Hlavní navigace

Desetník: Dohodly se banky na cenách?

16. 5. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Bankovní poplatky jsou trnem v oku nejen klientům, kteří je musí platit, ale už i Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, kterému si rozhořčení klienti stěžují. Proto ve čtvrtek bez varování vtrhl do velké bankovní trojky a zahájil správní řízení ve věci možné kartelové dohody o cenách.

DESETNÍK 56/2005 (2. 5. 2005 – 15. 5. 2005)

Dohodly se banky na cenách?

Bankovní poplatky začínají být evergreenem. Kritika se vrhla nejprve na poplatky za zrušení účtu, které omezují svobodu volby bankovního domu, a díky ní řada bank tyto poplatky zrušila (poslední z nich byla HVB Bank), a nyní se přenesla na bankovní poplatky jako celek. Podnětem je skutečnost, že mateřské banky českých bank účtují v domovských zemích nižší poplatky než jejich „prodloužené ruce“ v České republice. A nemalou měrou jistě zapůsobily i zprávy o zisku, který při nízkých úrokových sazbách a maržích tvoří do značné míry právě výnosy z poplatků.

Stížnosti klientů nenechaly klidným ani Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který má dohlížet na řádný běh tržního hospodářství a zamezit nedovoleným kartelovým dohodám (o cenách, o rozdělení trhu, o objemu výroby a jiným), případně zneužití dominantního postavení. Ve čtvrtek minulého týdne došla úředníkům trpělivost (a zřejmě i papír na odpovídání na stížnosti) a začali věc řádně šetřit – obsadili hned všechny tři největší banky (Českou spořitelnu, ČSOB a Komerční banku) a jali se hledat důkazy o kartelové dohodě o cenách.

Ještě týž den všechny dotčené banky potvrdily zahájení správního řízení ve věci možné dohody o cenách antimonopolním úřadem a zároveň odmítly jakékoli spekulace o dohodě:

Cenová válka a silné komunikační produktové kampaně odrážejí vysokou konkurenci mezi jednotlivými hráči na českém trhu, řekla Marie Petrovová, tisková mluvčí Komerční banky (ÚOHS zahájil správní řízení v Komerční bance).

Bankovní sektor v ČR je objektivně, v měřitelných parametrech, vysoce konkurenční. Vylučujeme jakékoliv jednání, jež by mohlo být označeno za kartelové, sdělil Milan Tománek, výkonný ředitel Komunikace ČSOB (ÚOHS zahájil správní řízení v ČSOB).

Česká spořitelna se důrazně ohrazuje proti tomuto podezření. Česká spořitelna je naopak toho názoru, že na českém bankovním trhu panuje velmi silné konkurenční prostředí, uvedla Klára Gajdušková, tisková mluvčí České spořitelny (ÚOHS zahájil správní řízení v České spořitelně).

Všechny banky zároveň prohlásily, že Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poskytují součinnost. To jim ostatně ukládá zákon a byly by sami proti sobě, kdyby tak nečinily.

Kartelové dohodě o cenách nevěří ani guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, kterého překvapila razance antimonopolního úřadu, s jakou k šetření případu přikročil. Razantní reakce se dočkaly i bankovní tituly na pražské burze, kde od oznámení zahájení správního řízení poklesly během dvou dnů v průměru o cca 5 %.

Antimonopolní úřad již několikrát zakročil proti kartelům a udělil i nesčetné pokuty. Mezi nejznámější případy patří dohoda stavebních spořitelen, které s rozhodnutím ÚOHS nesouhlasí, ale nezbývá jim, než se podřídit (o tomto případu jsme vás na Měšci informovali v článku „Stavební spořitelny: Rekordní pokuta za kartel!“ a „Sníží se poplatky stavebních spořitelen?“), nebo dohody o cenách čerpacích stanic. Na rozhodnutí ve věci bankovních poplatků si budeme muset počkat. Šetření má trvat dle dostupných informaci tři měsíce.

Kartelové dohody se obecně velmi těžce prokazují. Nemívají písemnou podobu a bývají uzavírány beze svědků mezi vrcholnými představiteli zúčastněných stran. Existuje ale i výjimka. Nejznámější kartel, který je celosvětově uznáván jako obchodní partner a jehož dohody jsou uzavírány veřejně a bedlivě sledovány – OPEC. Jeho výsadní postavení a důvod, proč nadnárodní organizace zajišťující volný obchod (např. WTO) proti němu nezasáhnou, jsou dány ekonomickou silou kartelu a nezbytností kartelem produkované suroviny.


Má Český Telecom právo jednostranně změnit tarify?

Druhou v poslední době diskutovanou otázkou je, zda má Český Telecom právo jednostranně změnit tarify svým zákazníkům. V pondělí 25. dubna nařídil regulátor telekomunikačního trhu, Český telekomunikační úřad, Českému Telecomu změnit stávající cenové tarify. V průběhu několika málo dnů Telecom horkou jehlou spíchl nové tarify, které oznámil ve čtvrtek 28. dubna. Novinky ovšem většinu zákazníků nepotěšily.

Zákazník Českého Telecomu měl dvě volby. Buď si mohl vybrat z nových tarifů ten, který mu nejvíce vyhovuje, nebo jeden měsíc počkat a nechat si ho změnit Českým Telecomem na tarif nejbližší. V tom se do věci vložilo Sdružení obrany spotřebitelů ČR: Neměňte narychlo cenový program!

Sdružení obrany spotřebitelů došlo k závěru, že Český Telecom nemá právo jednostranně změnit tarify na nové. SOS doporučilo lidem, pro které jsou stávající tarify výhodnější, aby vyčkali. Regulátor totiž nenařídil Telecomu zrušit staré tarify, ale jen zavést nové, umožňující snazší využívání alternativních operátorů (tedy s menším množstvím volných minut či volacího kreditu). Má ale Telecom právo převést stávající zákazníky na nové tarify, když se starší rozhodl zrušit?

skoleni_15_4

Odpověď na tuto otázku přinesl opět Český telekomunikační úřad: ano.

Při zjišťování podrobností o nových tarifech a přechodech mezi tarify k článku „Nové tarify Českého Telecomu – pohoršíme si!“ zjistila Lenka Bartůňková, že ani Český Telecom s narychlo připraveným ceníkem není spokojený a že s největší pravděpodobností dojde ještě ke změnám. Ani Sdružení obrany spotřebitelů s výrokem ČTÚ a schválením jednostranné změny není spokojeno a bude podnikat další kroky.


Krátce

Dohodly se banky na poplatcích?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).