Daňový systém ve Švédsku

V souvislosti s reformou veřejných financí je stále častěji probírána otázka, zda je náš daňový systém dobrý či špatný, zda by nebylo dobré se více inspirovat v evropských ekonomikách. Že české daně nejsou tak vysoké, jak daně dokáží být, ukazuje příklad švédského daňového systému.

Struktura daní ve Švédsku je komplikovaná. Veřejný sektor ve Švédsku, tj. národní vláda (stát) a místní vlády (municipální a okresní rady) mají odpovědnost za značné množství služeb. Ty zahrnují například výchovu, pracovní trh a průmyslovou politiku, péči o nemocné a důchodce, sociální zabezpečení, ochranu životního prostředí apod. Aby mohly všechny tyto povinnosti plnit, musí veřejný sektor získat příslušné prostředky prostřednictvím daní. Švédské daně jsou tím pádem relativně vysoké, ale jsou založeny na filozofii, že se plátcům daní vrací v podobě převodů plateb a veřejných služeb.

Daně obecně
Švédský daňový systém tvoří množství přímých a nepřímých daní a poplatků. Nejdůležitější přímé odvody jsou národní a místní daně z příjmů a národní daň z kapitálu (majetku). Svůj význam mají i dědické daně a daně z darů. Vedle daní stojí rozsáhlý systém zaměstnaneckých příspěvků (poplatky sociálního zabezpečení), které pokrývají penze, zdravotní dávky a jiné typy sociálního pojištění. Příjmy z nepřímých daní se opírají o dva základní zdroje, a sice o daň z přidané hodnoty a spotřební daně vybraných komodit.

Švédský parlament určuje národní a státní daně. Nicméně místní úřady mají volnou ruku při rozhodování o výši daně z příjmu v jejich municipalitách a okresech.

Švédsko uzavřelo smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmu a majetku s přibližně 60 státy. S Českou republikou byla smlouva uzavřena již v říjnu 1980.

Vliv EU
Od roku 1996 Švédsko uvedlo plně do souladu svou právní úpravu v oblasti účetnictví s pravidly EU tak, aby aplikace byla možná od data nástupu nového finančního období, tj. od l. ledna 1997 (švédský fiskální rok se do vstupu země do EU nekryl s rokem kalendářním, neboť začínal l. červencem, a proto také první finanční období po vstupu do EU bylo rozloženo do 18 měsíců v trvání od 1.7.1995 do 31.l2.1996).

Struktura daní
Struktura výběru daní:

  • 37 % – přímé daně
  • 31 % – poplatky za sociální pojištění
  • 14 % – DPH
  • 12 % – nepřímá daň – spotřební daň, daň z odborné činnosti hospodářských subjektů, energie, alkohol, tabák atp.
  • 6% – zdanění podniků – jejich zisku, tato daň je ve Švédsku tradičně malá (korporativní daň je ve výši 28 %).

Naprostá většina daní jsou daně státní. Obecní správa je financována daní z příjmu. Daň z nemovitostí má stoupající tendenci (v malé otevřené ekonomice typu Švédska je podle švédských expertů daň z nemovitostí velmi výhodnou a stabilní základnou). Naproti tomu tabák a alkohol jsou nejisté položky pro daňový příjem státu – Švédsko má problémy s pašováním, ceny alkoholu a cigaret jsou velmi vysoké v důsledku zdanění, např. cena krabičky cigaret je cca 45 SEK, podobně vysokou částku je třeba zaplatit za půllitr silného piva.

DPH
Švédsky „MOMS“. Platí od roku 1969 a od roku 1991 je sazba většinou 25 % z ceny. DPH se vztahuje téměř na všechny typy zboží.

Odlišné sazby:

  • potraviny, hotely, kempingy, cestování v tuzemsku 12 %
  • deníky, kulturní a sportovní události 6 %

Spotřební daně a další nepřímé daně
Zdanění podléhají automobily, energie (elektrická, topné oleje, pohonné hmoty), alkoholické nápoje, tabákové výrobky, inzerce, reklama, hry, loterie atd.

Přímé daně
Obecní sazby daně

10 samosprávných jednotek s nejvyšší sazbou daně v roce 2001 (%): 

Tabulka č. 736
Gullspĺng 33.17
Ragunda 33.12
Sollefteĺ 33.09
Härnösand 33.04
Munkedal 33.01
Fagersta 32.97
Norsjö 32.85
Kramfors 32.84
Norberg 32.82
Kristinehamn 32.80



10 samosprávných jednotek s nejnižší sazbou daně v roce 2001 (%):

Tabulka č. 737
Danderyd 27.15
Vellinge 27.50
Täby 27.85
Kävlinge 27.90
Solna 27.90
Vallentuna 28.00
Stockholm 28.10
Örkelljunga 28.15
Nacka 28.25
Ängelholm 28.25



Státní sazby daně
Stát zdaňuje individuální příjmy (platy, odměny a další výnosy) sazbami:

  • Při zdanitelném příjmu 0 – 8.700 SEK je daň 0.
  • Při příjmu 8.700 – 231.600 SEK je daň 200 SEK. Odečitatelnou položkou sociálních výdajů je 5,95 %.
  • Při příjmu nad 231.700 SEK je daň 200 SEK + 25 %. Odečitatelnou položkou sociálních výdajů je opět 5,95 %.

Sociální výlohy 5,95 % rostou do příjmu 277.500 SEK. Od této úrovně, kde se rovnají 16.500 SEK, nevzrůstají.

Příjmy z kapitálových výnosů jsou zdaňovány 30 %.

Kapitál (majetek) je do výše 900.000 SEK nedaněn. Nad tuto hranici činí daň z majetku 1,5 %.

Daň ze zisků společnosti a korporace činí 28 % ze zisku.

Daně z příjmu (mzdy) je stanovena na 32,92 % z hrubé mzdy, odměny a dalších výnosů.

Daň z nemovitosti (budovy) činí 1,7 % ze zdanitelné hodnoty (v principu 75 % tržní hodnoty).

Struktura daní ve Švédsku je poměrně složitá. Celková výše zdanění při „normálním“ příjmu fyzické osoby (tj. přibližně mezi 140 – 250 tisíci SEK ročně) se pohybuje okolo 56 procent. Zdanění fyzické osoby s mimořádně velkým majetkem může naproti tomu dosahovat hodnoty až 80 – 90 %.

Mezi hlavní překážky pro příliv investic do Švédska patří vysoké daňové zatížení a nízké platové ohodnocení zahraničních specialistů, kteří pracují ve Švédsku. Kritizován je v této souvislosti rovněž nedostatek předvídavosti vládní politiky. Zahraniční společnosti se na Švédsko dívají rovněž jako na zemi s vysokými daněmi, a to i přes nízkou korporativní daň ve výši 28 %. Tato daň patří mezi nejnižší v zemích EU.

Anketa

Který daňový systém považujete za lepší?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 2. 2013 12:38