Dárky, šampaňské a pomoc nejen lidem z hlediska daní

Rozdávání firemních dárků nemusí jít z čistého zisku. Správnou volbou je lze uplatnit jako daňový náklad. Daně si můžete snížit i pomocí konkrétním lidem.

Konec roku je neodmyslitelně spjat s Vánocemi a Silvestrem a také s rozdáváním dárků, kterými chceme svým obchodním partnerům či zaměstnancům vyjádřit dík za spolupráci v uplynulém roce či pomoci těm, kteří to potřebují. Poskytování, jakož i přijímání darů má řadu daňových aspektů. Vhodným výběrem formy daru lze i optimalizovat daňovou povinnost.

Dárky pro obchodní partnery

Obecně jsou poskytnuté dary daňově neuznatelným nákladem. Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) ale v § 25 odst. 1 písm. t) stanovuje výjimku. Za dar totiž nepovažuje reklamní a propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč bez daně z přidané hodnoty. Předmět nesmí být předmětem spotřební daně, s výjimkou tichého vína (tichým vínem se rozumí víno, které není šumivým vínem). Pokud jsou splněny výše zmíněné podmínky, jsou dary daňově uznatelným nákladem.

Šumivá vína nebo pivo, které patří k oblíbeným dárkům pro obchodní partnery, nikdy nelze zaúčtovat jako daňově uznatelný náklad.

V případě, že obchodnímu partnerovi darujete dárkový balíček, obsahující více reklamních či propagačních předmětů, je nutné tento balíček z hlediska limitu pro daňovou uznatelnost darů sledovat celkově. Dárkový balíček, jehož hodnota převýší částku 500 Kč bez daně z přidané hodnoty, nelze uznat jako daňově uznatelný náklad.

Platí obdarovaný daň?

U obdarovaného je nejprve nutné zjistit, zda bude přijatý dar zdaněn daní darovací nebo daní z příjmů. Dani darovací podléhají příjmy získané darováním nemovitosti, movitých věcí nebo majetkových práv, pokud se nejedná o dary přijaté v souvislosti s výkonem podnikání nebo závislé činnosti v zaměstnání. Dary přijaté v souvislosti s podnikáním podléhají dani z příjmů.

I z této výjimky však existují další výjimky. Přestože je dar přijat v souvislosti s podnikáním, předmětem daně být nemusí, a to v situaci, pokud jsou příjemcem daru fyzické osoby provozující školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, popř. fyzické osoby, které jsou poskytovateli zdravotních služeb a k příjmu získanému nabytím daru dochází v souvislosti s provozováním těchto činností.

Na příjemce daru, pokud je fyzickou osobou, se vztahuje § 4 odst. 1 písm. z) ZDP. Ten stanoví, že od daně jsou osvobozeny příjmy plynoucí ve formě daru, přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatně výdělečnou činností, jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč. Jestliže jsou výše uvedené zákonné podmínky splněny, nebude dar u příjemce podléhat zdanění.

Je-li příjemcem daru zaměstnanec, je obecně dar poskytnutý v souvislosti s výkonem závislé činnosti příjmem zaměstnance a může podléhat i odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Ovšem ZDP opět stanoví výjimky, kdy bude dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP  příjem osvobozen. Jedná se o nepeněžní dary poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo za obdobných podmínek ze zisku po zdanění nebo z daňově neuznatelných nákladů, stanovených ve vyhlášce č. 114/2002 Sb. až do úhrnné výše 2000 Kč ročně na každého zaměstnance.

Dále jsou u zaměstnance osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. U poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.

Odpočet poskytnutého daru od daně z příjmů

Fyzická či právnická osoba má při splnění zákonných podmínek dle § 15 odst. 1 ZDP (pro fyzické osoby) a dle § 20 odst. 8 (pro právnické osoby) možnost odpočtu hodnoty poskytnutých darů. Odpočet poskytnutých darů je stanoven formou nezdanitelné části základu daně, což znamená, že poskytnutý dar se neodečte od daňové povinnosti v celé výši, ale dojde k úspoře na dani ve výši 15 % z poskytnutého daru. Zjednodušeně lze říci, že za každou darovanou stokorunu ušetříte na dani 15 Kč.

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých následujícím subjektům či osobám a k následujícím účelům:

  • obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách – na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost;
  • fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat – na financování těchto zařízení;
  • fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách – na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené v § 33 vyhlášky č. 192/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Dle výše uvedených podmínek lze od základu daně odečíst i dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.

Od základu daně lze dále odečíst dary na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.

widgety

Aby mohl být dar jako nezdanitelná část od základu daně u fyzické osoby uplatněn, musí jeho úhrnná hodnota činit alespoň 1000 Kč nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Můžete věnovat pět darů v hodnotě 200 Kč, jeden dar v hodnotě 1000 Kč nebo dar, jehož hodnota činí 2 % vašeho základu daně. Po splnění dvou ze tří výše uvedených podmínek bude dar nezdanitelnou částí daně, kterou lze od základu daně odečíst. Zákon dále stanovuje i maximální hranici odpočtu darů. Pro zdaňovací období 2013 činí maximální hranice pro odpočet darů 10 % ze základu daně, pro zdaňovací období 2014 a další je limit navýšen na 15 % ze základu daně.

Zdaňovací období 2014 Zdaňovací období 2013
Minimální úhrnná hodnota darů 2 % základu daně nebo min. 1000 Kč 2 % základu daně nebo min. 1000 Kč
Maximální hranice pro odpočet darů 15 % ze základu daně 10 % ze základu daně

Dary z hlediska daně z přidané hodnoty

Zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH) stanoví v § 13 odst. 8 písm. c), že za dodání zboží se z hlediska daně z přidané hodnoty nepovažuje poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, a také poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti. U takovýchto plnění tedy nebude uplatněna daň na výstupu. Z pohledu nároku na odpočet daně z přidané hodnoty nelze nárok na odpočet uplatnit u přijatých plnění na reprezentaci, s výjimkou plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. c) ZDPH.