Spočítejte si...

Zavřít

Desetník: ČSOB musí platit!

Žaloba na ČSOB o vrácení bankovních poplatků zastřešená Sdružením obrany spotřebitelů nese své ovoce... na klienty banky z něj ale kouká docela malý červík. Vysoudí klienti ČSOB zaplacené poplatky zpět? Poslanci schválili zákon o neziskových nemocnicích... Pacienti: Těšte se, nebo třeste se?

DESETNÍK 74/2006 (30. 1. 2006 – 12. 2. 2006)

ČSOB musí platit

Ve středu minulého týdne vydal Obvodní soud pro Prahu 1 platební rozkaz pro ČSOB. Ve zkráceném řízení tak dal zapravdu klientům banky, kteří žalovali z podnětu Sdružení obrany spotřebitelů ČR banku o poplatky za vedení účtu, za zrušení účtu, za neoprávněnou reklamaci transakce platební kartou a tzv. neadresný poplatek, které tímto rozhodnutím považuje za protiprávní.

Euforie klientů je ale zatím předčasná. Samo sdružení ústy Ivany Pickové říká: Přestože se dosud nejedná o pravomocné rozhodnutí a dá se předpokládat, že proti němu banka podá tzv. odpor, je pro žalobce, SOS i ostatní zájemce o vrácení neoprávněně účtovaných poplatků rychlý postup soudu dobrou zprávou.

To v překladu znamená přibližně tolik, že sice soud rozhodl o zaplacení účtovaných poplatků, to však zdaleka neznamená, že budou bankou zaplaceny. A co na to říká banka?

Vydání platebního rozkazu je však zcela standardním postupem soudu, který je volen v případě, že je žalována peněžitá částka. Samotné vydání platebního rozkazu v žádném případě není potvrzením oprávněnosti nároku, stojí v tiskové zprávě banky.

Vydání platebního rozkazu nelze interpretovat jako úspěch SOS v podaných žalobách, jak některá média uvádějí, protože ČSOB podá odpor a platební rozkaz se tím zruší, dodává tisková zpráva.

SOS své tažení proti bankám oznámilo v pátek 4. listopadu 2005. Od té doby svolalo spotřebitele k žalobě na ČSOB. Žádná další banka zatím v dohledu není. Nejpodivnější ale na tom je, že se žaloba vůči ČSOB týká pouze zanedbatelného počtu klientů. Výzva se vztahuje pouze na majitele běžných účtů, nikoli balíčkových – tedy na 3 860 z celkového počtu 517 tisíc. To odpovídá pouhým 0,74 % vedených účtů (údaje o počtu účtů z období podání žaloby).

Kuriózní též je, že se žaloba nevztahuje na klienty Poštovní spořitelny. Ta je dodnes bankou, která poplatek za zrušení účtu, který patří mezi žalované, má ve svém sazebníku.

Sama ČSOB po zveřejnění záměru žalovat ji odeslala žalující straně otevřený dopis s deseti otázkami, na které SOS nedalo dostatek uspokojivých odpovědí a doplňovalo je až po vydání článku Hany ŠebelovéProč se soudit s ČSOB?“ – mezi nedořešené body patřily především náklady řízení v případě neúspěchu a jejich dopad na klienty připojené k žalobě.

Stále tedy není nic rozhodnuto a soudní spor SOS a ČSOB jde do dalšího kola.


Neziskové nemocnice – spása, nebo pohroma českého zdravotnictví?

ČSSD ruku v ruce s KSČM 98 hlasy ve středu provezla Poslaneckou sněmovnou zákon o neziskových nemocnicích. Pravděpodobně se jim ho nepodaří protlačit Senátem, který se proti němu staví velmi negativně – ostatně v jeho lavicích sedí z valné většiny pravicově ladění politici. Co se ale skrývá za zákonem o neziskových nemocnicích a jaké může mít důsledky pro pacienty?

