Hlavní navigace

Názory k článku Den daňové svobody

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 3. 2001 0:34

    Marek (neregistrovaný)

    Jak z toho ven se nenabizi tak snadno, jak se o tom da psat, lidi maji porad jine starosti, nez je ta, jak se naklada s jejich danemi ci vubec, jak se system danove soustavy vyviji, takze na reseni si nejaky ten patek pockame. Sotva to ale bude snizeni poctu statnich zamestnancu, v tom nam ani ve vyspelejsich demokraciich neukazuji spravny smer.

  • 3. 3. 2001 17:32

    Jerry (neregistrovaný)

    Souhlasím s názorem pana Marka a s celým článkem. Že daně jsou vysoké až až je nadmíru jasné, ale i to by bylo únosné kdyby se za to stát se svými úředníky postaral o své občany. Myslím, že se nebudu moc plést když prohlásím, že zatím se mu to moc nedaří - aspoň u slušných lidí a zejména mladých rodin. Kdyby se s námi odvedenými daněmi nakládalo jen pro blaho "lidu", byly by podle mého tyto daně i snesitelné. Zatím je jen vidět, že ti co o tom rozhodují raději hrabou pro sebe a pod sebe a vymýšlejí další daně než aby vymysleli jak pomoci mladým rodinám s dětmi žijících na pokraji únosnosti (příkladů je mnoho a stačí se rozhlédnout). Možná by byl potřeba další 17.lisopad (jestli by to pak ovšem nebylo ještě horší), nebo aby se naši páni politici zamysleli nad tím kdo jim ty daně bude odvádět, když se zatím některým pánům podnikatelům vyplatí nedržet se daní tak jak by měli a navíc populace se nemění zrovna moc do plusu. Našlo by se plno dalších a dalších příkladů, důvodů a návrhů, ale to by bylo nadlouho a bez výsledku.
    PS: omlouvám se za styl a sloh, ale nejsem žádný spisovatel

  • 6. 3. 2001 10:47

    Martin Hrdý (neregistrovaný)

    Porad se zde omyla, ze stat musi snizit dane. Samozrejme souhlasim s autorem clanku co se tyce korespondence s obecnymi teoriemi verejnych financi. Ale myslim si, ze si autor v necem odporuje. Je pravda, ze mnozi zamestnanci ziji v iluzi, ze jsou jejich dane mensi, nez doopravdy jsou, ale prave tento mechanismus umoznuje existence "zdanlive" nizsi mezni sazby a tedy je naopak motivujici. Pokud by cele bremeno bylo na vyplatni pasce videt, to by byla tepre demotivace.



    To, ze byl "den danove svobody" zacatkem stoleti podstatne driv ale take znamena, ze se v teto dobe stat prakticky nestaral o zdravotnictvi, kulturu, skolstvi a velkou cast soucasnych verejnych statku. Americane si plati sve skolne sami, doplaceji obrovske castky za navstevu lekare, spori si na pobyt v nemocnici. Za tuto cenu vydelavaji na sebe driv. Takze jde zase jenom o trade off mezi socialni solidaritou a ekonomickou efektivnosti.



    Rust statniho rozpoctu ma svoji logiku vzhledem ke vstupu do EU a implementace jejich pravidel. Na druhe strane se ale bude v nekterych sektorech rozpocet snizovat (financni dohled, sprava dani etc.), takze vysledny efekt, kam se bude rozpocet ubirat v horizontu budoucich 5ti let, je tezko odhadnutelny.

  • 6. 3. 2001 14:15

    Radek Němeček (neregistrovaný)

    Věřím, že vysoká škola zadarmo je "zajímavá" služba, stejně jako zdravotnictví "zadarmo". Uvozovky jsou namístě, jelikož tyto sluzby samozřejmě nejsou zadarmo, ale jsou placeny právě z daní. K čemu to navíc vede? Věční studenti studujicí VŠ 8 a více let zabírající místo, nezájem o vlastní zdraví (proč bych se staral, když léčba mě nic nestojí..), atd.

    Co dnes platíme ze svých daní?Celníky, kteří uměle zdražují dovážené zboží, nákupy nových superstíhaček, sanace polostátních bank, velký grégrův třesk, dotace zemědělcům a samozřemě hory úředníků.

    Jde prostě o to, že efektivně (a rozvážně) utrácíme pouze svoje penize. Státni úředníci utrácejí peníze cizí a předstírají, že nejlépe vědí, co je dobré pro "blaho lidu". Co mi vadí je, že stát vytahuje z našich kapes rok od roku více peněz.

