Dění v ekonomice aneb Co nás ovlivňuje

Chcete si vzít úvěr nebo dobře investovat své celoživotní úspory? Pak vždy přihlížejte k vývoji ekonomiky jako celku. Jinak můžete splakat nad výdělkem. Jak se ale orientovat v ekonomických pojmech, kde hledat jejich vysvětlení a kde najdete aktuální hodnotu statistických ukazatelů?

Před nedávnem byla na stránkách Měšce spuštěna rubrika Dění v ekonomice, jejímž účelem je poskytnout čtenářům komplexní informace, které mohou využít při svém rozhodování v oblasti osobních financí. Celá rubrika je koncipována jednak jako obraz na sobě závislých ekonomických jevů, ale také jako zdroj informací o aktuálním a dosavadním vývoji našeho hospodářství v celé jeho šíři.

První bylo vejce, nebo slepice?

Tato humorná otázka je dobrým příkladem toho, co musíme při pohledu na ekonomiku jako celek vždy zohlednit. Dění v ekonomice není jednoduše čitelným obrazem barokního malíře, ale jde o spleť vzájemně provázaných jevů, které na sebe vzájemně reagují, vzájemně se podporují, nebo naopak utlumují. Jde o složitý organismus, jehož krví jsou peněžní toky a jenž je výrazně ovlivňován vnějšími faktory, jakými jsou například stát a jeho instituce.

Kromě statistických dat tak musíme zohledňovat veškeré zákony, normy a rozhodnutí, které produkují státní instituce. Nejde přitom pouze o rozhodnutí vlády, parlamentu nebo ministerstva, ale i o rozhodnutí centrální banky, ústavního soudu, Evropské komise a řady dalších. My se na tomto místě budeme věnovat těm informacím, které lze nalézt v nové rubrice Dění v ekonomice.

První byl růst HDP, nebo růst mezd?

V médiích nejčastěji uváděný ukazatel HDP můžeme považovat za souhrnný ukazatel vývoje naší ekonomiky. Vyvstává tedy otázka, jak tento ukazatel souvisí s naší životní úrovní. Roste nejprve HDP a poté naše životní úroveň, nebo je tomu naopak? Odpověď lze vyčíst z následujícího grafu:

HDP a reálné mzdy

V grafu je zobrazen vývoj reálných mezd spolu s vývojem HDP v uplynulých osmi letech. Je patrné, že trendy obou veličin jsou si velmi blízké, ale nejsou zcela totožné. Od roku 1999 si lze všimnout toho, že kolísání a body zvratu HDP zaostávaly za stejnými změnami reálných mezd zhruba o jeden rok. Trajektorie obou veličin byla téměř totožná, ve tvaru jakéhosi velkého „Z“. Z této skutečnosti vyplývá, že HDP naše finance neurčuje, nýbrž o našich financích vypovídá, a výše položená otázka tak nachází odpověď jinou, než bychom očekávali.

Hrubý domácí produkt totiž není ničím jiným než reálným přírůstkem našeho bohatství. Dozvíme-li se, že vzrostl o 4 %, znamená to, že se naše bohatství reálně zvýšilo o 4 %, a v opačném případě by o uvedená 4 % pokleslo. Z toho logicky vyplývá otázka, jakým způsobem můžeme tento přírůstek bohatství zvětšit a které veličiny nám naznačují, jak se bude naše bohatství vyvíjet v budoucnu.

Investice, spotřeba a zahraniční obchod

Investice, spotřeba, zahraniční obchod a výdaje státu jsou právě vyjádřením toho, jak se naše bohatství zvyšuje, a zároveň odpovědí na otázku, z čeho že se skládá přírůstek našeho bohatství. Přírůstkem jsou totiž právě přírůstky našich investic, spotřeby, výdajů vlády a přebytků našeho zahraničního obchodu.

A která že z uvedených čtyř hodnot sehrává nejdůležitější roli? Odpovědět si můžeme tak, že si představíme, jak sami hospodaříme s našimi penězi. Budu-li letošní rok utrácet všechny v loňském roce naspořené peníze za spotřební zboží, bude moje životní úroveň v letošním roce podstatně vyšší než v roce loňském. Z toho ovšem plyne, že rok příští už stejně utrácet moci nebudu, a má životní úroveň se tedy relativně sníží, nedosáhnu-li výrazně vyšších příjmů.

Obdobně je tomu i v případě HDP. Nadměrná spotřeba není dlouhodobě udržitelná, a je proto nutné ji rovnoměrně rozdělovat do budoucna a část prostředků spořit, respektive investovat. Výnosy z investic totiž představují nárůst našeho bohatství v budoucnu, které je zároveň odměnou za naši zadrženou spotřebu. A i v případě HDP tak nejpodstatnější roli sehrávají investice.

HDP, spotřeba, investice a zahraniční obchod

Investice jsou tak nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím HDP. Ve statistice jsou zachycovány jako součet změn zásob, objemu nákupu cenností a tzv. tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK), který je pro nás nejpodstatnější. Vývoj THFK ekonomové bedlivě sledují a sám ukazatel THFK jako takový je výrazem toho, jak domácí i zahraniční firmy rozšiřují své kapacity a tím i růstový potenciál celého hospodářství. Vztah mezi HDP a THFK vypadal v uplynulých osmi letech v ČR následovně:

HDP a THFK

Co nás a podnikatele přiměje k tomu, abychom investovali? Je to vztah očekávaných výnosů z naší investice a cena, kterou musíme za tuto investici zaplatit. Touto cenou je pak reálná úroková sazba, která se váže na kapitál a která je určována jednak rozhodnutími centrální banky, a jednak trhem.

Přívlastek „reálná“ úroková sazba vyjadřuje to, že je zohledněna o vývoj cenové hladiny. Investoři plánující investice reagují jednak na změny úrokových sazeb a jednak také na vývoj cenové hladiny, která vždy ukusuje z reálné hodnoty našeho majetku a která je výsledkem činnosti centrální banky. Následující obrázek zachycuje nepřímou úměru mezi vývojem reálných úrokových sazeb a vývojem THFK.

Reálná úroková míra a THFK

Vztah mezi THFK a reálnou úrokovou sazbou si můžeme představit i jako vztah očekávané reálné úrokové sazby a úvěrů, které podnikatelé na rozšíření svých produkčních kapacit poptávají. Reálná úroková sazba je přitom závislá na objemu kapitálu, který je v ekonomice k dispozici. Ten souvisí s tím, jak domácnosti rozdělují své příjmy mezi spotřebu a investice, jak stát nakládá s vybranými daněmi, jak je naše ekonomika atraktivní pro zahraniční investory a jakým způsobem plní své úkoly centrální banka. Jinými slovy řečeno: investice jsou skrytě ovlivněny příjmy domácností, jejich spotřebou, hospodařením státu, výsledkem zahraničního obchodu, cenovou hladinou a tak podobně.

Na tomto místě bychom mohli pokračovat popisem faktorů, které určují úrokové sazby, cenovou hladinu a to, jaké důsledky mají změny těchto veličin na hospodářství. Dále bychom mohli přejít k výkladu pojmů spotřeba, zahraniční obchod, stavební výroba, průmyslová výroba, kurz měny, reálné mzdy, nominální mzdy, čímž bychom ovšem překročili rámec tohoto článku. Ostatně pokud vás tento krátký text upoutal, všechny výše uvedené pojmy, aktuální data, časové řady a mnoho dalšího můžete nalézt podrobněji zpracované v rubrice Dění v ekonomice.

Anketa

Využíváte informace o stavu ekonomiky k rozhodování o rodinných financích?