Daňová reforma pohledem ekonomů: chudí budou ještě chudší

Návrh daňové reformy známe. Jak se ale na jeho kvalitu a případné dopady dívají přímo ekonomové? Reforma umožní život „černým pasažérům“, v pořádku není ani systém stávajících výjimek.

Kromě důchodové reformy se nyní diskutuje také reforma daňová. Tu představil minulý týden na tiskové konferenci ministr financí Miroslav Kalousek. V článku Daňová reforma v roce 2012: zdražení i úspory pro běžné lidi (výpočty) jsme vám představili návrh tak, jak jej prezentoval ministr Kalousek. V dnešním článku bychom vám chtěli zprostředkovat názory odborníků – ekonomických analytiků.

Zajímalo nás, co si ekonomové myslí například o zrušení superhrubé mzdy. Byli jsme také zvědaví na to, jaký bude mít reforma podle odborníků vliv na živnostníky a malé a střední podnikání. Ptali jsme se i na to, zda zrušení možnosti odpočtu úroků z úvěru na bydlení nebude mít negativní vliv na trh s nemovitostmi.

Návrh daňové reformy, zn. Ještě v plenkách

Návrh daňové reformy se podle oslovených ekonomů ubírá správným směrem. Někteří vytýkají nízkou razanci opatření, jiní přímo plánované kroky. Většina se ale shodne na tom, že než projde návrh legislativním procesem, může být všechno jinak.

Souhlasíte se současným nastavením daňové reformy?

Jan Procházka, analytik ze společnosti Cyrrus

Více méně ano. Jakožto ekonom jsem přesvědčen, že v některých oblastech mohla být mnohem tvrdší, jakožto realista a člověk znalý poměrů v ČR tuším, že některé oblasti jsou v ČR nepřekonatelné tabu – například stravenky.

Petr Gapko, analytik GE Money Bank

Součástí daňové reformy jsou kroky, které jdou správným směrem, např. zrušení superhrubé mzdy nebo vytvoření jednotného inkasního místa. S hodnocením bych však raději počkal až na finální verzi reformy, do které se pravděpodobně budou promítat změny ať již z úrovně vlády či parlamentu. 

Petr Sklenář, analytik J&T Banky

Základní směr – zjednodušit daňový systém, sjednotit sazby a odstranit výjimky – považuji za správný. Zklamal měl ovšem rozměr reforem a očekával jsem razantnější řez, vzhledem k tomu, že byla reforma označovaná jako výrazný krok. 

Jan Linhart, partner KPMG Česká republika

Reforma nepochybně obsahuje řadu pozitivních prvků a oceňujeme snahu o hlubší zásah do daňového práva. Na druhé straně však musíme konstatovat, že některé prvky navrhované reformy jsou problematické a jejich realizace by měla negativní dopady nejen na jednotlivé subjekty, ale v delším horizontu i na ekonomický vývoj České republiky.

Snaha o sjednocení sazeb DPH přináší určitou formu zjednodušení. Na druhé straně však úplné vypuštění snížené sazby do budoucna znemožní státu odlišným zdaněním podpořit určité typy zboží nebo služeb. To může mít závažné dopady především v oblasti zdravotnictví, sociální péče apod. Znovuzavedení druhé sazby by bylo podstatně složitější než její vypuštění. Jakmile dojde ke zrušení druhé sazby, návrat k současnému systému je velmi nepravděpodobný.

Druhou problematickou oblastí je faktické zrušení stropů na pojistné placené zaměstnavatelem. Tato změna bude odrazovat firmy, které zaměstnávají špičkové odborníky s vysokými platy, od investic v České republice.

Třetí problematickou oblastí je návrh na zrušení investičních pobídek v podobě slevy na dani, který znevýhodní Českou republiku v boji o nové investice. Zrušení je nesystémovým opatřením, neboť investiční pobídky nepředstavují žádnou „daňovou výjimku“, která by měla být odstraněna v rámci zjednodušení systému. Pro stát jde naopak o jednu z nejvýhodnějších forem, jak může podporovat nové investice.

Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank

Za hlavní pozitiva považuji vytvoření Jednotného inkasního místa, částečný přesun těžiště od zdanění práce ke zdanění spotřeby, odstranění řady výjimek v daních z příjmu a snahu o zjednodušení celého systému. Za poněkud kontroverzní považuji způsob řešení nižších odvodů do sociálního systému OSVČ proti zaměstnancům. Navržený způsob ponechá ve stáří ty OSVČ, které neprojeví dostatek zodpovědnosti vůči sobě, na bedrech sociální sítě. 