    Kdyby si lide uvědomili skutečnou výši daní, začali by se možná více zajímat o to, jak je s jejich penězi naloženo. Mást lidi neprůhledným daňovým systémem mi připadá, jako ulehčovat zloději práci tím, že zatáhnu rolety a ještě vypnu alarm. Ostatně podle

    Co se týká mezních sazeb, rozhodně budu spíše pro progresivní daň z příjmu 1%...2%...3% než jednotnou bruselskou daň např. 30% ;-)

  • 7. 3. 2001 17:03

    Martin Hrdý (neregistrovaný)

    Tak teď se musím ohradit. Ja nikdy v životě neříkal, že veřejné statky jsou zdarma. Ovšem se na věc dívám z pohledu, že ani jeden z nás ty daně nesníží! Tudíž zaplať pánbůh za to, že ta daň na mzdové pásce neni. A teď věcně:

    Jestli stát platí zdravotnictví a školství z daní, tak to pravděpodobně bude o něco méně efektivnější. Ale ekonomie NEMÁ ŽÁDNÝ nástroj na posouzení trade off mezi efektivností a sociální solidaritou.

    Co platíme ze svých daní ? Uděláte velice dobře pro své budoucí vzdělání (na měšci máte napsané, že jste v 3. ročníku VŠ), když se aspoň jednou v životě podíváte na strukturu státního rozpočtu. Napište si o ní na adrese podatelna@mfcr.cz. Jinak ve státním rozpočtu se dost těžko najde 250 mld na "Grégrův třesk" a takový nesmysl si stejně dost těžko někdo troufne udělat. To je spíš výkřik ze tmy. Dotace zemědělcům. Říká se, že nakonec moc dotací neuvidí. Ale přijde Vám fér, aby k nám mohli importovat subvencovaní zemědělci z EU ? Podívejte se, kolik z rozpočtu zabírá GŘC. Nechte padnout IPB a uvidíte recesi, jaká tu ještě nebyla...

    To že rozpočet narůstá, tak to vadí pravděpodobně všem. Ještě víc nám vadí, že je rozpočet v deficitu při pozitivní cyklické složce GDP. Ale podívejte se po rozpočtech v EU a ukažte, podle koho je potřeba se poučit. Je zbytečné koukat na Ameriku, s tou se slučovat nebudeme.

    Jinak to, že by se lidé o rozpočet víc zajímali, to by bylo asi dobře. Otázkou zústává co a jak s tím. POchybuju, že se dá rozpočet znatelně snížit. A progresivní daň 1,2,3% - proč ne ?

  • 7. 3. 2001 21:59

    Radek Němeček (neregistrovaný)

    Netvrdim, ze dane budeme snizovat mi dva. Zvolani na konci clanku: "Politici, snizte dane" mimo jine znamena, ze pokud by se objevila politicka strana, ktera by mela ve svem programu snizovani danove zateze, dam ji (a verim, ze nejen ja) svuj hlas.

    Co se tyce struktury rozpoctu neuvadel jsem polozky objemove nejvetsi (tzn. mandatorni vydaje - taky namet na clanek) ale spise ty nejnesmyslnejsi. Jelikoz opravdu studuji ekonomii, vim neco o politickem cyklu a neco jako gregruv tresk proste muselo v jeho zaveru prijit (i kdyz je pravda, ze objem me take prekvapil). Btw. znam uzitecnejsi (a veselejsi) cinnosti, nez procitani kapitol statniho rozpoctu ... napr. Beckerovu teorii zajmovych skupin ... taky Vam ji doporucuji - dostal za ni Nobelovu cenu - napiste si o ni na adresu sw47@midway.uchicago.edu.

    Pisete, ze je dobre, ze dane nejsou videt na vyplatni pasce...tak na to uz nebudu ani odpovidat, v tom se zkratka neshodnem. Ted to nejdulezitejsi: pisete ze nelze posuzovat vztah mezi ekonomickou efektivnosti a socialni solidaritou - asi myslite mirou statniho prerozdelovani. Existuji data (muzu poskytnout) o tom, ze verejne statky ktere uvadite (skolstvi, zdravotnictvi) spotrebovavaji hlavne stredni prijmove skupiny a nikoliv ti nejchudsi, to mi neprijde moc "socialne solidarni". Zeptejte se chudaka na Hlavaku, jestli je rad ze se na VS neplati skolne, nebo ze mame nove stihacky, nechci ani domyslet, kam by Vas poslal. Existuje vyzkum, ktery rozdelil zeme do tri skupin podle velikosti vlady (velke-55 % vladnich vydaju/HDP, stredni-45% HDP, male-25% HDP) a hodnotil nektere ek. a soc. parametry (1. nezamestnanost, 2. podil sede ekonomiky, 3. rust HDP, str. delka zivota, 4. koj. umrtnost, 5. podil SS vzdelanych, atd.atd.)..mohl bych to tady ted vypisovat (mam to pred sebou), ale verte mi ze rozdily nejsou prakticky zadne, jen u velke vlady je vetsi nezamestnanost (10 % oproti 4 % v male vlade) a vetsi podil sede ekonomiky (10 % oproti 5 %). Tak kde je ten rozdil, ta solidarita?

