Desetník: Černého zlata je dost pro všechny. Nad Citigroup se zatahují mračna

DESETNÍK 147/2008 (10. 11. 2008 – 23. 11. 2008)

Dvě stě let a pak se uvidí

Ještě letos v červnu se ropa prodávala za necelých 142 USD za barel. Přesně loni touto dobou cena ropy atakovala hranici 99 USD za barel a v současné době se její cena pohybuje pod 50 USD za barel. Seriózní odhady přitom píšou i o ceně 35 USD, kde by se cena ropy mohla zastavit. Minulý pátek na cenu ropy opět působily obavy z prohloubení globální krize, ty navíc umocňovaly i nepříznivé informace o nebezpečném vývoji ve finanční skupině Citigroup. Klesající cena ropy je dobrou zprávou pro všechny, kteří jsou odkázáni na suroviny, které se z ropy vyrábějí. Rok 2009 by tak nemusel být krizový, alespoň pokud jde o náklady za spotřebu ropných surovin. Podle dosavadního vývoje cen ropy bude s největší pravděpodobností cena pohonných hmot nadále klesat. S tímto názorem se ztotožňují i profesionálové. Podle Paola Scaroniho, šéfa italské ropné společnosti Eni, není, přinejmenším v krátkodobém horizontu, další pokles ropy vyloučen, do značné míry to však závisí i na tom, co podnikne Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Záleží to na tom, jak se OPEC rozhodne, prohlásil šéf společnosti Eni v odpovědi na otázku italské mediální agentury ANSA. Představitel italského ropného gigantu při té příležitosti připomněl, že kdyby cena ropy zůstala na současné úrovni, mohly by evropské rodiny v příštím roce ušetřit na nákladech za ropné produkty 2 000 euro.

Klesající cena ropy dostala další sametový nádech v podobě oficiálního prohlášení Mezinárodní agentury pro energii. Krizový okamžik v podobě vyčerpání ropných zásob do polovičního stavu se odsouvá minimálně o několik desítek, spíše stovek let do budoucnosti. Ropa zůstane životně důležitým zdrojem energie ještě dlouhou řadu let, i při těch nejoptimistič­tějších předpokladech ohledně tempa rozvoje a využívání alternativních technologií, uvedla IEA. Přitom v loňském roce ropná společnost British Petrol odhadla, že jen prokázaných zásob uhlí ve světě je tolik, že při současném tempu spotřeby by to stačilo na téměř 150 let.

Současný pokles ropy má i svá negativa. Smutné oči zůstávají investorům, kteří v naději vysokého zisku kupovali investiční produkty zaměřené na růst ceny ropy. Zatímco některé prestižní investiční banky podněcovaly cenový růst ropy prohlášeními, že se cena vyšplhá až na 200 USD za barel (například Goldman Sachs), jiní experti varovali, že již cena 100 USD za barel je bublinou, která splaskne.

Splasknutí ropné bubliny pociťujeme zvláště při tankování pohonných hmot. Náklady na dopravu se přitom významně promítají do cen zboží i služeb. Uvidíme, jak rychle dokážou splasknout i ty ceny, které pod rouškou zvyšujících se pohonných hmot začaly koncem letošního roku strmě stoupat. Naděje přece umírá poslední.

Další mračna nad Citigroup

Americká jednička na trhu, Citigroup, se chystá požádat o státní pomoc. Banka, která měla největší ztráty způsobené během loňské hypotéční krize, musela ještě v loňském roce hledat cestu k dalšímu kapitálu. Saúdskoarabský kapitál ve výši 7,5 miliard USD měl bance pomoci překonat krizi, ale zdá se, že Citigroup potřebuje ještě větší finanční injekci. Agentura Reuters s odvoláním na televizní stanici CNBC informovala, že minulý čtvrtek saúdský princ Alvalíd bin Talál oznámil, že hodlá navýšit svůj podíl v americké bankovní jedničce Citigroup z necelých 4 na 5 %. Uvedl také, že má plnou důvěru k představenstvu společnosti. Přitom ještě v úterý ztratil jeho podíl v bance asi čtvrtinu své ceny poté, co se akcie Citigroup propadaly až o 24,8 %. Minulé pondělí navíc Citigroup oznámila, že vlivem špatných ekonomických podmínek hodlá propustit dalších cca 50 000 lidí. Jde o již druhé plánované propouštění banky v letošním roce, při prvním ze Citigroup odešlo okolo 23 000 zaměstnanců. Po ukončení optimalizace zaměsnanců by na celém světě mělo pro Citigroup pracovat 300 000 lidí.

Investování do riskantních podniků a hypoték za posledních 12 měsíců stálo Citigroup již více než 20 miliard USD. Podle některých analytiků se banka nedostane ze ztrát před rokem 2010. Od začátku letošního roku se akcie Citigroup propadly o 68 % a její hodnota klesla na 51,9 miliardy dolarů. Za dva roky klesly akcie Citigroup o více než 90 %. V sousedním Německu dokonce vyklidila retailový trh a prodala jej Francouzům za 5 miliard eur, ponechala si jen korporátní a investiční bankovnictví. Server iHNed.cz v souvislosti s nejasnou finanční situací Citigroup cituje několik amerických analytiků. Podle jednoho se není čeho bát, protože Citigroup je v kategorii „moc velké pro krach“. Druhý se domnívá, že Citigroup potřebuje hodně bohatého investora, který je připraven, ochoten a schopen vstoupit do hry během několika dní. Jediným takovým, kdo přichází na mysl, je vláda, a dodal, že k pomoci bance bude třeba nejméně 50 miliard dolarů. Další vývoj a osud Citigroup je tak zahalen mračny.