Desetina lidí světa žije za dolar denně

V Evropě se za chudého považuje každý, jehož příjem je nižší než 60 % průměrné mzdy v dané zemi. Chudoba je v Evropské unii naprosto jiná než v rozvojových zemích světa. Díky sociální síti v jednotlivých zemích chudí neumírají hlady, žízní a bez lékařského ošetření...

V Evropské unii je postiženo „evropskou chudobou“ 15 % lidí. Většina z nich má však možnost svou situaci zlepšit a mnoha z nich pohodlný život na sociálních dávkách vyhovuje. Evropští chudí jsou ve světovém měřítku „střední třídou“…

Nejnižší životní minimum je v Estonsku

Země Evropské unie mají výrazné sociální cítění. Občané nalézající se v složitých životních situacích (zdravotní problémy, dlouhodobá nezaměstnanost, …) mají zaručeny finanční prostředky na obstarání nejzákladnějších lidských potřeb.

O vymoženostech sociálního systému si v ostatních zemích světa mohou lidé nechat jenom zdát. V Asii či Jižní Americe jsou občané odkázáni především na sebe a svou rodinu. Nejnižší výše životního minima je v Estonsku (32 euro za měsíc), v Litvě (33 euro za měsíc) a Lotyšsku (75 euro za měsíc). V ostatních evropských zemích je podstatně vyšší.

Nejchudší občan Evropské unie odkázaný na sociální dávky v Estonsku je na tom finančně lépe než 1,1 miliardy lidí na celém světě. Jenom pro zajímavost: nejvyšší sociální dávky jsou v Dánsku (1129 euro za měsíc). Dán odkázaný na sociální dávky patří mezi 11 % nejbohatších lidí světa.

Téměř 80 % majetku světa vlastní pětina lidí

Můžeme říci, že i v rozdělení bohatství světa platí známý „Paretův princip – 80:20“ (ekonom Pareto, profesor v Lausanne v 19. století). Dle tohoto principu nic není na světě 50 na 50. Stejně dávám – stejně dostanu, nefunguje. Vždycky převažuje jedna strana. Např. 20 % porady přinese 80 % informací, 20 % zákazníků přinese 80 % obratu…

Občané žijící za jeden dolar denně pocházejí především z Afriky (Somálsko, Kongo, Niger, Etiopie, Zambie, Madagaskar, Nigérie, Mali či Keňa). Nejbohatší naopak jsou v průměru občané Evropské unie (spolu s Norskem, Islandem, Švýcarskem, Lichtenštejnskem), USA, Japonska, Austrálie, Kanady a malých arabských zemích (Spojené arabské emiráty).

Hlad v Africe a životní rozdíly v Asii

Obyvatelé chudých zemí světa jsou závislí na zemědělství. Země postrádají vyspělou zemědělskou techniku, a proto rodiny mají mnoho dětí, aby byl dostatek pracovních sil.

V chudých zemích dochází k poškozování půdního fondu. Protože mají nedostatek finančních prostředků, musí zemědělci neustále vyčerpávat svá pole, nenechají jim čas na regeneraci. Umělá hnojiva nemají k dispozici. Vrstva ornice se nemůže udržet, protože nejsou stromy, které jsou pokáceny na palivo. Lidé, stromy a půda se tak stávají obětí chudoby. Zemědělství v těchto zemích postačí pouze na holé přežití, celá rodina mnohdy trpí hladem.

Velké rozdíly v životní úrovni jsou potom především v asijských zemích. Typickým příkladem je Dillí. V Indii existuje vyspělá průmyslová základna, funkční administrativní a politická struktura. Indie však neustále čelí základnímu problému: Jak zajistit obživu pro stále rostoucí počet obyvatel.

V Dillí tak můžeme současně vidět všechny výdobytky západního světa (moderní stavby, auta, obchody, počítačová centra, vyspělé školy, …) a současně bídu a zoufalství mnoha lidí přežívajících na okraji Dillí takřka bez střechy nad hlavou.

Kdo má v Česku průměrnou mzdu, je bohatý

Čech s průměrnou mzdou ve výši 17 800 Kč měsíčně patří mezi 13 % nejbohatších lidí světa. To znamená, že 5,2 miliardy lidí na světě jsou na tom finančně hůř…

Rozdělení bohatství ve světě
Počet lidí Příjem na den (v dolarech) Podíl na světovém příjmu (v %)
Spodních 10% 1,1 0,8
Spodních 20% 1,4 2,0
Spodních 50% 2,3 8,5
Spodních 75% 4,1 22,3
Spodních 85% 6,0 37,1
Horních 10% 69,6 50,8
Horních 5% 92,3 33,7
Horní 1% 130,1 9,5

Pramen: The World Bank Development Research Group USA a Central Inteligence Agency – The World Factbook 2004

Anketa

Vzhledem ke srovnání ke světové populaci se považujete za...