    Zemedelstvi. Dovedu si predstavit, jak by se vyvijela nase debata o zemedelstvi. Ja budu tvrdit, ze psenice je zbozi jako kazde jine a zemedelec podnikatel jako kazdy jiny a Vy budete tvrdit, ze psenice je strategicka surovina a zemedelec potrebuje statni ochranu. Diky celnim barieram jsou cesti zemedelci cistymi vyvozci obili, mleka a cukru a diky fenclovym kvotam platime za litr mleka o 5 korun vice a 8 korun vice za kilo cukru. Me nevysvetlujte proc to tak je (ja jsem cetl Beckera) vysvetlete to babicce v samoobsuze. A o EU radsi az nekdy jindy, trochu jsem se rozepsal...Jsem rad, ze jsme se shodli alespon na tom, ze je dobre zkoumat, proc vladni vydaje stale rostou...

    Reakce nejsou osobni to doufam chapete...nejdulezitejsi je, aby se ctenar bavil a pripadne si vytribil sve vlastni nazory ...

  • 8. 3. 2001 10:46

    Martin Hrdý (neregistrovaný)

    Ale jo, at se čtenář baví :-). Nakonec se v zásadě shodnem. Zkoušku od Schneidera máme taky evidentně oba.

    Jinak pokud jde o ty zbytečný položky, tak se má v dohledný době Generální ředitelství cel, ale i daňaři oddělovat od státního rozpočtu, což je otázka, jakej má akt efekt na veřejný finance. Dobrej příklad je třeba dohled nad finančním trhem. V některejch zemích je financovanej státním rozpočtem, někde si je platí banky, pojišťovny a ostatní samy. Takže je to vlastně taky forma jakési veřejné daňe na finanční produkty, i když to nejde přes stát. Teď spekuluju, ale mohlo by být zajímavé, kdyby někdo očistil světové rozpočty od podobných vlivů. Protože třeba v Evropě tohle dělá nezanedbatelnou částku.

    Jinak beckerovu teorii jsem, pokud si ještě pamatuji, dostal u zkoušky :-). Ale myslím si, že podobné výzkumy na téma solidarity můžou být diskutabilní. To že stavební spoření nebo životní pojištění se státní dotací využijou hlavně střední třídy, v tom se asi shodneme. Ale asi to bude proto, že ta střední třída má největší sílu ve volbách. Spíš ukazatele, jako je střední délka života ntoho moc neřeknou. Tu stejně asi nejvíc ovlivní zmíněná kojenecká úmrtnost. Šedá ekonomika se odhaduje dost těžko, a neformální ekonomika téměř pořádně odhadnout nejde.

    Ale zas na druhý straně si myslím, že ten pán na Hlavním nádraží může zajít na sociálku a třeba se pak o nějakejch přídavkách dohodnou... A EU asi na jindy. ja ji ostatne (taky) nemám rád...

  • 14. 3. 2001 4:01

    ing. Zdenek Poch (neregistrovaný)

    daně, clo, zdravotní, sociální pojištění a další poplatky státu se vybírají a měly by sloužit (podle mého) k zajištění společností uznávaných služeb státu občanům a k zajištění chodu státu. V praxi naše daně slouží k pochybným investorským a investičním akcím (Temelín, navyšování základního jmění bank, …), pan Grégr politik-investor-amatér dovedl tento náš národní sport v investování cizích peněz k dokonalosti svým „třeskem“.

    Jsou sanovány banky, a jiné podniky, které mají své majitele (neumím si představit jak v Americe představitelé kupříkladu AT&T požadují ze státních peněz podporu, s tím že u nich pracuje hodně lidí, letošek se nějak nevydařil, a muselo by se propouštět – absurdní co?).

