Hlavní navigace

Deregulace nájemného: Strašák, nebo spása?

24. 3. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Po mnoha letech živých diskuzí se zdá, že se v otázce nájemného a jeho regulace konečně začnou hýbat zrezivělá kola. Poslanecká sněmovna napodruhé schválila zákon o deregulaci nájemného, a ten teď čeká jen na podpis prezidenta republiky. Co čeká nájemníky a majitele bytů?

Do roku 2010 bychom se deregulací v nájemném měli úplně zbavit a spoléhat pouze na tržní principy v určování ceny. Zákon se dotkne obyvatel ve zhruba 750 tisících bytech. Jaký bude deregulační proces?

Od ledna příštího roku začne čtyřletý cyklus postupného zvyšování nájemného tak, aby na jeho konci cenu bydlení v bytech s nájemným určoval dohodou „prodávající“ a „kupující“.

Do současné podoby zákona, který nyní prošel sněmovnou, byly zakomponovány také připomínky senátorů, kteří nesouhlasili s tím, aby se po roce 2010 začalo regulovat nájemné i v bytech, které do regulací nespadají ani dnes. Dalším paragrafem, který nakonec ze zákona vypadl, je zákaz odchýlení volného tržního nájmu po roce 2010 od místně obvyklého nájemného, tedy toho „za které by bylo možné pronajmout daný byt v daném místě, stavu a čase“. U nás byl přirozený vývoj na trhu s bydlením uměle na dlouhou dobu přerušen, a tudíž pro vytvoření místně obvyklého nájemného nemáme statistické podklady. Bylo by pouhým odhadem, a proto jej poslanci nakonec vypustili.

O kolik?

Ročně by mělo nájemné růst průměrně o 14,2 procenta. To je ovšem průměr. Deregulace se bude lišit podle lokality, respektive dle cenových map. Základní hodnotu pro stanovení nové výše nájemného tvoří ceny odhadců pro pojišťovny a banky, které Ministerstvo pro místní rozvoj převzalo do svých map. To znamená, že se nájemné někde může zvýšit až o 24,7 % ročně, resp. o 43,66 Kč na m2, a někde také vůbec ne. V lednu 2010 by se zvýšení ale mělo pohybovat od 182,76 Kč do 1075,92 Kč ročně, resp. od 15,23 Kč do 89,66 Kč za m2.

V zemích Evropské unie je standardem, že nájemné tvoří přibližně 5 % tržní hodnoty bytu v první kategorii. I to je cílem české deregulace. Zatímco v současnosti jsou tržní nájmy v hlavním městě v průměru asi čtyřikrát vyšší než nájmy regulované, tento rozdíl by se měl v budoucnu smazat, respektive sblížit na obě strany. Realitní makléři i analytici předpokládají postupný pokles tržní ceny, například v Praze až o jednu třetinu. Již v loňském roce ostatně klesly o 10 – 15 %.

Předseda Sdružení nájemníků (SON) a poslanec ČSSD Stanislav Křeček pro finanční server Měšec.cz uvedl: Jsme spokojeni s tímto návrhem jen jako s nezbytným kompromisem, který zabránil mnohem horší situaci, jakou by bylo rozhodování soudů o výši nájemného podle nedávného doporučení Ústavního soudu ČR, a který znemožnil přijetí úpravy, kterou požadují majitelé soukromých domů. Podle Křečka se podařilo zabránit takovým změnám v občanském zákoníku, které by znamenaly hrubý zásah do dosavadních práv nájemníků bytů. Například výpovědi z bytu bez důvodu a bez souhlasu soudu.

Kde budu bydlet?

Záměrem nového zákona bylo nejen odstranění nerovnosti na trhu s byty, ale hlavně jeho otevření. Ideálem má být snadná mobilita občanů, podpořená možností byty rychle a bez překážek kupovat a prodávat, a to při zohlednění jejich momentální finanční situace a konkrétních preferencí.

Proč mám bydlet sama v bytě tři plus jedna, když by mi bohatě stačil byt mnohem menší? Co mám dělat, bydlím-li v centru Prahy v bytě s regulovaným nájemným a kvůli deregulaci už si ho nemohu dovolit? Samozřejmě, přestěhovat se na periferii. Centrum Prahy je typickým příkladem toho, jak je regulované nájemné problematické. Luxusní bydlení v centru metropole se v České republice často rovná sociálnímu bydlení – ne kvalitou, nýbrž cenou. V hlavním městě je v současnosti asi 160 tisíc bytů s regulovaným nájmem, tedy asi 30 % všech bytů, a jejich obyvatelé v budoucnu budou muset řešit problém. Buď si za bydlení připlatí, popřípadě byt rovnou koupí do osobního vlastnictví, nebo se přestěhují do levnějšího.

skoleni_15_4

A pokud i po změně adresy bude bydlení finančně neúnosné? Pak je tady stát, aby své občany zachránil před adresou „Pod Mostem“. Lidem, kterým celkové výdaje na bydlení přesáhnou 30 % a v hlavním městě 35 % čistých příjmů, bude stát vyplácet příspěvek. Další formou pomoci by měl být tzv. doplatek na bydlení, s jehož zavedením by měl přijít nový zákon o hmotné nouzi.

Právě finanční neúnosnost budoucího nájemného je pro Sdružení nájemníků nepřijatelná. Největší problém vidíme v budoucí výši nájemného v některých částech velkých měst, neboť je zcela zřejmé, že bude pro značnou část lidí nezaplatitelná. Jsme připraveni požadovat radikální změny sociálního zákona, pokud by se v bydlení zhoršila situace natolik, že by lidé s průměrnými a nízkými příjmy nebyli schopni si přiměřené bydlení opatřit, dodal Stanislav Křeček.

Pořiďte si vlastní bydlení… Katalog nemovitostí.

Bojíte se deregulace nájmů?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Absolventka Fakulty národohospodářské VŠE v Praze, obor hospodářská politika.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).