Podle zákona o neziskových nemocnicích budou určité nemocnice, které mají tvořit základní nemocniční síť, převedeny na neziskové nemocnice. Jen ty pak budou zařazeny do základní nemocniční sítě a jen ty z toho titulu budou moci čerpat prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Zákon počítá s tím, že v průběhu dvou let se kterákoli další (vedle původně plánovaných 140 nemocnic) může transformovat na neziskovou nemocnici a dostat se tak k finančním zdrojům. Nebo se bude muset spokojit z veřejného pojištění pouze s penězi za akutní péči a ostatní zdroje získat… snad z přímých plateb?

Výhodou neziskových nemocnic má být důsledná kontrola ze strany státu čili Ministerstva zdravotnictví. To by po diskusi s nemocnicemi, krajem a zdravotními pojišťovnami stanovilo rozsah poskytované péče, vybavení nemocnice a velikost spádového území. Nemocnice by navíc veškeré výnosy musely investovat zpět do zdravotní péče a zlepšena by měla být i informační povinnost nemocnic – zveřejňování výběrových řízení včetně podmínek jednotlivých soutěžících a cen na internetu, informace o kvalitě zdravotní péče apod. Samá pozitiva a sociální jistoty. Co se tedy nelíbí odpůrcům neziskových nemocnic?

Jiřina Musílkovározhovoru pro finanční server Měšec uvedla: Se vší zodpovědností mohu říci, že příspěvková forma je ta nejhorší. Když to takzvaně nikomu nepatří, je to hrozně znát. Své tvrzení doložila zkušeností z praxe lékařů, kteří se privatizovali: Přesvědčila jsem se o tom i u různých lékařů, kteří dřív pracovali v nemocnici a převzali si sestry do nestátního zařízení. Přímo mi ukazují: „Tento instrument stojí 25 tisíc. U mě v zařízení si žádná sestra nedovolí ho upustit na zem. Když jsme byli v nemocnici, tak to bylo úplně jedno. Vyfasovalo se nové a nikoho to nezajímalo.“

Celý rozhovor s Jiřinou Musílkovou, odvolanou ředitelkou VZP, na téma uvalení nucené správy, důvodů potíží VZP a perspektivy financování českého zdravotnictví čtěte v článku Jiřina Musílková: „Rath ohrožuje české zdravotnictví!“

O neefektivitě „veřejného“ vlastnictví hovoří nejen zkušenosti paní Musílkové, a mohl bych k nim přidat i nemálo svých vlastních, ale také mnohé ekonomické teorie a… zkušenost zaplacená velmi draze – čtyřicet let komunistických experimentů, které přivedly české země místo prosperity k ekonomické krizi (vzpomeňte jen, jak ze Rakouska-Uherska patřily české země k nejvyspělejším z celého mocnářství, jaký zaznamenala rozkvět 1. republika… a kam to dotáhlo Rakousko, náš někdejší chudší soused, díky tomu, že nebyl komunistickým pokusným králíkem). Naštěstí jsme nedopadly až tak špatně jako mnohé jiné země.

Další problém zákona o neziskových nemocnicích je v tom, že je devastační pro nemocnice, které nepřistoupí na „neziskovou“ formu. Nepoužil bych sice přirovnání, jaké při parlamentní rozpravě použil pan Kalousek (viz výrok pana Kalouska), ale nutno přiznat, že paralela je poměrně očividná.

A co pacient? Ten se z diskuse ztrácí pod hrozbami rozkrádání v rámci privatizace z jedné a rozkrádání v rámci státního hospodaření z druhé strany. Jedno je ale jisté: bez schopného managementu nebude žádná nemocnice hospodařit hospodárně. A stát se ukázal již nesčetněkrát jako hospodář neoplývající valnými úspěchy.

Finanční reklama 2005
Nejlepší finanční reklama roku 2005 – rozhodněte, která finanční instituce měla v loňském roce nejlepší televizní reklamu! Zároveň se můžete zařadit do slosování o hodnotné ceny, jimž vévodí DVD přehrávač.

Anketa

Je zákon o neziskových nemocnicích přínosný pro české zdravotnictví?