Pět věcí, které vás už v daňovém přiznání nepřekvapí

Příjmy z pronájmu, zaměstnání s přivýdělkem ze živnosti, penzijko, hypotéka a sleva na manželku. Přinášíme další modelový příklad, který vás řádek po řádku navede až k vypočtené dani. PŘÍKLAD UVNITŘ

Březen je před námi, proto přinášíme další modelový příklad na kterém si ukážeme, jak vyplnit daňové přiznání.

Činorodý pan Křepelka

Tentokrát se náš modelový příklad točí kolem pana Křepelky. Je zaměstnán, ale protože je to energický člověk, ještě si přivydělává jako živnostník administrativní činností 5000 Kč měsíčně. V rámci živnosti uplatňuje 60% výdajový paušál.

Přivýdělek má také z pronájmu ve výši 3000 Kč. I v tomto případě uplatňuje 30% výdajový paušál.

Pan Křepelka si platí penzijní připojištění. Za minulý rok podle potvrzení, které obdržel, uhradil na platbách 12 000 Kč. Protože se však na penzijním připojištění mohou uplatňovat platby až od hranice 6000 Kč, může si do daňového přiznání pan Křepelka napsat pouze 6000 Kč. Čtěte také: Daňové přiznání 2010 pro OSVČ. Jak ho vyplnit? (NÁVOD)

Jako nezdanitelnou částku základu daně si může započítat také uhrazené úroky z hypotéky, kterou pan Křepelka čerpal na dům, ve kterém bydlí. Za rok podle potvrzení z banky uhradil na úrocích 50 000 Kč.

Pro nás je podstatnou informací také to, že je ženatý. Jeho manželka totiž z pohledu příjmů za minulý rok nedosáhla hranice 68 000 Kč a tak si pan Křepelka může uplatnit kromě daňové slevy na poplatníka také slevu na vyživovanou manželku.

Výpočty i samotné vyplňování daňového přiznání vám usnadní interaktivní daňové formuláře, kalkulačky nebo bezplatná daňová poradna na serveru Měšec.cz.

Daňové přiznání

Formulář začneme vyplňovat od přílohy č. 1, protože má pan Křepelka i příjmy ze živnosti. Využíváte-li chytré formuláře, které najdete i na našem webu, budete mít práci o mnoho snazší. Vyplněním této přílohy se totiž předvyplní i další části daňového přiznání.

Příloha č. 1

Ze všeho nejdříve je nutné vyplnit informaci, že pan Křepelka uplatňuje výdaje procentem z příjmu – tedy tzv. výdajovým paušálem. Pak už následují konkrétní řádky přílohy:

  • řádek 101: výše příjmů za rok – 60 000 Kč
  • řádek 102: výdaje za rok (resp. výši paušálu) – 36 000 Kč
  • řádek 104: rozdíl mezi příjmy a výdaji –  24 000 Kč
  • řádky 105 – 110: vyplníte pouze 0

V doplňujících údajích nesmí pan Křepelka zapomenout ve formuláři vybrat název činnosti a zvolit odpovídající výši výdajového paušálu. Prohlédněte si i jiný modelový příklad pro vyplnění daňového přiznání: Daňové přiznání za rok 2010. Návod, jak na ně

Nezapomeňte na žádnou ze svých daňových povinností. Využijte daňový kalendář 2011

Příloha č. 2

V příloze č. 2, která se věnuje stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu pan Křepelka zaškrtne políčko, které finanční úřad informuje o tom, že uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Výdajový paušál činí 30 % z příjmů.

  • řádek 201 – příjmy z pronájmu: 36 000
  • řádek 202 – výdaje (30 % z 36 000): 10 800
  • řádek 203 – rozdíl (36 000 – 10 800): 25 200
  • řádek 204 a 205: nevyplňuje
  • řádek 206 – dílčí základ daně z pronájmu: 25 200

První strana daňového přiznání

Na první straně je nutné vyplnit místně příslušný finanční úřad, kam bude pan Křepelka dokument podávat, jeho rodné číslo a daňové identifikační číslo, které je až na znaky CZ shodné s číslem rodným. Je také potřeba označit, že podává řádné přiznání, nezpracované od daňového poradce a že není potřeba ověřovat účetní závěrku auditorem.

Dále už pan Křepelka vyplňuje osobní údaje a v bodě 30 informaci, že není spojen se zahraničními osobami.  Čtěte také: Pokud můžete, nechte daňové přiznání na svém zaměstnavateli

Druhá strana daňového přiznání

Ve druhém oddílu vyplní pan Křepelka údaje o celkových příjmech, které má ze zaměstnání a informace o odvedeném pojistném. Dílčí základ daně pak bude součtem těchto dvou cifer. Informace pak Křepelka obdržel od svého zaměstnavatele už na počátku roku. Oznámil mu totiž, že daňové přiznání si bude podávat sám.

