Spočítejte si...

Zavřít

Deregulace nájemného - a co si o tom myslíte vy?

Otázka nájemného nápadně připomíná adrenalinový sport. Jakmile se začne hovořit o jeho úpravě, vždy se otevřou stavidla emocí! Zkusme se na tuto otázku podívat bez nich. Jaké problémy deregulace vyřeší a jaké naopak přinese?

Trh s byty
Byty jsou prazvláštní druh zboží. Ne nadarmo se nazývají také nemovitosti, nebo slovensky nehnutelnosti. Jakmile jsou jednou na určitém místě postaveny, nelze je – bohužel – jinam přemístit. Vezměme pro srovnání taková vajíčka. Je-li jich na jednom místě přebytek, lze je snadno naložit do auta a převézt do míst, kde je jich nedostatek. Byty tuto vlastnost naneštěstí nemají.

Pokud je lokalita, v níž byty stojí, něčím znehodnocena, obvykle ztrácejí svoji hodnotu a jsou jen obtížně prodejné či zcela neprodejné-nepronajímatelné. Tím něčím může být např. výstavba dálnice či skládky v blízkosti dříve postavených bytů, ale i nedostatek pracovních příležitostí. Vytvářejí se tak místa s přebytkem a nedostatkem bytů (resp. s nízkou či vysokou poptávkou po nich).

Délka životnosti bytových domů by měla být nejméně 80 let od doby jejich výstavby. Samozřejmě jsou i domy, které vydržely staletí. Byty tedy patří do kategorie předmětů dlouhodobé spotřeby. Platí, že musí být kvalitně postaveny, což nikdy není levná záležitost. Bohužel, ani to ještě není vše!

Byty musí pravidelně, v dvacetiletém cyklu, procházet generálními opravami (střechy, pláště) a každých 40 let rekonstrukcí a modernizací tak, aby odpovídaly požadavkům nastupující generace. Jinými slovy, nejen výstavba, ale i opravy a údržba jsou finančně náročné.

Bydlení jako naschvál nemá alternativu. Nemusíte na dovolenou, ale bydlet ano! Jedinou negativní alternativou bydlení je bezdomovectví. Jiná není! Byty, ať už se nám to líbí, či nelíbí, patří mezi základní životní potřeby.

Navíc za situace, kdy levné byty ve skutečnosti neexistují. I ten nejjednodušší byt musí splňovat normy, aby se nestal pro své obyvatele životu nebezpečným. Existuje jen hromadná výstavba poddimenzovaně postavených a špatně vybavených „králíkáren“ (s bakelitovými klikami a „papírovými“ dveřmi).

Králíkárny jsou postaveny z těch nejlevnějších materiálů s nízkou mírou životnosti, což se následně projeví ve zvýšené náročnosti na jejich údržbu a opravy, na jejich vysoké provozní režii, s nutností např. jejich následného zateplování atd. Může se snadno stát, že v součtu s opravami a údržbou jsou „levné byty“ – hodnoceno v horizontu padesátiletého provozu – ve skutečnosti dražší než byty postavené od počátku z kvalitních materiálů s vysokou mírou životnosti.

Ještě žádný stát na světě tajenku bydlení uspokojivě nevyřešil. Kdyby tomu tak bylo, všichni bychom to od něj – stejně jako jsme to dělávali ve škole – prostě opsali. Takhle se podívejme, jak na to šli naši předkové za první republiky, resp. jak na to jdou naši evropští sousedé.

Proč nederegulovat nájemné
Hlavním rozdílem mezi naší současností a minulostí je koncepce pracovní síly. Zatímco první republika praktikovala koncepci drahé pracovní síly s vysokou průměrnou mzdou, srovnatelnou s ostatními evropskými zeměmi, dnes je preferována koncepce levné pracovní síly se mzdou na úrovni 30 – 50 % ve srovnání s vyspělou Evropou.

Relativně vysoké mzdy v období první republiky dovolaly středním vrstvám na vlastní bydlení dosáhnout. Totéž platí i pro vyspělé evropské státy v současnosti. Deregulace, tj. postupné uvolňování nájemného na tržní úroveň, pak neznamenaly (a ani v současné Evropě neznamenají) pro nájemníky, žádný výrazný sociální otřes.

Při uvolňování nájemného šlo o dlouhodobý proces rozložený do etap, který se týkal většinou jen větších měst, kdy se paprskovitě uvolňovalo nájemné směrem od centra města k jeho okrajům. Deregulace byla provázena adresnými sociálními dávkami, masivní státní podporou finančních nástrojů počínaje příspěvky na podporu nové bytové výstavby měst a obcí, přes příspěvky na průběžnou údržbu a opravy bytového fondu, až po podporu stavebního spoření a hypoték pro individuální stavebníky.

U nás brání zásadnější deregulaci právě nízké mzdy a s tím spojené nízké důchody. Představme si typický dům v centru Prahy. Regulované nájemné za byt 3 + 1 se pohybuje v řádu 3 000 Kč/měsíc. Tržní nájemné v řádu 25 000 Kč/měsíc.

Nedovedu si vůbec představit situaci, kdy by stát povolil deregulaci nájemného a současně měl hradit majitelům rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným. Zřejmě toto je hlavní důvod, proč se ani předchozí pravicové vlády nikdy neodvážily do výše nájemného razantněji zasáhnout, resp. jej výraznějším způsobem deregulovat. Svoji roli sehrál jistě i fakt, že nezanedbatelné množství voličů bydlí právě v nájemních domech.

Zakonzervování současného stavu vede i k zakonzervování stávajících problémů spojených s bydlením. Vzhledem k tomu, že o nich byly napsány již stohy papíru, jen připomenu, že se jedná např. o zvýhodnění jedné skupiny obyvatelstva před druhou (privilegovaná skupina bydlí v bytech s regulovaným nájemným, které jsou pro druhou nedostupné) a černý trh s byty.

Alternativní možností k regulovanému nájemnému je, řečeno v automobilové hantýrce, jezdi v takovém autě, na které máš. Jinými slovy – bydli v bytě, na který si vyděláš.

Znamená to ale předem a vědomě rezignovat na sociální aspekt bydlení. Pohybuje-li se výše důchodu v současnosti v řádu 6 – 7000 Kč, není jiné východisko. Deregulace nájemného s sebou přinese jiné obtížně řešitelné problémy.

Řada babiček a dědečků funguje jako neplacená „au pair“ u dětí svých dětí, čímž umožňuje mladé rodině, aby oba vydělávali a nemuseli děti dávat do jeslí či školky. Na prvním stupni pak chodí pro děti po skončení vyučování či družiny.

Nebo z jiného soudku: velká města potřebují pro zajištění svého denního chodu řadu špatně i hůře placených profesí – popeláři počínaje a pomocným zdravotnickým personálem v nemocnicích konče. A jak by na deregulované nájemné dosáhli někteří vysokoškolsky vzdělaní lidé – například učitelé nebo vědečtí pracovníci?

Deregulace nájemného není všelék. Některé problémy odstraní, jiné otevře.

Anketa

Hlasoval/a byste pro...

34 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 12. 2008 7:25