DESETNÍK 52/2005 (7. 2. 2005 – 20. 2. 2005)
ČSSD chce snížit daně
O snižování daní se hovoří poměrně dlouho – nejčastěji ze strany opozice. ODS navrhuje rovnou daň ve výši 15 %, Svaz průmyslu a dopravy je ještě radikálnější – zavedl by daň ve výši 9 % jak z příjmů, tak základní sazbu DPH, zrušil by majetkové daně a stát by připravil o 55 až 63 mld. Kč, o nichž předpokládá návratnost v podobě nižších nákladů státní správy. Proslýchaly se i některé návrhy ČSSD. A v pátek vyšly konečně na světlo světa.
Snižování daní podle ČSSD v návrhu ministra financí Bohuslava Sobotky je výraznější, než se očekávalo. Obsahuje avizovaný přechod z nezdanitelných částek na slevy na dani, jak k tomu došlo ve slevách za děti od letošního roku, a snížení daňové sazby v prvních dvou pásmech daně z příjmů, ale navíc i valorizaci (zvýšení) pásma příjmů s nejnižší sazbou daně. Ale pěkně postupně.
Změna nezdanitelných částek na slevy na dani
Sleva na dani je novinkou v české daňové soustavě od letošního roku. Od ledna si daňový poplatník (ten, kdo má povinnost platit daň) může uplatnit nárok na slevu na dani ve výši 500 Kč měsíčně na jedno vyživované dítě, maximálně na pět dětí. V ročním zúčtování pak zaplatí na dani z příjmů o 6 tis. Kč méně za dítě, maximálně tedy o 30 tis. Kč méně (pokud pracoval celý rok), je-li děcko držitelem průkazu ZTP/P, pak dvojnásobek. Pokud je daňová povinnost menší než sleva na dani, dostane poplatník tzv. daňový bonus.
Návrh ministra Sobotky předpokládá změnu všech nezdanitelných částek na slevy na dani. Jejich výši ukazuje tabulka.
Nezdanitelná částka (rok 2005) | Sleva na dani (návrh 2006) | |
---|---|---|
Na poplatníka | 38 040 Kč | 7 200 Kč |
Na dítě | již nyní bonus | 6 000 Kč |
Na dítě ZTP/P | již nyní bonus | 12 000 Kč |
Na vyživovanou manželku/manžela | 21 720 Kč | 4 200 Kč |
Na partnera ZTP/P | 43 440 Kč | 8 400 Kč |
Částečný invalidní důchod | 7 140 Kč | 1 500 Kč |
Plný invalidní důchod | 14 280 Kč | 3 000 Kč |
ZTP/P | 50 040 Kč | 9 600 Kč |
Student | 11 400 Kč | 2 400 Kč |
Zdroj: ČSSD
Změna nezdanitelné částky na slevu na dani má za důsledek vyrovnání daňového efektu pro lidi s vyšším i nižším příjmem – všichni „ušetří“ stejně (právě slevu na dani). Při nezdanitelných částkách pro lidi s vyššími příjmy (tj. ve vyšší daňové sazbě) znamená stejná nezdanitelná částka vyšší absolutní úsporu na dani.
Například částka na poplatníka při příjmu v první daňové sazbě ušetřila 5 706 Kč (po snížení daní by ušetřila jen 4 565 Kč), kdežto pro lidi s nejvyšším příjmem znamená úsporu 12 173 Kč ročně. To samozřejmě nemění nic na tom, že lidé s vyšším příjmem odvedou beztak nejen vyšší absolutní výši daní, ale i vyšší procento ze svých příjmů do státního rozpočtu než lidé s příjmy nižšími.
Jak je z příkladu patrné, pouhá změna nezdanitelných částek na slevy na dani (tj. „za jinak stejných podmínek“ či – chcete-li – „ceteris paribus“) se vyplatí lidem s nižším příjmem, pro lidi s příjmy vyššími je nevýhodná.
Snížení daňové sazby
Plánované snížení daňové sazby v nejnižším pásmu z 15 % na 12 % a v druhém pásmu z 20 % na 19 % přinese snížení daňové povinnosti všem poplatníkům díky způsobu výpočtu daně.
