdravotní, penzijní a sociální) může zkolabovat na politické vůli – na přirozené potřebě politických stran vyhrát volby.

Alternativou ke státem zajištěnému minimálnímu důchodu je tzv. „plně zásluhová penze“ – tedy taková penze, jejíž výše se odvíjí od zaplacených příspěvků do penzijního systému. Plně „plně zásluhovou penzi“ zřejmě nelze nastavit, ale její velmi blízkou obdobu připravili naši blízcí sousedé na Slovensku. Jejich nový důchodový systém je zatím těžké hodnotit, neboť funguje od počátku roku, nicméně může být inspirací i pro české politiky.

Slovenský důchodový systém spočívá na třech pilířích – první je založen na průběžném financování, kde jsou ale zrušeny téměř veškeré „náhradní doby“ pojištění (např. za studium, mateřskou dovolenou apod.). Druhým pilířem, dobrovolně volitelným (lidé se do něho mohou přihlásit, nebo mohou využívat pouze první pilíř), je kapitálově orientovaný, kam se odvádí polovina zaplaceného důchodového pojištění, následně spravovaného specializovanými soukromými společnostmi. Třetím pilířem je soukromé připojištění a další formy spoření na stáří, které je na Slovensku stejně jako u nás podporováno.

V době odchodu do důchodu si za kapitálovou složku důchodu musí lidé nakoupit u životních pojišťoven doživotní rentu v určitém objemu (1,2 násobek životního minima) a zbytek jim může být vyplacen nebo dále zhodnocován apod. Tento způsob tvorby penzí má jednu velkou výhodu – motivuje. Motivuje plátce důchodového pojištění k odvádění pojistného, protože ač ho má vázané, stále je jeho majitelem. Navíc kapitálové úspory podléhají i dědickému řízení, narozdíl od průběžně financovaných penzí.

Plně zásluhová penze má ale také své nedostatky. Lidé, kteří nebudou mít v důchodovém věku „dostatečné zásluhy“ (nebyli pojištěni, byli dlouhodobě nemocní, na mateřské, nezaměstnaní…), přecházejí do systému sociálního, který je financován z daní.

Nechci zapomenout ani na názor liberálů, že důchodový systém nepotřebujeme, nepotřebujeme sociální systém, ani „veřejné“ zdravotnictví. Pokud lidem řekneme, že se o sebe mají postarat, dáme jim prostředky, které nyní na zajištění těchto veřejných služeb ukrajuje z příjmů stát, pak budou sami dostatečně motivováni se pojistit. Dle liberálů je dnešní nezodpovědnost lidí způsobená především pečovatelským státem.

Jak by se měl stát starat o důchody? Přidejte svůj názor.

Státní regulační orgány perlí – tentokrát s Českým Telecomem

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hodlá udělit Českému Telecomu pokutu za volný kredit, který musel z rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu snížit. O tom jsme vás informovali v článcích Lenky Bartůňkové (Český Telecom změnil tarify, Nové tarify Českého Telecomu – pohoršíme si!). Pokuta sice ještě není zveřejněná, protože se Český Telekom proti „rozsudku“ odvolal, dosavadní spekulace hovoří ale o 100 až 200 mil. Kč.

Pikantnost tomuto případu dodává skutečnost, že to byl státní regulátor, který Českému Telecomu zavedení volného kreditu nařídil:

Pro cenový plán ‚Telefonní účastnická stanice – bytová – málo hovořící stanice Home Mini‘ a pro cenový plán ‚Telefonní účastnická stanice – bytová – Home Standard‘ se stanoví, že minimální nepřevoditelný hovorový kredit na cenově regulované vybrané služby, které jsou součástí univerzální služby, činí částku 90 korun/měsíc. Lupa.cz

Jako perličku lze uvést skutečnost, že ani v zákazu využívání alternativních operátorů v tarifu Home Mini nemá Český Telecom prsty:

U cenového plánu Home Mini nelze poskytnout služby volba, resp. předvolba operátora (Carrier Selection, Carrier Preselection).. Lupa.cz

Chce se mi jen zvolat: Ať žije státní regulace! a doporučit vám článek „Kauza volných kreditů: Český Telecom se odvolává“ z pera (či klávesnice) Jiřího Peterky.


Zajímavosti

  • KDU-ČSL a ODS chtějí zavést „superhrubou mzdu“. Jejich cílem je ukázat zaměstnancům, kolik ve skutečnosti odvádějí do státního rozpočtu a zdravotním pojišťovnám. Důsledek ale může mít mnohem širší dopady. Rázem bychom se posunuli o několik stupínků výše ve srovnání hrubých mezd – a to jen na základě účetní změny.
  • Nejen české regulační úřady rozdávají pokuty. Slovenský Telecom obdržel pokutu od antimonopolního úřadu ve výši 885 mil. Sk, tedy přibližně 700 mil. Kč, za znemožnění přístupu konkurence k místnímu vedení telefonních sítí (tedy k rozvodům od ústředny ke koncovému zákazníkovi). Jedná se o nejvyšší pokutu, jakou slovenský strážce trhu udělil. Je vyšší i než česká nejvyšší sankce stavebním spořitelnám.
  • Chcete se podívat do Ameriky? Staňte se starosty obcí v okolí jaderné elektrárny. Abyste pak měli zjednodušené rozhodování, elektrárenská společnost, která chce ve vašem okolí stavět překladiště vyhořelého paliva, vám zaplatí poznávací zájezd.
  • Připojení k internetu zřejmě zlevní. Czech On Line zavedl nízkorychlostní tarify s cenou od 349 Kč bez DPH a ADSL je poprvé levnější než kabelová televize. Český Telecom zveřejní nové tarify 1. června.
  • Už jste si zvykli na koncesionářské poplatky z rozhlasu a televize? Vězte, že naši západní sousedé si budou muset zvyknout i na poplatek z počítačů. V Německu by měli platit od roku 2007. Nezapomí­nejte, že už nyní platíte za pořízení vypalovačky či cd- a dvd-média poplatek za autorská práva…

Anketa

Do jaké míry se má stát starat o důchody?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 8. 2005 8:45