V přístupu vidím trochu snahu MFČR hodit problém na resortní kolegy z MPSV. Co mě znepokojuje, že se fiskálně zdá být reforma stěží neutrální i se započtením změn v DPH a opt-outem. Nepřispěje tedy vůbec k potřebnému snížení schodků rozpočtu. Pochybuji, že bude existovat dostatek politické vůle snižovat budoucí schodky jen snížením veřejných výdajů.

Superhrubá mzda: 100% odsouzení

V otázce superhrubé mzdy se všichni oslovení ekonomové shodli na tom, že zrušení je dobrý nápad. Mnozí z oslovených ji navíc vidí pouze jako politický tah bez výraznějších efektů, který komplikuje zdanění příjmů.

Co si myslíte o zrušení konceptu superhrubé mzdy?

Jan Procházka, analytik ze společnosti Cyrrus

Dobrá volba. Tento koncept byl sice efektivní v rámci informace zaměstnanců o celkových nákladech zaměstnavatele, ale jeho složitost a změny z regrese na degresi byla politicky neúnosná.

Marek Dřímal, analytik České spořitelny

Zrušení superhrubé mzdy je rozhodnutím, které je nutné vítat. Sloužila víceméně pouze k tomu, aby zakryla skutečnou daňovou zátěž po reformě z roku 2007. Zavedená rovná daň 15 % byla ve skutečnosti vyšší (přes 20 % z hrubé mzdy), protože se počítala ze superhrubé mzdy. Nyní přislíbený návrat zdaňování hrubé mzdy, spolu s jednotnou srážkou ze mzdy na sociální a zdravotní pojištění, by mohl daňový systém zásadně zpřehlednit. 

Petr Sklenář, analytik J&T Banky

Superhrubá mzda byl politický koncept. Bylo potřeba „prodat“ snížení sazeb a přitom nesnížit daňové inkaso, zavedení superhrubé mzdy tomu posloužilo. Nešlo tedy o základní pilíř a jeho zrušení nebude mít zásadní dopad. Pouze mírně zvýší efektivní sazbu pro příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy (stropy pro sociální odvody).

Dopad na podnikání: systém umožní černé pasažéry

Na podnikatelské prostředí bude mít podle názorů ekonomů příznivý vliv větší transparentnost daní. Varují ale před svobodou, kterou dostanou v rámci odvodů OSVČ. V případě nezodpovědného přístupu v otázce zajištění na důchodová léta by pak starost o důchodce na pokraji chudoby mohla padnou opět na stát.

Jaké podle vás bude mít reforma (pokud ji v tomto znění schválí vláda i parlament) dopad na podnikání v ČR (živnost, MSP)?

Jan Procházka, Cyrrus

Je to určitě hodně měkká varianta pro OSVČ, bude zajímavé sledovat, zda si lidé uvědomí svou vzdálenou budoucnost a z ní vyplývající nižší základní penzi.

Marek Dřímal, Česká spořitelna

Pokud dojde ke schválení tohoto znění reformy (což je nicméně nepravděpodobné), čistým efektem změn by mohlo být zlepšení podnikatelského prostředí díky zjednodušení daní a odvodů. Jedná se ale o nepřímý efekt, neboť jak je známo, efekt na peněžní objem daní a odvodů bude minimální.

Petr Gapko, GE Money Bank

Podle vyjádření Ministerstva financí by reforma měla mít na všechny skupiny pozitivní efekt. Zaměstnavatelé odvedou méně za zaměstnance a zaměstnanci si v průměru polepší. Jediná otevřená otázka jsou OSVČ, u kterých může být dopad kladný i záporný, a to v závislosti na způsobu, jakým tito drobní podnikatelé v současnosti státu odvádí zdravotní a sociální pojištění. 

Jan Linhart, KPMG ČR

Dílčí úlevy pocítí zaměstnanci s nižšími a středními příjmy. Do určité míry však úlevy na daních z příjmů budou kompenzovat zvýšení DPH, takže skutečný efekt může být dokonce i záporný. Zaměstnanci s nejnižšími příjmy budou postiženi nejvíce, neboť u některých dokonce zdanění nepoklesne, a navíc složení jejich spotřebního koše bude znamenat vyšší náklady na opatření základních potravin a služeb. 