  • řádek 31: úhrn příjmů od zaměstnavatelů – 264 000
  • řádek 32: úhrn povinného pojistného – 90 000
  • řádek 33: nevyplňuje
  • řádek 34: součet obou částek dává dílčí základ daně – 354 000

Ve druhé části druhého oddílu se pak kombinují informace o příjmech ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti – tedy ze živnosti a z pronájmu, které formulář nakopíruje z přílohy č. 2. Používáte-li interaktivní formulář, informace se doplňují sami. Čtěte také: Daň z nemovitosti 2011: Víme, jak na ni

  • řádek 36: 354 000 (dílčí základ daně ze závislé činnosti)
  • řádek 36a: 354 000 (dílčí základ daně ze závislé činnosti)
  • řádek 37: 24 000 (dílčí základ daně ze živnosti)
  • řádek 38: nevyplňuje
  • řádek 39: 25 200 (dílčí základ daně z pronájmu – vyplní se s přílohy)
  • řádek 40: 0
  • řádek 41, 41a – úhrn dílčích základů: 49 200
  • řádek 42 – základ daně: 403 200
  • řádek 44: nevyplňuje
  • řádek 45 základ daně po odečtení ztráty: 403 200

Ve třetím oddílu si pan Křepelka uplatní tzv. odčitatelné položky, tedy zaplacené úroky z hypotéky a uhrazené penzijní připojištění. Čtěte také: Přiznání k dani z příjmu do konce března? Už to neplatí

  • řádek 47: vyplní počet měsíců 12 a částku 50 000
  • řádek 48: 6000
  • řádek 54 (součet): 56 000
  • řádek 55 – snížení základu daně (snížený základ daně 403 200 – 56 000): 347 200
  • řádek 56 – zaokrouhlení na celá sta dolů: 347 200
  • řádek 57 (15% daň ze 347 200 Kč): 52 080

Čtvrtý oddíl rekapituluje výši daně, zaokrouhlení a případné uplatnění daňové ztráty. Tu pan Křepelka neuplatňuje.

  • řádek 58: 52 080
  • řádek 60: 52 080
  • řádek 61 – údaje o daňové ztrátě: 0

Třetí strana daňového přiznání

Na třetí straně pokračuje pan Křepelka ve snižování své daňové povinnosti, tentokrát prostřednictvím daňových slev. V tabulce 1 je pro náš příklad relevantní sleva na poplatníka a sleva na jeho vyživovanou manželku Božidaru

  • řádek 64: 24 840
  • řádek 65a: 12 měsíců a 24 840
  • řádek 65b – 69: 0
  • řádek 70 – součet slev: 49 680
  • řádek 71– daň po slevách: 2400

Panu Křepelkovi se nakonec díky odčitatelným položkám a daňovým slevám snížila daň na 2400 Kč. Protože pan Křepelka nemá děti, nebude uplatňovat další slevy v tabulce č.2.

  • řádek 72: 0
  • řádek 73: 0
  • řádek 74: 2400
  • řádek 75: 0
  • řádek 76: nevyplňuje
  • řádek 77: 0

Šestý oddíl, který se týká dodatečného daňového přiznání není nutné ničím vyplňovat. Na řádcích 78 – 83 tedy bude vyplněna 0. V 7. oddílu je nutné vyplnit úhrn zaplacených záloh na daň, které pan Křepelka odváděl prostřednictvím svých srážek ze mzdy. Právě v této části se také dozvíte, zda máte finančnímu úřadu něco doplácet nebo správce daně bude vracet prostředky vám.

  • řádek 84 – zaplacené zálohy: 28 620
  • řádek 85 – 87: nevyplňuje
  • řádek 87a: 0
  • řádek 88 – 90: nevyplňuje
  • řádek 91 – doplatek (+) nebo přeplatek (-):  – 26 220

Jak vidno, pan Křepelka bude od finančního úřadu inkasovat přeplatek na dani ve výši 26 220 Kč. Přeplatek se píše na řádku 91 vždy se znaménkem minus.

Nečekáte přeplatek na dani? Pak vám přijdou vhod čísla bankovních účtů finančních úřadů

Přílohy DAP

V listu příloh pan Křepelka pouze shrne, jaké dokumenty k daňovému přiznání přikládá. Součástí přiznání přímo je příloha č. 1 a 2. Pro uplatnění uhrazených úroků z hypotéky je nutné doložit potvrzení z banky, stejně jako v případě zaplaceného penzijního připojištění.

Pan Křepelka také nesmí zapomenout připojit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, které obdržel od svého zaměstnavatele. Poslední přílohou, kterou tento list konkrétně nejmenuje, je čestné prohlášení Božidary Křepelkové. V něm uvede, jaké měla za rok 2010 příjmy a doloží tak uplatnění daňové slevy na vyživovanou manželku.

Na tomto listu musí také pan Křepelka vyplnit žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob. Vyplní tedy, že žádá o vrácení přeplatku ve výši 26 220 Kč a dále zvolí, kam má finanční úřad prostředky poukázat.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 3. 2011 14:25