Důchodovému systému lidé pomáhat nechtějí. Nemotivuje

S únorovým přehledem záloh letos podnikatelům přišel i dopis poukazující na výši důchodu vzhledem k zálohám na pojistné. Zmohl něco?

Z údajů České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že se saldem důchodového účtu to není žádná sláva. Nepřijde-li reforma, obrat k lepšímu se ani čekat nedá. Vzhledem k demografické struktuře je naopak jisté, že na státní důchody bude zbývat pořád méně.
Uvědomují si to Češi?

Drahý státní příspěvek

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) za letošní první kvartál vyplatila celkem 3 498 555 všech důchodů, z toho samozřejmě nejvíce starobních (2 376 668).

Celkové výdaje na důchodové dávky se od začátku roku vyšplhaly na 96,1 mld. Kč. Loni za stejné období činily 89,79 mld. Kč.

Příjmy důchodového účtu byly podle ČSSZ tentokrát rekordní a k 31. 3. 2016 činily 89,27 mld. Kč. I přesto účet zůstal skoro sedm miliard ve schodku (přesněji 6,82 mld. Kč). Manko mohlo být o polovinu nižší. Výrazně ho ale ovlivnily výdaje na jednorázový příspěvek, které činily zhruba 3,5 mld. Kč.

Statistiky z důchodového pojištění
Ukazatel K 31. 12. 2013 K 31. 12. 2014 K 31. 12. 2015 K 31. 3. 2015 K 31. 3. 2016
Příjmy z pojistného a příslušenství na důchodové pojištění vč. záloh (mld. Kč) 323,75 333,01 351,98 84,68 89,27
Výdaje na dávky důchodového pojištění vč. záloh (mld. Kč) 373,43 376,41 385,52 89,79 96,10
Rozdíl příjmů a výdajů na důchodové pojištění (mld. Kč) – 49,68
(deficit)
– 43,40
(deficit)
– 33,54
(deficit)
– 5,12
(deficit)
– 6,82
(deficit)
Počet starobních důchodů 2 340 321 2 355 144 2 376 883 2 355 354 2 376 668
– z toho předčasné 543 356 565 926 586 009 571 317 591 379
Průměrný starobní důchod (v Kč) 10 970 11 075 11 348 11 292 11 400

Stále větší náklady

Když už jsme u statistik ČSSZ (viz tabulka výše), dají se v nich poměrně snadno najít i známky o stárnutí české populace. Z důchodového účtu je nutné vyplácet stále více starobních důchodů. S tím, jak se posouvá věková hranice pro odchod do důchodu, roste také počet lidí, kteří do penze odchází předčasně.

Pomalu se zvyšuje také poměr pojištěnců v produktivním věku, kterých je zapotřebí na jednoho starobního důchodce, což je právě důsledek stárnutí české populace. Poměr ale ovlivňuje i rostoucí věková hranice odchodu do důchodu a změna jejího stanovování u žen, kterým se postupem času sjednotí s muži, nebo změna životní fáze u silných ročníků.

Počet poplatníků potřebných na „uživení“ jednoho starobního důchodce
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Počet poplatníků na jednoho starobního důchodce 2,33 2,22 2,15 2,14 2,13 2,13 2,15

Zdroj: ČSSZ

S tím, jak bude česká populace stárnout dál (významnější odchylky k lepšímu se očekávat nedají), bude dál narůstat i potřeba reformy stávajícího důchodového systému. Politická vůle k těmto změnám obecně chybí, protože krátkodobé důsledky jsou u voličů nepopulární a i z těch dlouhodobých těží převážně jen důchodový systém dané země.

Možná proto se reformou označují i takové kroky, jako prodlužování věkové hranice odchodu do penze, které ve skutečnosti reformní nejsou, a v situaci, kdy už je stejně pozdě, se snaží získat pro státní kasu jen čas navíc. Za takové situace se nikomu důchodový systém z vlastní kapsy zachraňovat nechce.

A kdy půjdete do důchodu vy? Odpověď najdete v naší kalkulačce.

OSVČ si na důchod víc platit nechtějí

Ačkoli se podle ČSSZ během prvního letošního kvartálu zvýšil počet občanů dobrovolně platících důchodové pojištění, kteří si chtějí zajistit nárok na státní důchod, posílat dobrovolně vyšší zálohy na důchodové pojištění (za účelem zvýšení důchodu) se lidem nechce.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová přitom s únorovým přehledem záloh všem OSVČ s inventurou zasílala také dopis s názornými příklady výše starobního důchodu vzhledem k výši záloh na pojistné. Měl za cíl upozornit podnikatele na to, že za minimální zálohu žádný „státní zázrak“ v důchodu čekat nemohou. Zároveň ilustroval, jakou platbu by si měli měsíčně posílat, pokud by chtěli dosáhnout na úroveň průměrného důchodu.

Není těžké spočítat, že navyšovat si platbou vyměřovací základ pro vyšší budoucí starobní důchod, se nevyplatí. Z hlediska oblíbeného poměru „cena/výkon“ s bonusem ve formě nejistoty, zda se důchodu dočkáte, a pokud ne, nikdo po vás peníze nezdědí, z toho státní penze vychází jako špatná investice.

Podle mluvčí ČSSZ Jany Buraňové se také touto cestou navyšovat budoucí státní důchod skoro nikdo nesnaží. Z pravidelných konzultací s pracovníky okresních správ sociálního zabezpečení opakovaně vyplývá, že se jedná spíše o ojedinělé případy, kdy si OSVČ určila vyšší vyměřovací základ, než který si OSVČ vypočetla z daňového základu, potvrdila. 

widgety

Hodnotit, zda nějak tyto úvahy mohl ovlivnit dopis zasílaný s přehledem záloh za minulý rok, je zatím předčasné. Zájem o problematiku důchodu ale dopis podle Buraňové vzbudil: ČSSZ v období od zaslání dopisu paní ministryně zaznamenala zvýšený zájem o informace tykající se výpočtu starobních důchodů ze strany OSVČ a zejména dopad do výpočtu starobních důchodů při minimálních odvodech na důchodové pojištění. Některé OSVČ se informovaly přímo na okresních správách sociálního zabezpečení a především se dotazovaly, kolik by si měly „na důchod“ platit, aby byl srovnatelný se zaměstnancem. V některých případech OSVČ na dopis reagovaly negativně, popsala s tím, že lze konstatovat, že dopis vyburcoval OSVČ k zamyšlení nad svou existencí budoucího důchodce.

Ani to nemusí být málo. I přesto, že se dá očekávat, že prostřednictvím vyšších záloh si podnikatelé svůj budoucí důchod zvyšovat nebudou.

55 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 6. 2016 11:11