Druhou skupinou, která pocítí negativní dopady, jsou pracovníci s vysokými příjmy, ale především firmy, které je zaměstnávají. Na ně totiž plnou silou dopadne faktické zrušení stropů pojistného placeného zaměstnavatelem. Reforma proto bude výhodná především pro lidi se středními a nižšími příjmy.

Zrušení odpočtu úroků z úvěru na bydlení trh neohrozí

Zrušení daňového zvýhodnění podle oslovených ekonomů trh s bydlením výrazně neohrozí. Opatření je vnímáno spíše jako krok k narovnání a větší spravedlnosti na trhu.

Jak hodnotíte zrušení odpočtu úroků z úvěru na bydlení?

Jan Procházka, Cyrrus

Nikdo by neměl být na trhu zvýhodněn. Tento incentiv je sice funkční, ale perverzní – je to zvýhodnění jedné skupiny na úkor jiné. Bydlení by mělo být podpořeno globálně – i v rámci budoucí penzijní reformy. Vlastní bydlení splacené před odchodem do důchodu vytváří výborný penzijní „polštář“ pro lidi, kterým pak razantně klesnou životní náklady. Průpovídkám developerů o dně cen už stejně nikdo nevěří a zároveň se vytvoří větší tlak na banky poskytující hypotéky, nelogicky vysoké úroky kryté nemovitostí již budou nekonkurenceschopné a uvidí to lépe i klient.

Marek Dřímal, Česká spořitelna

Zrušení odpočtu úroků na bydlení logicky prodraží pořízení nemovitostí, nicméně neočekáváme, že by to mělo na trh s bydlením nějaký zásadnější dopad. Pořízení hypotéky se týká většinou lidí s průměrnými či nadprůměrnými příjmy, kteří budou ve většině případů tyto o něco vyšší náklady pokrýt. Zvýšení DPH by mohlo mít vyšší účinek, nicméně opět se týká především lidí s vyššími příjmy, kteří si bydlení pořizují častěji. Dopad proto bude podle nás omezený.

Petr Gapko, GE Money Bank

Co se týče odpočtu úroků na bydlení, u stávajících hypoték se pouze sníží strop maximálního možného odpočtu. Nové hypotéky sice budou relativně znevýhodněny, ale nemyslím si, že by tato změna významněji zasáhla trh s nemovitostmi. Toto opatření navíc může v delší perspektivě pomoci vyrovnat nerovnováhu mezi nájemním a vlastním bydlením.

Co není ale mělo by být

Na tuto otázku jsme dostali tolik různých odpovědí, kolika ekonomů jsme se zeptali. Padaly návrhy jako „superdaň“, větší zaměření daní na firmy a zdaňovat více spotřebu a méně práci.

Myslíte si, že některá opatření mohla být jinak?

Marek Dřímal, České spořitelna

Vzhledem k povaze státního sociálního a polostátního zdravotního pojištění by vcelku nic nebránilo zavést jednotnou „superdaň“, která by zahrnovala jak daň z příjmu fyzických osob, tak pojištění. Znamenalo by to zásadní zjednodušení a zlevnění odvodového systému. Politická poptávka po tomto opatření ale očividně není, neboť by lidem odhalilo, jakou část si stát z jejich platu skutečně strhává. Zvláštní je taktéž navrhovaná koncepce zaměstnaneckých benefitů nahrazujících režijky a stravenky, což je v podstatě jen další sleva na dani nazvaná jinak.

Petr Gapko, GE Money Bank

Podle mě by se reforma mohla více zaměřit na firmy. Pokud srovnáme inkaso daně z příjmu právnických osob s daněmi fyzických osob, zjistíme, že firmy i přes poměrně dobrou ziskovost platí na daních relativně velmi málo. Existuje totiž spousta možností, jak daňové zatížení v ČR obejít a platit daně nižší, ať už v zahraničí nebo s využitím různých daňových výjimek. Dobrým krokem je například zrušení dvojího zdanění dividend, což by mohlo motivovat více firem zapojit se do českého daňového systému.

Petr Sklenář, J&T Banka

Co nejvíc zjednodušit daňový systém, zrušit co největší počet výjimek. Dalším posunem ve směru od přímých daních (daň z příjmů a sociální odvody) k nepřímým daním (DPH), protože u nás je jedno z největších zdanění práce.

43 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 4. 2011 22:50