Spočítejte si...

Zavřít

Dávejte si velký pozor, s kým sedáte do auta

Pokud si sednete do auta s řidičem, o kterém víte, že je opilý nebo pod vlivem drog, můžete si za případnou škodu z poloviny sami.

Jeli jste vědomě v autě s opilým či zdrogovaným řidičem? Pak si za případnou škodu můžete z poloviny sami. I tak může soud rozhodnout o náhradě škody.

Dne 14. 1. 2007 v obci Libeň zavinil řidič dopravní nehodu tím, že pod vlivem alkoholu, pervitinu, marihuany a extáze nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, v pravotočivé zatáčce vyjel s vozidlem mimo komunikaci a narazil do betonové konstrukce vjezdu na pozemek. Při této nehodě usmrtil sebe i poškozené, přičemž ve vozidle jelo celkem šest osob, s výjimkou řidiče nepřipoutaných bezpečnostními pásy. 

Pozůstalí po obětech tragické dopravní nehody se domáhali podanou žalobou po žalované pojišťovně (pojistiteli odpovědnosti provozu motorového vozidla), aby zaplatila žalobcům (pozůstalým příbuzným či osobám žijícím ve společné domácnosti s poškozenými) částky odpovídající náhradě škody na zdraví, spočívající v jednorázovém odškodnění pozůstalých a účelně vynaložených nákladech pohřbu. 

Jak se na zavinění dívaly soudy?

Po doplnění dokazování v opakovaném projednání věci dospěl soud prvního stupně k závěru, že škoda byla sice primárně způsobena protiprávním jednáním řidiče, zároveň se však na jejím vzniku podíleli i poškození, a to v rozsahu 50 % tím, že nebyli připoutáni bezpečnostními pásy a v rozsahu dalších 30 % tím, že v počtu převyšujícím počet povolených přepravovaných osob přisedli do vozidla k řidiči, který byl prokazatelně pod vlivem alkoholu a omamných látek. Jejich spoluzavinění je proto dáno z 80 % a vzhledem k tomu, že žalovaná již 20 % požadované náhrady škody žalobcům uhradila, byla žaloba o zaplacení zbývající částky zamítnuta. 

Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Za prvotní příčinu vzniku škody označil požití omamných látek řidičem. Ovšem poškození o tom museli mít vědomost, protože tato skutečnost musela být před jízdou viditelná. Ostatně všichni v průběhu večera společně popíjeli alkohol. Jednání poškozených bylo lehkovážné, dále porušili zákonem stanovenou povinnost použít bezpečnostní pás a tím, že do vozidla nastoupil větší než povolený počet osob, zvýšili riziko ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Zhodnocení jednotlivých složek spoluzavinění poškozených soudem prvního stupně je proto správné s tím, že 50 % představuje vědomé absolvování jízdy s nezpůsobilým řidičem a 30 % nepřipoutání bezpečnostními pásy a překročení počtu povolených přepravovaných osob. 

Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním.

Co soudy posuzují?

Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně. Byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.  

Při úvaze o poměrném rozdělení škody mezi škůdcem a poškozeným jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce a o zvážení všech skutečností, jež přispěly ke způsobení škody. 

Zvažují se veškeré příčiny, které vedly ke škodě, a stejně jako u škůdce lze i u poškozeného brát v úvahu jen takové jeho jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku škody. Konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený, a tedy v jakém rozsahu nese škodu sám, odvisí vždy od okolností konkrétního případu po porovnání všech příčin vzniku škody jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného. 

Nejde přitom o spoluzavinění poškozeného v užším smyslu (zaviněné porušení právní povinnosti), nýbrž přesněji řečeno o spoluzpůsobení vzniku škody (spolupřispění) z jakýchkoliv důvodů, které jsou na straně poškozeného. 

Zhodnocení případu

Míra spoluzpůsobení si škody poškozeným spolujezdcem může dosáhnout až jedné poloviny, jestliže vědomě podstoupí jízdu s řidičem, o němž ví, že je pod vlivem alkoholu. Rozhodující příčinou vzniku škody ovšem stále zůstává nezodpovědné počínání řidiče vozidla, proto nepůjde o nadpoloviční rozsah ani v případě, kdy spolupřispění poškozeného bude značné. Např. tehdy, jestliže kromě zásadního podcenění situace s ohledem na vědomost o ovlivnění schopností řidiče alkoholem či jinými návykovými látkami k tomu přistoupí další okolnosti, jako například jeho vědomost, že řidič vozidla nemá řidičské oprávnění nebo že hrozí nezvládnutí řízení za špatných povětrnostních podmínek. 

Odvolací soud v posuzované věci dovodil 80% rozsah spoluzpůsobení si škody poškozenými, kteří absolvovali vědomě cestu s řidičem, který byl vlivem omamných látek k řízení zcela nezpůsobilý, a snížil tak neodpovídajícím způsobem podíl řidiče na smrtelném následku.

Učinil tak zřejmě proto, že za dílčí příčinu usmrcení poškozených (uvedl 30 %) považoval okolnost, že nebyli při jízdě připoutáni bezpečnostními pásy a že ve vozidle jel vyšší než povolený počet osob. 

To je v obecné rovině samozřejmě relevantní důvod, který může spoluzpůsobení si škody poškozeným zvýšit, musí být ovšem doloženo, že právě nepřipoutání vedlo při havárii k úrazu či ke zhoršení jeho důsledků a v jakém rozsahu. Ačkoliv se znalecký posudek, vypracovaný v řízení, k této otázce výslovně vyjadřuje tak, že pro výraznou deformaci karoserie vozidla nemělo nepřipoutání vliv na rozsah zranění poškozených (zraněny by byly i osoby připoutané), odvolací soud tento závěr nevzal v úvahu a bez náležitého odůvodnění automaticky uzavřel, že nepoužití bezpečnostních pásů zvýraznilo podíl poškozených na vzniku újmy. 

Totéž platí pro nadměrný počet cestujících osob. Právní posouzení otázky míry spoluzpůsobení vzniku škody poškozenými není proto správné. Čtěte také: Odpovídá řidič za škodu nepřipoutanému spolujezdci?

Z tohoto důvodu Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 25 Cdo 4199/2013, ze dne 27. 3. 2014, rozsudek odvolacího soudu v rozsahu odpovídajícím nárokům na jednorázové odškodnění pozůstalých zrušil, a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.