    Myšlenka, že vidět na výplatní pásce celé břemeno je demotivující je platná pouze v systému, který existuje u nás. Kdykoliv si něco kupuji, vím kolik to stojí a mohu se jako svobodný člověk rozhodnout, zda koupím, či nikoliv a účet je pouze dokladem mého rozhodnutí. To, že politici nechtějí, abychom viděli náš účet, je podle mě důkazem toho, že se bojí, abychom za své peníze nechtěli zboží, které nemohou nabídnout. Velice mi to připomíná socialismus – cesta na západ jistě byla velice demotivující – co oči nevidí to srdce nebolí, a jak jsme si tu bez zbytečných otázek a hlavně informací krásně žili.

    Ještě krátce k IPB. Žádná recese by se nekonala. Konalo by se následující : naštvaní lidé by začali volat po důsledné novelizaci zákonů, které umožňovaly (umožňují) právně čistou formu okrádání akcionářů, vkladatelů,…, byl by větší tlak na vyšetřování kauz spojených se špatnou správou svěřeného majetku a samozřejmě by byl větší tlak na naše politiky z hlediska kvality a systémovosti (viz kauza zajištění státních peněz pro stranické pokladny) zákonů. Recese by to byla teprve v okamžiku, kdy by u nás existovaly zákony jako v EU (které vy tak neradi) a tyto zákony by byly jako v EU i vymáhány. To by teprve byla recese – hlavně pro bývalé vedení IPB.

    Takže na závěr – problém není ve výši daní, ale v jejich užití. Rád budu platit daně pokud budou použity skutečně na to, na co použity být mají. Jsem přesvědčen, že v tom případě, by byl důvod k oslavě o hodně dřív a kdybych náhodou věděl, kolik za co platím to už bych snad byl v Americe

  • 14. 3. 2001 13:43

    Radek Nemecek (neregistrovaný)

    "...vím kolik co stojí a jako svobodný člověk se mohu rozhodnout zda koupit či nekoupit" - dobrý postřeh, bohužel právě u daní to neplatí...proto mi asi daně připomínají spíše krádež než svobodnou transakci...

    dik za podporu v otazce transparentnosti danoveho systemu...

  • 21. 3. 2001 9:00

    Zdenek Struska (neregistrovaný)

    Kdyz jsem si precetl tento clanek, vzpomnel jsem si na slova americkeho ekonoma a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana, ktera pronesl pri sve navsteve v Praze na zacatku nasi transformacni cesty. Tehdy prohlasil, ze vzorem Ceskoslovensku by melo byt predevsim Ceskoslovensko prvorepublikove. Tato slova se bouzel teto zemi nepodarila prenest do praxe a vysledkem je den danove svobody 7. cervna oproti prvorepublikovemu dnu danove svobody, ktery by byl datovan na 12. unora. Kde hledat priciny? Za prve si myslim, ze je to neprehledny system danovych zakonu, ktere jsou stale obmenovany . Souhlasim s tim, ze radovy obcan nema a kdyz ma tak minimalni prehled o vysi castky, kterou mu stat strhava pod nazvem DAN. Je mi jasne, ze pri pohledu do soucasnosti nebude asi nikdo prilis usilovat o zmenu soucasneho modelu. Proto mohu jen doufat, ze ke zmene dojde po pristich parlamentnich volbach, do kterych policitke strany pripravily ve volebnich programech prave zmeny v danovych zakonech. Pokud se na to podivam pohledem liberala, priklanim se k prechodu od progresivniho zdaneni, ktere je pro vypocet slozitejsi ke zdaneni pevnou procentniho sazbou, protoze v tomto pripade si obcan zcela jednoduse vypocte dan, kterou odvadi za sebe jako pracujici osobu. Co se tyka neprimych dani, zde by jsem se priklanel k navrhu Liberalniho institutu, ktery navrhuje, aby na cenovce kazdeho zbozi, byla cena rozepsana na vlastni cenu a DPH. Domnivam se, ze by si obcan snadneji uvedomil, jake danove bremeno musi nest v pripade neprimych dani a politiky by to alespon castecne odradilo od jiste jednodusiho zvysovani neprimych dani na ukor primych.

  • 11. 4. 2001 12:31

    Terezy Novákové/tr> <tr (neregistrovaný)

    Proč si toho proboha všímají ti "normální" lidé a politici jako kdyby byli slepí. Kdy už se najde v politice jeden inteligentní a svérázný chlap nebo ženská, který(á) prosadí to, co se tu jen píše na papíře?!

  • 29. 5. 2001 16:44

    Bev (neregistrovaný)

    ...mě to pořád vychází přes 50% (možná příliš chlastám).

    Bev

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).