Daňové trestné činy: Odnětí svobody až dvanáct let!

S placením daní si podle finančních úřadů nedělají povinné daňové subjekty v Česku velké starosti. Přitom jen kousek na západ od našich hranic přináší tvrdý postih za daňové delikty bolení hlavy i význačným celebritám. Nejtvrdším připomenutím daňových povinností jsou sankce trestního práva.

Trestný čin označený souhrnným názvem Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na úrazové pojištění, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je zaměřen proti tomu, kdo jako plátce ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za poplatníka odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, úrazové pojištění nebo zdravotní pojištění či příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Základní trestní sazba je stanovena trestem odnětí svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. A odnětí svobody dokonce na jeden rok až osm let hrozí tomu, kdo získá takovým činem prospěch velkého rozsahu.

Možnost uniknout trestnímu postihu umožňuje ustanovení zákona o účinné lítosti, podle kterého trestnost neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na úrazové pojištění, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Stát tak preferuje naplnění vlastní kasy před trestním postihem toho, kdo se vůči němu v uvedeném rozsahu provinil. Ale pozor! Zánik trestnosti činu neznamená zánik povinnosti zaplatit sankce (pokuty a úroky z prodlení) vyplývající z daňových zákonů, a ty jsou – jak známo – na neplatiče daní dost přísné.

Ale i na toho, kdo by směřoval k pouhému Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, se Trestní zákon zaměřuje naprosto jasnými slovy:

Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, úrazové pojištění nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou jim podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. Stejně bude potrestán, kdo vyláká výhodu na některé z povinných plateb. Odnětím svobody na jeden rok až osm let bude pachatel potrestán,

  1. spáchá-li uvedený čin nejméně se dvěma osobami,
  2. poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
  3. způsobí-li takovým činem značnou škodu.

Potřeba kontroly na úseku příslušných spotřebních daní vedla k definici trestného činu Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží, který najdete pod ustanovením § 148a Trestního zákona. Postihuje toho, kdo s nálepkami k označení zboží pro daňové účely nakládá v rozporu s právním předpisem v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Nebo toho, kdo v rozporu s právním předpisem uvádí do oběhu zboží bez nálepek k jeho označení pro daňové účely.

Sazba trestu odnětí svobody je zde stanovena v rozsahu od šesti měsíců do tří let nebo peněžitým trestem. Přísněji, trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, bude pachatel potrestán, spáchá-li čin nejméně se dvěma osobami nebo získá-li takovým činem značný prospěch. Odnětí svobody na pět až dvanáct let může čekat toho, kdo získá tímto činem prospěch velkého rozsahu.

Trestné je také Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Ocitujme text § 148b Trestního zákona:

  1. Kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
  2. Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li takovým činem značnou škodu.

Anketa

Je postih daňových trestných činů dostatečný?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 6. 2007 9:44