Zvýšení pásma nejnižší daňové sazby
V návrhu se počítá se zvýšením pásma základu daně, ve kterém jsou příjmy zdaněny nejnižší sazbou, o 11 %. Příjmy by se zdanily nejnižší sazbou 12 % do výše zdanitelného základu 121 200 Kč oproti současným 109 200 Kč ročně. Druhé daňové pásmo, do 218 400 Kč ročně, a vyšší by zůstaly nezměněny.
Zvýšení nejnižšího daňového pásma znamená sice snížení daní pro všechny, ovšem „za jinak stejných podmínek“. Nesmíme zapomenout, že zároveň dochází ke zrušení nezdanitelných částek, kterýžto krok zvyšuje základ pro výpočet daně – a sleva na dani je pak odčítána z vyšší daňové povinnosti. Proto je zvýšení jen jednoho pásma o pouhých 11 tis. Kč nedostatečné a bez dalších změn v zákoně (snížení daňové sazby) přináší zvýšení daní pro všechny.
Aby byla změna daňového pásma sama o sobě daňově neutrální s ohledem na změnu výpočtu základu pro výpočet daně, musely by se posunout veškeré hranice příjmu – a to o částku minimálně 38 040 Kč, kdy by byla daňově neutrální pro zdravého, ženu ani muže nevyživujícího a nestudujícího daňového poplatníka.
Dopad snížení daní
Snížení daní podle návrhu ČSSD dopadne na každého poplatníka – na nízkopříjmové skupiny obyvatel výrazně, na lidi s vysokými příjmy nepatrně, ale na všechny přeci. A co víc, na všechny snížením celkové daňové povinnosti. Přehledně to ukazuje následující graf.
Podle výpočtů ČSSD by mělo snížení daně velmi pozitivně dopadnout především na lidi s příjmem do 20 tis. Kč měsíčně, kteří ušetří přes 4 tis. Kč ročně. Přes 90 % populace má příjmy do 30 tis. Kč a ušetří minimálně téměř 2 900 Kč.
Dopad pocítí i státní rozpočet, který by měl v příštím roce přijít o 9,5 mld. Kč a v roce 2007 dokonce o 11,8 mld. Kč. Chybějící příjmy mají kompenzovat již dříve schválené daňové změny a vyšší výběr daní díky růstu ekonomiky… uvidíme.
ČSSD proti ODS
ČSSD připravila i srovnání s návrhem rovné daně ODS. Podle něj vychází, že pro bezdětnou osobu je výhodnější návrh ČSSD do měsíčního hrubého příjmu 20 tis. Kč a pro osobu se dvěma dětmi dokonce do 30 tis. Kč. Porovnání je ale provedeno čistě na dani z příjmů a nezohledňuje další navrhované daňové změny.
Stručně
- Daně: S daněmi je to mnohem komplikovanější. Například Český statistický úřad zveřejnil údaje o odhadu nepřiznaných příjmů podnikatelů za rok 2003 – přibližně 42 mld. Kč osobních a rodinných výdajů „rozpustili“ v podnikání, čímž si snížili daňovou povinnost. O úsporách na DPH ani nemluvě.
- Hypotéky: Úrokové sazby hypotečních úvěrů dále padají. V uplynulé dekádě pracovních dnů snižovaly sazby další banky. Podle odhadu ČSOB a Hypoteční banky zájem o hypotéky dále poroste – navzdory zvyšování poplatků s hypotékami spojených. Nu, úroky klesají, a banky potřebují tvořit zisky.
-
Letectví: Mezi Prahou a Varšavou začne létat nízkonákladový dopravce Centralwings. Nejnižší cena za letenku se bude pohybovat kolem 1000 Kč a bude tak konkurovat vlakům a autobusům.
Od minulého čtvrtka platí vyšší náhrady při zrušeném nebo zpožděném letu. Bližší informace o výši náhrad připravujeme.
- Spoření a investice: ČSOB/CAIP zveřejnila studii o způsobech investování občanů České republiky. Vyplývá z ní, že nejvíce upřednostňujeme stavební spoření (57 %), životní pojištění (39 %) a penzijní připojištění (32 %).