Hlavní navigace

Daňové úlevy rodinám zatím babyboom nepřinášejí

27. 7. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Vlády zemí Evropské unie řeší už řadu let stejný úkol - jak zastavit pozvolné vymírání obyvatel. Problém zaměstnává tisíce odborníků, ale nikdo z nich ještě zaručený recept na zvýšení porodnosti nenašel. Prozatím se tedy evropská sociální politika ubírá cestou zvyšování přídavků na děti, porodného a hlavně nižších daní pro rodiny s dětmi.

Výše odvedené daně se liší podle počtu vychovávaných dětí ve většině členských zemí OECD. Bezdětní lidé odvedou na daních při stejné mzdě více než ti, co vychovávají děti. Stát totiž počítá s tím, že v rodinách s dětmi vyrůstají noví daňoví poplatníci, kteří se budou podílet na příjmech státního rozpočtu, z nichž se financují např. podpora v nezaměstnanosti, penze, nemocenská a sociální dávky. Pro porovnání si uvedeme výši povinných odvodů u bezdětného člověka a rodiče s dvěma dětmi u průměrné mzdy v daném státě.

Ukázka výpočtu zdanění v Česku

Výpočet daně u bezdětného
Hrubá mzda 20 211 Kč (průměrná mzda za rok 2006)
Daň z příjmů 2 056 Kč
Sociální pojištění 1 617 Kč
Zdravotní pojištění 910 Kč
Čistá mzda 15 628 Kč
Výše zdanění (v %) 22,70%
Výpočet daně u občana majícího dvě děti
Hrubá mzda 20 211 Kč (průměrná mzda za rok 2006)
Daň z příjmů 1 056 Kč
Sociální pojištění 1 617 Kč
Zdravotní pojištění 910 Kč
Čistá mzda 16 628 Kč
Výše zdanění (v %) 17,70%

V tabulce je uvedeno pouze zdanění na straně zaměstnance a nejsou zohledněny daňové odvody zaměstnavatele (především ty jsou v Česku poměrně vysoké a zvyšují tak podnikatelům cenu práce). Samotné zdanění na straně zaměstnance je v Česku v rámci zemí OECD jedno z nižších.

Vyzkoušejte naši kalkulačku na: Výpočet čisté mzdy

Nejméně na daních ze mzdy odvedou Mexičané

Výše povinných odvodů (tj. daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění) z hrubé mzdy je nejnižší v Mexiku (7,9 % u bezdětného občana), následuje Jižní Korea (9,9 %) a Irsko (17,7 %). Naopak nejvíce z hrubé mzdy odvedou Belgičané (41,9 %) a Němci (41,7 %).

Nejvyšší rozdíly v odvedené dani u bezdětného a člověka vychovávajícího dvě děti při průměrné mzdě jsou v USA (14,3 %), Německu (10,6 %), Nizozemí (9,4 %) a Lucembursku (7,5 %). Zejména v Německu je výrazná snaha o zvýšení porodnosti, a proto jsou rodiny s dětmi hojně finančně a daňově zvýhodňovány. Německo má totiž nejstarší obyvatelstvo v Evropě, průměrný věk je tam 41,3 let. Nejmladší obyvatelstvo má Irsko, kde je průměrný věk 33,1 let.

Některé země však při výpočtu daňové povinnosti nezohledňují počet vychovávaných dětí vůbec. Jde o Austrálii, Dánsko, Finsko, Island, Mexiko, Nový Zéland, Polsko, Švédsko a Turecko. V těchto zemích jsou však zase netestované přídavky na děti – to znamená, že na ně má nárok každý rodič bez ohledu na svou finanční situaci. V Česku odvede rodič vychovávající dvě děti na celkových povinných odvodech o 5 % méně než bezdětný člověk.

Prvorodičky jsou rok od roku starší

Snaha evropských vlád podpořit rodiny s více dětmi a porodnost se ale i přes snižování daní míjí účinkem. Kromě Francie všude jinde demografická křivka klesá. Ženy se zejména z ekonomických důvodů do rození a výchovy dětí neženou. Poukazují na to i údaje o průměrném věku prvorodiček v zemích Evropské unie. Ten byl ještě v roce 1994 necelých 27 let, loni už bezmála 29 let. V Česku došlo za posledních 12 let k jednomu z největších skoků v Evropě, když vzrostl průměrný věk prvorodičky o téměř pět let na dnešních 27 let. Do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení.

Evropský trend je jasný i v manželství: odkládat sňatek co nejdéle – dnes nejsou výjimkou čtyřicátníci a čtyřicátnice uzavírající své první manželství. Věk pro vstup do prvního manželství se za posledních dvacet let výrazně zvýšil ve všech členských zemích Evropské unie. Zatímco průměrný věk novomanžela v Evropské unii byl v roce 1980 26 let a nevěsty dokonce 23, dnes je to 30, respektive 28 let. Nejvyšší věk pro vstup do manželství je u mužů i žen ve Švédsku (muži 32,5 let, ženy 30 let), následuje Dánsko (muži 32 let a ženy 30 let). Nejmladší vstupují do manželství litevští muži a ženy.

skoleni_15_4

Největší posun nastal ve Francii, kde stoupl průměrný věk ženicha a nevěsty za posledních dvacet let o šest let. Relativně nejnižší zvýšení věku nastalo ve Velké Británii, Portugalsku a Řecku (zhruba o dva roky). Na druhou stranu ale statistiky poukazují na jeden pozitivní trend – manželství uzavřená v pozdějším věku vykazují nižší rozvodovost.

Výše zdanění v závislosti na počtu dětí v zemích OECD
Země Výše zdanění (v %)
Bezdětný občan Občan mající dvě děti
Austrálie 24 24
Belgie 41,9 38,2
Česko 22,7 17,7
Dánsko 41.0 41,0
Finsko 31,3 31,3
Francie 29,0 22,1
Irsko 17,7 11,2
Island 24,9 24,9
Itálie 27,3 22,3
Japonsko 18,5 16,2
Kanada 9,1 8,7
Korea 23,5 19,2
Lucembursko 26,5 19,0
Maďarsko 32,9 27,5
Mexiko 7,9 7,9
Německo 41,7 31,1
Nizozemí 32,2 22,8
Norsko 29,0 26,5
Nový Zéland 20,5 20,5
Polsko 32,0 32,0
Portugalsko 21,1 18,3
Rakousko 32,1 30,1
Řecko 21,6 20,4
Slovensko 22,1 16,7
Španělsko 20,3 14,5
Švédsko 31,0 31,0
Švýcarsko 21,7 17,2
Turecko 30,4 30,4
USA 23,6 9,3
Velká Británie 26,5 24,6

Pramen:
OECD, Statistics: Part I. Taxation of Wage IncomeTable I.3. ´All-in´ average personal income tax rates at APW by family type

Je podle vás porodnost v Česku nízká?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Seriál Daňové úlevy

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).