Hlavní navigace

Desetník: IPB a ODS - pohromy pro státní rozpočet?

27. 3. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Zatímco český stát pod vedením sociální demokracie prohrál jednu z arbitráží s japonskou Nomurou a hrozí nám miliardové platby, ODS slibuje živnostníkům daňové prázdniny a dalších 15 reformních bodů - které nás budou stát další miliardy. A kdo to zaplatí?

DESETNÍK 77/2006 (13. 3. 2006 – 26. 3. 2006)

Dnešním Desetníkem se povine jedna otázka jako červená nit. Veřejný dluh České republiky roste a na obzoru jsou další výdaje. A otázka zní: Kdo to zaplatí?

Živnostenská patnáctka

Volby se blíží a s nimi se stupňují předvolební sliby ve snaze nalákat co nejvíce voličů k té či oné partaji. Na sklonku minulého týdne přišla se svou „novinkou“ nazvanou „Živnostenská patnáctka“ též ODS. Novinkou v uvozovkách proto, že řada bodů z ní je již notoricky známých.

  1. Roční daňové prázdniny, které si živnostník může vybrat v kterémkoliv roce volebního období,
  2. rovná daň 15 %, sjednocení DPH na 15 %,
  3. zrušení povinnosti odepisovat pro firmy s obratem do 15 mil. Kč,
  4. zrušení povinnosti mít registrační pokladnu,
  5. zrušení minimální daně,
  6. zrovnoprávnění živnostníků se zaměstnanci (tzv. švarcsystém),
  7. zrušení povinnosti platit nemocenskou za své zaměstnance,
  8. snížení sazby sociálního pojištění,
  9. snížení počtu kontrolujících institucí, sjednocení kontrolních činností pod vedením živnostenských úřadů, revize pravomocí celní správy,
  10. zrušení duplicitního podávání informací státním institucím (např. statistika),
  11. omezení platnosti zákoníku práce pro malé firmy s obratem do 15 mil. Kč,
  12. zjednodušení živnostenského zákona na úroveň první poloviny 90. let,
  13. zásadní zjednodušení regulace jednotlivých podnikatelských činností,
  14. zrušení selektivních dotačních programů „jen pro některé“,
  15. zavedení paušálního, daňově uznatelného výdaje místo knihy jízd na každé služební auto.

Jednotlivé body se vám mohou nebo nemusí líbit. Vždyť i ekonomové na ně mají nejednotný názor a nelze jednoznačně říci, jaký názor je ten „jediný správný“. Ne nadarmo se říká, že když se sejdou dva ekonomové, jsou mezi nimi alespoň tři ekonomické názory. (Mezi námi, obdobné rčení jsem slyšel i o právnících a řekl bych, že cosi na tento způsob je užíváno v každém oboru. Ale to jen na okraj.)

Jednou z novinek je hned první bod – roční daňové prázdniny pro živnostníky s možností výběru, v jakém roce volebního období je uplatní. Ač srdce (či pokladna) snad každého živnostníka zaplesá, a zřejmě by tento krok mohl vést k podpoře drobného podnikání, zaplakal by státní rozpočet.

V případě, že by předvolební slib daňových prázdnin ODS skutečně naplnila, došlo by k tomu, že by živnostníci neplatili daně po celé volební období. Nejsem účetní, takže ode mne nečekejte konkrétní radu, jak na to. Jistě by vám ale poradil každý daňový poradce. A vsadil bych se, že by během těchto čtyř let vzrostly zisky živnostníků (rozumějte: každému jen v jednom roce) více, než by kdo očekával – zato by zřejmě poklesly zisky firem s jiným způsobem podnikání… přelévat zisky není pro šikovného účetního větším problémem.

Zbývá dosud nezodpovězená otázka: O kolik peněz státní rozpočet přijde a jak se s tím vypořádá? Českomoravská konfederace odborových svazů varuje, že dopad na státní rozpočet bude minimálně 120 mld. Kč – a pokud by ODS nezrušila sociální dávky, tak dokonce 250 mld. Kč! ODS však věří v podporu spotřeby a podnikání, které by peníze do rozpočtu měly zase přilít…

Daňové prázdniny pro živnostníky nejsou jediným slibem ODS a i další strany připravují své voliče na pohádkové bohatství po naplnění svých volebních programů. A proto vám v nejbližší době přineseme seriál, v němž se podíváme na zoubek ekonomickým dopadům jednotlivých politických alternativ pěkně z blízka. Není všechno zlato, co se píše do volebních letáků.


Zaplatíme 40 mld. Kč?

„Česká republika prohrála arbitráž s Nomurou, zaplatíme až 40 mld. Kč.“ Takto zněly první informace po ukončení jedná z arbitráží, které se linou kolem IPB, její privatizace, nucené správy a následného převzetí ČSOB. Skutečnost je ale poněkud jiná.

V prvé řadě se nejednalo o arbitráž s Nomurou, ale s její dceřinou společností Saluka Investments B.V., založenou v Nizozemí. To je poměrně stěžejní bod celého případu. Saluka byla založena s jediným cílem – držení akcií IPB pro japonskou Nomuru, která je získala v privatizaci a vzápětí je na svou dcerku převedla.

Další, neméně významnou skutečností je, že Česká republika neprohrála „celou“ arbitráž, ale pouze její část – jeden z důležitých bodů, zda došlo k neoprávněnému vyvlastnění akcií IPB, arbitr rozhodl, že nikoli. A obdobně rozhodl i v dalších dílčích bodech. Čeho se Česká republika dopustila, je:

  1. ČR diskriminovala IPB tím, že jí neposkytla takovou veřejnou podporu jako ostatním velkým privatizovaným bankám, zejména Komerční bance a České spořitelně,
  2. zmařila snahu IPB a jejích akcionářů najít řešení krize IPB na jaře 2000 a
  3. přispěla k pádu IPB zveřejněním informací o jejím stavu před vypuknutím druhého runu na IPB v červnu 2000.

Česká republika se tedy řady prohřešků dopustila, ovšem zdaleka ne takového množství a v takovém rozsahu, v jakém se je snažila prosadit Saluka. Vyvstává tak otázka, na jakou výši se požadované odškodné cca 40 mld. Kč sešplhá – a zda budeme muset vůbec nějaké platit. Saluka totiž bude nejprve muset prokázat, že jí vznikla škoda. A to jí půjde velmi obtížně.

Saluka tak bude muset prokázat, že jí vznikla nějaká škoda, přestože akcie IPB, které v říjnu 1998 koupila od Nomury, po uvalení nucené správy na IPB zase prodala Nomuře za stejnou cenu zpět, píše se ve Shrnutí rozhodčího nálezu.

Celý Rozhodčí nález v mezinárodní arbitráži mezi Českou republikou a společností Saluka Investments je k dispozici na stránkách Ministerstva financí (v anglickém jazyce, PDF, 619 kB).

dan_z_prijmu


Bankovní novinky


Zveřejněné zisky

Společnosti byly v loňském roce vesměs úspěšné, a tak není divu, že v uplynulé dekádě pracovních dnů zveřejnily řadu svých hospodářských výsledků vysoko nad očekáváním. Najdou se ale také výjimky, které zklamaly.

Své zisky samozřejmě zveřejnily i další finanční a významné průmyslové instituce, ale již dříve, proto jim nebudeme věnovat pozornost v tomto Desetníku. Všechny uvedené zisky jsou „čisté“, tedy po zdanění.

Věříte volebnímu programu strany, kterou budete volit?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).