Spočítejte si...

Zavřít

Desetník: Ministerstvo vs. banky - Kde nastala chyba?

Ministerstvo financí rozpoutalo "veřejnou diskusi" s bankami na téma "zkvalitnění služeb bankovních klientů". Diskuse rozpoutala řadu vášní a rozporuplné reakce ze strany bank i další odborné veřejnosti. Může přispět svému cíli, nebo je to jen součást předvolebního boje?

DESETNÍK 64/2005 (21. 8. 2005 – 4. 9. 2005)

Ministerstvo vs. banky – Kde nastala chyba?

Ministerstvo financí si po letech stížností na bankovní poplatky uvědomilo, že by s tím mohlo něco dělat. Zlom nastal s příchodem nového náměstka ministra financí Tomáše Prouzy, který se obul do bank a netají se svým záměrem udělat pořádek i v dalších finančních institucích.

Diskuse je od počátku protkána vášnivými vyjádřeními ze strany ministerstva i bank – podle ministerstva např. banky neučinily pro klienta nic a náklady na změny, které si MF vymyslí, mají platit ze svých zisků.

Nedávný spor mezi Českou obchodní inspekcí a hygienou, které si vyjasňovaly kompetence ohledně zavírání pohostinných zařízení, vyvolává kacířskou myšlenku, zda by se bankami neměl zabývat spíše jejich regulátor, Česká národní banka. Ta se ovšem zabývá stabilitou bankovního systému a nehodlá zasahovat do svobodného podnikání bank. Navíc u ní nelze předpokládat politické ambice.

Kompetenční spor by mohl vyvstat i mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, které financuje spotřebitelské instituce, jež se zasazují za práva spotřebitelů – i bankovních klientů.

Banky s řadou námětů, které vycházejí ze strany ministerstva (a přímo od klientů), souhlasí a považují je za podnětné. Proto je také zapracovávají do svých sazebníků (např. houfné rušení poplatku za zrušení účtu). Přesto se řada podnětných návrhů ztrácí v záplavě balastu přinejmenším diskutabilního.

Tím je např. přenositelnost čísla účtu, která si vyžaduje významné náklady na úpravy bankovních systému, tvorbu a zabezpečení centrální evidence čísel účtů apod. Zavedení přenositelnosti čísel kont si navíc vynutí přečíslování účtů. Podle Milana TománkaČSOB je velmi vysoká pravděpodobnost duplicity čísel v české bankovní soustavě. Jeho tvrzení se opírá o praktické zkušenosti se slučováním ČSOB a IPB – oba bankovní systémy generují čísla účtů náhodně a přibližně deset procent čísel v obou systémech bylo shodných.

S přenositelností čísel účtů je navíc nesmyslné spěchat. Podobné opatření se připravuje na úrovni celé Evropské unie – a zřejmě si vyžádá další přečíslování účtů a náklady, s nimiž se banky budou muset vypořádat. Proč platit za jednu věc dvakrát? Přečíslování účtů s sebou přinese náklady nejen bankám, ale i podnikatelům (změna firemních materiálů) a občanům (minimálně nahlášení změny čísla účtu na nejrůznější instituce).

Tvorba jednotných sazebníků je dalším sporným bodem diskuse. Podle ministerstva a spotřebitelských organizací pomůže v orientaci klientů mezi bankovními produkty. Bankám ale omezí možnosti konkurenčního boje, který se vyznačuje mimo jiné odlišností nabízených produktů.

Největší obavu ale způsobuje precedent. Bude-li stát regulovat soukromý subjekt a diktovat mu, jak má nakládat se ziskem, v jedné oblasti, může se příště obrátit k dalším oborům podnikání… a za pár volebních období se můžeme probudit v centrálně plánované ekonomice.

Diskuse má též další zajímavý rozměr – Ministerstvo financí s bankami komunikuje převážně přes média. To s sebou přináší větší otevřenost a přímý vhled veřejnosti. Na druhou stranu těžko se odpovídá někomu, kdo nejprve své dotazy předloží médiím a teprve následně je odešle do bank. Na to banky reagovaly různě. Např. Česká spořitelna své odpovědi zveřejnila, ČSOB a Komerční banka je odeslaly ministerstvu, ale médiím je neposkytly – ať si s nimi ministerstvo naloží, jak umí (kupříkladu ČSOB dala Ministerstvu financí souhlas s jejich zveřejněním, ale pouze v kompletní podobě – nebo vůbec). eBanka odpovídat nehodlá… Hypoteční banka prý otázky neobdržela (Ministerstvo financí ale tvrdí, že je odeslalo a doručilo a že je Hypoteční banka ztratila).

A jak se to vyvine dál? Ministerstvo financí zpracuje obdržené odpovědi a následně rozhodne o dalších krocích. Mezi tím si bude zjišťovat, jak fungují pojišťovny. To je další oblast, na kterou si hodlá posvítit…


Smysl pro humor obchodníků s cennými papíry

V uplynulém týdnu mne velmi pobavilo jedno investiční doporučení Radka Neumanna ze společnosti Fio. Projevil v něm vtip a ukázal jednu z možností, jak lze sestavovat investiční doporučení:

Krátký prodej akcií ČEZ na ceně 666 Kč

V modelovém Tradefiu jsme na ceně 666 Kč krátce prodali 300 akcií společnosti ČEZ. RSI 94 % intradenní růst o 6,66 % a cenu rovnu magickému Satanovu číslu považujeme za signál překoupenosti a spekulujeme na korektivní pokles, kterým budou realizovány zisky. Sentiment na trhu vykazuje známky nákupní euforie, která již hraničí se stádovým chováním, což bylo vždy předzvěstí pádu. Nedomnívám se, že ČEZ by měl být v tomto ohledu výjimkou. Extrémní růst posledních dnů již neodpovídá realitě a je známkou přehřátí trhu, po kterém vždy (a zcela logicky) přichází korekce. Přestřelování českého trhu je tradiční (viz březen letošního roku – v obou směrech – nahoru i dolů). Burza však zůstává burzou, což si někteří obchodníci s příliš růžovými brýlemi asi neuvědomují. Předběžná cílová cena pro uzavření krátké pozice je 621,60 Kč, což představuje 6,66% zisk.

Radek Neumann, Fio

Anketa

Má Ministerstvo financí ČR říkat, jak mají banky naložit se ziskem?