Spočítejte si...

Zavřít

Desetník: Jsme v EU - co bude dál?

Vstup do Evropské unie není jen pozitivem a jedinou možností pro Českou republiku. Přinesl s sebou i řadu komplikací, starostí a změn. Ještě neskončily oslavy a už vynořily se první potíže a projevilo první zdražování. Vysvitly ale též první světlé stránky Unie.

DESETNÍK 34/2004 (26. 4. 2004 – 9. 5. 2004)

Týden v Unii – hlavní změny

Dnes jsme přesně desátý den v Evropské unii. Díky mohutným oslavám a změně daně z přidané hodnoty si vstupu do Unie snad nemohl nevšimnout žádný obyvatel České republiky.

Zdražení a zlevnění

Téměř okamžitě se členství v EU promítlo do našich žaludků. Kdo přišel do své oblíbené restaurace již v sobotu 1. května, pocítil na své peněžence nárůst daně z přidané hodnoty stravovacích služeb z 5 na 19 %. Přestože pouhé přesunutí do základní sazby by znamenalo zdražení o 13,33 %, pohostinská zařízení dle různých zdrojů zvýšila cenu o 10 – 20 %. Kdo si přisadil více, zvýšil si marži, kdo méně, dotuje daň z vlastní kapsy.

Pomaleji a nikoli s takovou ochotou se ke snížení základní sazby daně z přidané hodnoty postavily české benzínky. Přestože zlevnění díky změně 22% sazby na 19 % mohlo dosahovat 60 až 70 haléřů na jeden litr benzínu Naturalu 95, čerpací stanice zlevnily o 10 až 70 haléřů, přičemž k maximální hranici se přiblížily jen nemnohé. Ostatně mají dobrou výmluvu – cena ropy na světových trzích je nejvyšší za posledních 13 let a stále stoupá.

Na cenách potravin se vstup do Evropské unie zatím příliš neprojevil. Přestože nový celní sazebník, jednotný pro celou sjednocenou Evropu, má zdražit například rýži a zlevnit potraviny ze zemí EU, v obchodech se doprodávají starší zásoby a nový celní režim se ještě neprojevil.

Hraniční přechody – ztížení a zjednodušení

Celní sazebník ostatně nadělal starosti v mezinárodním obchodě se zeměmi mimo Evropskou unii. V EU je využíván jediný, ke kterému mají přístup všechny orgány celní správy – přes internet do Bruselu. Bruselský hardware ovšem nepočítal s návalem z deseti nových zemí a nápor již v sobotu nevydržel. Na celnicích, nejprve letištních se sobotním provozem, v pondělí na všech vnitrozemských, kam se přesunul hraniční ruch, se zastavil život – tedy odbavování. Živo bylo až příliš.

Řešení se ale našlo a již ve středu minulého týdne se odbavovalo vesele dál. Mezitím dovozci a dopravci získali statisícové náklady z prodlení a penále odběratelů, některé firmy navíc pošramocenou pověst, ale narozdíl od arbitráží náš stát odškodné platit nebude. Firmy by se musely soudit a to jim za pošramocení vztahů s celníky nestojí. Ostatně až příště budou potřebovat expresně odbavit kamion, stačí se zmínit, a co bylo téměř nemožné, stane se realitou.

Na hranicích bylo od soboty rušno. Celníci a hraniční stráž byli vystřídáni civilní policií, která kontrolovala občanské průkazy místo pasu, a šíří se pověsti o člověku, který v pyžamu, s občankou v ruce a slovy „ještě jsem nebyl v cizině“ překročil státní hranici, spokojeně pronesl „pěkné“ a vrátil se domů. Nechápu, proč se Evropa bojí našich pracovníků…

Celní bariéry ve velké Evropě jsou minulostí. Mohu jen nostalgicky vzpomínat, jak hraničil se zdravým rozumem pokus o překročení česko-slovenské hranice se 70 litry medoviny. Dovoz pro osobní spotřebu bude sice nadále limitován, ale při 800 cigaretách, 10 litrech lihovin, 90 litrech vína, 110 litrech piva a 1 kilogramu tabáku by bylo velmi obtížné ve čtyřech lidech v osobním automobilu překročit povolené množství medoviny (spadá pod víno), aniž by došlo k přetížení vozu.

Automobily, zejména ojeté, bude ostatně též snadnější dovážet. Pokud splňují technické a emisní limity, nebude rozhodovat stáří vraku – promiňte, automobilu. Dosud bylo možné dovážet pouze ojetiny mladší osmi let.


Evropská unie – co nás čeká a nemine

Vstup do Evropské unie není konec, ale naopak začátek. V nejbližší budoucnosti nás čeká ještě mnoho práce, aby se ekonomická úroveň České republiky vyhoupla na úroveň evropských veteránů. A nebude to cesta vůbec jednoduchá.

Zanedlouho nás čekají volby do evropského parlamentu a české politické strany nás již dnes masírují líbivými hesly, za nimiž se skrývá touha „dostat se do Evropy“, přestože čeští evropští poslanci budou pobírat plat ve stejné výši jako čeští poslanci. Nejen platem je totiž živ poslanec – každý disponuje nemalým rozpočtem na kancelář, poradce a cestovné, díky němuž pohodlně uživí nejen rodinu svou, ale i svých známých. To ale není důležité. Na čem skutečně záleží je, aby byli zvoleni poslanci, kteří budou reprezentovat zájmy voličů a držet se svého volebního programu (znáte ho?) v rámci rozumných kompromisů s ostatními poslanci.

Bez ohledu na výsledky prvních českých eurovoleb bude muset Česká republika dříve či později přijmout euro za svou jedinou měnu a vzdát se koruny. K tomu jsme se již zavázali a odsouhlasili to i v referendu o vstupu do Evropské unie, otázkou zůstává pouze „kdy“. Názory, zda by to mělo být spíše dříve, nebo raději později, se různí, v každém případě euro nemůžeme přijmout, dokud si nedáme do pořádku státní pokladnu. Podle reálných výhledů bychom mohli k euru přistoupit mezi posledními zeměmi z euronováčků.

Vyhlížené evropské ekonomické úrovně se ale hned tak nedočkáme. Podle Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia nedohoníme Evropu ani v roce 2015 (za předpokladu, že nováčci porostou o 2 procentní body rychleji než průměr EU15).

EU - dohaneni

Zemědělci se mají v Evropské unii dobře. Polovina z evropského rozpočtu jde právě na dotace do zemědělství a na své si přišli již i čeští obhospodařovatelé půdy. Ač jsme ještě nebyli v Unii, do konce dubna získali dotace ve výši 5,2 mld. Kč, což je třikrát více, než ve stejném období loňského roku.

Dotace do zemědělství jsou zváštní kapitolou evropského hospodářství – platíme nemalé prostředky (v EU přibližně 0,5 % z celého domácího produktu) za to, abychom mohli jíst drahé potraviny. Mezi oficiálními důvody dotací nalezneme například odvolání na to, že zemědělství je strategické odvětví hospodářství nebo na zušlechťovatelskou funkci zemědělství. Měly by podporovat drobné zemědělce. Skutečnost, že většinu dotací dostávají velkofarmáři s vysoce efektivními závody, se již ztrácí v zemědělské lobby.

Anketa

Znáte volební program kandidátů do evropského parlamentu?