Hlavní navigace

Desetník: České aerolinie připomínají Titanic

31. 8. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nastala krize na leteckém nebi anebo jde jen o prohloubení celosvětové krize do letecké dopravy? Těžko soudit, ale faktem je, že České aerolinie letos prožívají hned několik krizí. Hlavním problémem je však jejich vnitřní krize.

DESETNÍK 167/2009 (17. 8. 2009 – 30. 8. 2009)

Pětiletka problémů ČSA

Dvoumiliardová ztráta Českých aerolinií jen za první pololetí je zdůvodňována nižším počtem cestujících v letecké dopravě a celkovou krizí na trhu. K tomu připočtěme stávající miliardu z loňska a společně s účetní hodnotou celkového kapitálu bývalého národního dopravce se můžeme dostat k magickému číslu až sedmi miliard ztráty.

Zatímco do roku 2003 byly ČSA v zisku, příchodem Jaroslava Tvrdíka nastal rychlý propad do ztráty a před jeho odchodem byly na pokraji bankrotu. Plný dopad řízení nového managementu byl vidět ve výsledcích roku 2005, kdy ČSA měly ztrátu přes 800 milionů korun. V následujících letech se ztráta prohlubovala a nezastavila se ani příchodem Radomíra Lašáka, do kterého se vkládaly velké naděje, že ČSA opět postaví na nohy. Lašák, který svoji kariéru nastartoval v roce 2002 jako předseda představenstva bývalé eBanky, se sice stále snaží přesvědčit své zaměstnance i veřejnost, že plán záchrany existuje, ale zdá se, že pesimismus je synonymem pro kdysi slavný název ČSA. Zatímco většinu tradičních aerolinek srazilo do kolen 11. září, epidemie SARS, prudký růst cen ropy a fenomenální rozmach nízkonákladových aerolinií, ČSA měly ještě jeden problém navíc – jejich prezidentem se stal trafikant Jaroslav Tvrdík, napsal již před více jak třemi lety ve svém článku nynější letecký analytik serveru Měšec.cz Vít Doležálek. Nejen cena ropy, která se ještě v minulých letech vyšplhala do extrémních výšek, drtila ČSA. Problémem není ani prudký nárůst nízkonákladových aerolinií, ale spíše špatná reakce ČSA na mnoho nových trendů, které byly a stále jsou v ČSA proti základní ekonomické rovnováze: příjmy versus výdaje.

Na návrh snížení platů odpověděli piloti ČSA neomezenou stávkovou pohotovostí. Navíc se bojí avízovaného rozprodávání majetku aerolinek. Je přirozené, že když se rodina dostane do finanční tísně, začne šetřit. Přestane jezdit na dovolené, bude kupovat levnější potraviny, omezí jízdy autem. ČSA se dají přirovnat k rodině s finančními problémy. Kdo má svoji rodinu rád, dokáže „zatáhnout za jeden provaz“ a pomoci jí z problémů. Pokud zaměstnanci neustoupí ze svých požadavků, může vše dojít až do extrému – ČSA půjdou do konkurzu. Ale nemějme to zaměstnancům za zlé. Již na počátku letošního roku přistoupili na snížení platů právě s ohledem na finanční situaci ČSA a stále to nepomohlo. Jakou mají záruku, že když přistoupí na další snížení platů, bude to mít pozitivní vliv na hospodaření firmy a vše se časem vrátí do normálu? A navíc je zde stále ve vzduchu otázka prodeje ČSA novému vlastníkovi, který bez pochyb nebude platy zvyšovat na původní úroveň. Problém proto není jednostranný.

dan_z_prijmu

Podaří se dostat ČSA z krize? I já stále věřím, že způsob existuje. Musíme se však vzdát rádobyvlasteneckých přívlastků jako národní dopravce, bezpečnost, spolehlivost či kvalitní servis. ČSA musejí najít nový restrukturalizační plán, který přivede českého dopravce zpět do černých čísel. Pojem národní dopravce pomalu mizí, bezpečnost a spolehlivost je prioritou všech aerolinií a nadstandardní servis si může koupit ten, kdo jej vyžaduje (a zaplatí). Bylo by škoda o ČSA přijít, ale nenamlouvejme si, že to bez nich nepřežijeme nebo snad dokonce bude potřeba poskytnout státní pomoc. Případnou díru po ČSA rády zaplní další aerolinie, které dokážou nabídnout stejný servis a často za nižší cenu při černých číslech v účetnictví.

Co se podle vás stane s ČSA?


Seškrtaný státní rozpočet

Zvýšení DPH, zmrazení platů, nižší státní podpora finančním produktům, pozastavení valorizace důchodů. To jsou příklady návrhů ministra financí Eduarda Janoty. Nepřipomíná vám tento návrh špatnou kopii zákona o stabilizaci veřejného rozpočtu? Po vítězství ODS v minulých volbách začal stát utahovat opasky. Důvody byly vážné a chápala je většina voličů. Návrhy ministra Janoty státnímu rozpočtu sice pomohou, ale popudí proti sobě nižší a střední třídu, která důsledky dalšího šetření státu ponese těžce. Zvýšení DPH se obratem projeví na všech službách a zvláště potravinách, po šetření na stavebním spoření by mohlo dojít k seškrtání příspěvků na penzijní produkty, a tím jejich přirozenou smrt. Výsledkem bude vítězství takové strany v letošních volbách, která bude slibovat „návrat do normálu“. Otázkou je, co je to normál. Stávající životní styl, nebo ten, co byl před dvěma, třemi, pěti lety? A odrazí se vyšší zdanění na službách, které jsou pod hlavičku státu? Budeme-li mít špičkovou policii, justici, školství a zdravotnictví, jsem si jistý, že málokdo bude hlasovat proti návrhu třeba 30% DPH.

Souhlasíte se zvýšením DPH pro uzdravení státního rozpočtu?

  • Ano.
    38 %
  • Ne.
    59 %
  • Nevím.
    3 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).