Daňové úlevy rodinám zatím babyboom nepřinášejí

Výše odvedené daně se liší podle počtu vychovávaných dětí ve většině členských zemí OECD. Bezdětní lidé odvedou na daních při stejné mzdě více než ti, co vychovávají děti. Stát totiž počítá s tím, že v rodinách s dětmi vyrůstají noví daňoví poplatníci, kteří se budou podílet na příjmech státního rozpočtu, z nichž se financují např. podpora v nezaměstnanosti, penze, nemocenská a sociální dávky. Pro porovnání si uvedeme výši povinných odvodů u bezdětného člověka a rodiče s dvěma dětmi u průměrné mzdy v daném státě.

Ukázka výpočtu zdanění v Česku

V tabulce je uvedeno pouze zdanění na straně zaměstnance a nejsou zohledněny daňové odvody zaměstnavatele (především ty jsou v Česku poměrně vysoké a zvyšují tak podnikatelům cenu práce). Samotné zdanění na straně zaměstnance je v Česku v rámci zemí OECD jedno z nižších.

Nejméně na daních ze mzdy odvedou Mexičané

Výše povinných odvodů (tj. daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění) z hrubé mzdy je nejnižší v Mexiku (7,9 % u bezdětného občana), následuje Jižní Korea (9,9 %) a Irsko (17,7 %). Naopak nejvíce z hrubé mzdy odvedou Belgičané (41,9 %) a Němci (41,7 %).

Nejvyšší rozdíly v odvedené dani u bezdětného a člověka vychovávajícího dvě děti při průměrné mzdě jsou v USA (14,3 %), Německu (10,6 %), Nizozemí (9,4 %) a Lucembursku (7,5 %). Zejména v Německu je výrazná snaha o zvýšení porodnosti, a proto jsou rodiny s dětmi hojně finančně a daňově zvýhodňovány. Německo má totiž nejstarší obyvatelstvo v Evropě, průměrný věk je tam 41,3 let. Nejmladší obyvatelstvo má Irsko, kde je průměrný věk 33,1 let.

Některé země však při výpočtu daňové povinnosti nezohledňují počet vychovávaných dětí vůbec. Jde o Austrálii, Dánsko, Finsko, Island, Mexiko, Nový Zéland, Polsko, Švédsko a Turecko. V těchto zemích jsou však zase netestované přídavky na děti – to znamená, že na ně má nárok každý rodič bez ohledu na svou finanční situaci. V Česku odvede rodič vychovávající dvě děti na celkových povinných odvodech o 5 % méně než bezdětný člověk.

Prvorodičky jsou rok od roku starší

Snaha evropských vlád podpořit rodiny s více dětmi a porodnost se ale i přes snižování daní míjí účinkem. Kromě Francie všude jinde demografická křivka klesá. Ženy se zejména z ekonomických důvodů do rození a výchovy dětí neženou. Poukazují na to i údaje o průměrném věku prvorodiček v zemích Evropské unie. Ten byl ještě v roce 1994 necelých 27 let, loni už bezmála 29 let. V Česku došlo za posledních 12 let k jednomu z největších skoků v Evropě, když vzrostl průměrný věk prvorodičky o téměř pět let na dnešních 27 let. Do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení.

Evropský trend je jasný i v manželství: odkládat sňatek co nejdéle – dnes nejsou výjimkou čtyřicátníci a čtyřicátnice uzavírající své první manželství. Věk pro vstup do prvního manželství se za posledních dvacet let výrazně zvýšil ve všech členských zemích Evropské unie. Zatímco průměrný věk novomanžela v Evropské unii byl v roce 1980 26 let a nevěsty dokonce 23, dnes je to 30, respektive 28 let. Nejvyšší věk pro vstup do manželství je u mužů i žen ve Švédsku (muži 32,5 let, ženy 30 let), následuje Dánsko (muži 32 let a ženy 30 let). Nejmladší vstupují do manželství litevští muži a ženy.

Největší posun nastal ve Francii, kde stoupl průměrný věk ženicha a nevěsty za posledních dvacet let o šest let. Relativně nejnižší zvýšení věku nastalo ve Velké Británii, Portugalsku a Řecku (zhruba o dva roky). Na druhou stranu ale statistiky poukazují na jeden pozitivní trend – manželství uzavřená v pozdějším věku vykazují nižší rozvodovost.

Pramen:
OECD, Statistics: Part I. Taxation of Wage IncomeTable I.3. ´All-in´ average personal income tax rates at APW by family type