Daňová poradna: daně a pojistné během studia a po něm

Kdy musí studenti platit zálohy na pojistné a jak je to po ukončení školy? Jak se jim budou danit brigády a co když vycestují během studia na zahraniční stáž?

Musíte platit sociální či zdravotní pojištění nebo daň z příjmů už při studiu? Kdy ano a kdy ne a jak je tomu poté, co školu doděláte? V dnešním článku se zaměříme na různé situace, které v životě studenta znamenají povinnost platit pojistné či daň, a způsob, jak si nechat alespoň část peněz vyplatit zpět.

Když studuje nezaopatřené dítě

Pokud studujete střední či vysokou školu a je vám méně než 26 let, jste tzv. nezaopatřeným dítětem. Pro vaše rodiče to znamená, že si jeden z nich může uplatnit daňovou slevu na dítě.

(Co přesně znamená nezaopatřené dítě, stanovuje Zákon o státní sociální podpoře v § 11.)

Pro vás to znamená, že nemusíte platit zdravotní ani sociální pojištění. V případě sociálního pojištění od roku 2010 platí, že doba strávená soustavnou přípravou na budoucí zaměstnání už se nezapočítává do náhradních dob pojištění. Roky strávené na škole se tedy současným studentům už nezapočítávají do doby potřebné pro získání nároku na důchod. Pokud se jim tento stav nelíbí, mohou se důchodového pojištění a placení záloh účastnit dobrovolně.

V případě zdravotního pojištění jsou nezaopatřené děti státními pojištěnci. To znamená, že za ně pojistné platí stát a žádná povinnost platit zálohy se na vás nevztahuje.

Když si při studiu přivyděláváte

OSVČ a zdravotní pojištění

Pokud byste si ke studiu přivydělávali jako OSVČ, musíte tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně do osmi dnů od zahájení činnosti a začít platit i zálohy na pojistné.

Výjimkou je jen první rok činnosti. Ta OSVČ, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost a zároveň je za ni plátcem pojistného stát, není povinna v prvním kalendářním roce podnikání platit zálohy na pojistné, vysvětlil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Pak pojistné zaplatíte do osmi dnů po podání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí. V dalších letech už se na vás ale povinnost platit měsíční zálohy normálně bude vztahovat.

Měsíční zálohy neplatí jen ta OSVČ, která je souběžně zaměstnancem a v zaměstnání odvádí pojistné alespoň z minima stanoveného pro zaměstnance, dodal ještě Tichý.

Zaměstnanecký poměr

Pokud byste se při studiu místo podnikání stali zaměstnanci, strhne a odvede za vás zálohy na zdravotní pojištění přímo zaměstnavatel.

Sociální pojištění musíte v případě přivýdělku hradit, pokud vaše zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Tedy pokud se zaměstnavatelem uzavřete pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2500 Kč měsíčně. Pojistné se hradí, i když pracujete na základě dohody o provedení práce a je vám v kalendářním měsíci zúčtována odměna u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč. Pojistné opět strhává a odvádí zaměstnavatel.

U sociálního pojištění platí, stejně jako u toho zdravotního, ohlašovací povinnost. Jste-li zaměstnaní, nahlásí vás zaměstnavatel. Pokud se stanete OSVČ, musíte zahájení činnosti ohlásit příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (podle svého trvalého bydliště – můžete tak učinit i prostřednictvím živnostenského úřadu) na předepsaném tiskopisu.

OSVČ a sociální pojištění

Pokud platí, že při studiu podnikáte jako nezaopatřené dítě, vykonáváte pouze vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zálohy na pojistné v případě vedlejší činnosti jsou nižší než u té hlavní. Minimální záloha na důchodové pojištění u vedlejší činnosti je letos 778 Kč (při účasti ve druhém pilíři pak 698 Kč měsíčně).

Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti ale platí, že OSVČ hradí pojistné na důchodové pojištění, jen když se k němu sama přihlásí. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na tomto pojištění. Hranice příjmu je pro rok 2015 nastavena na 63 865 Kč s případným odečtením částky 5323 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém jste vedlejší činnost nevykonávali.

Když máte odpracováno

V souvislosti s přivýdělkem ke studiu musíme zmínit příjemnou novinku, která umožňuje zahrnout si příjmy zdaněné srážkou i do daňového přiznání a započíst si sraženou daň na úhradu celkové daňové povinnosti. (U příjmů z autorských honorářů tato možnost platila pouze pro rok 2014, pro rok 2015 byla opět zrušena. Pro příjmy z dohody o provedení práce tato možnost platí i v roce 2015.) 

Srážkou zaměstnavatel daní například příjmy z oblíbené dohody o provedení práce (DPP), pokud jste u něj nepodepsali Prohlášení poplatníka (lidově růžový formulář). A učinili jste tak pravděpodobně proto, že už máte tento formulář podepsaný u jiného zaměstnavatele, kde máte souběžnou brigádu. (Formulář vám umožní uplatnit slevu na poplatníka a na studenta.)

Dohoda o provedení práce (DPP) je oblíbená proto, že při příjmu do 10 000 Kč měsíčně a do 300 odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele za rok z této dohody neodvádíte zdravotní a sociální pojištění a v případě podepsaného Prohlášení k dani ani daň z příjmu.

Pokud jste tedy měli či máte dvě souběžné brigády, kde se vám druhý příjem (tam, kde nemáte podepsané Prohlášení) daní 15 %, vyžádejte si od obou zaměstnavatelů Potvrzení o příjmech a výdajích ze závislé činnosti.

Po skončení roku pak musíte do konce března podat daňové přiznání (kam uvedete právě informace z potvrzení o příjmech a výdajích od všech zaměstnavatelů), abyste mohli získat přeplatek na dani za brigády, kde jste už nemohli podepsat Prohlášení. Za tímto účelem hlavně nezapomeňte vyplnit příslušný box na konci formuláře daňového přiznání.

Daňové přiznání se vám vyplatí kvůli přeplatku i pokud nemáte souběžná zaměstnání a nejste tak povinni finančnímu úřadu nic odevzdávat. Navzdory tomu, že jste si na brigádách nevydělávali celý rok, totiž můžete v daňovém přiznání uplatnit slevu na poplatníka a slevu na studenta v plné výši za všech 12 měsíců (24 840 Kč a 4020 Kč). Zaměstnavatel vám naproti tomu musí uplatnit slevy na dani právě jen v měsících, kdy strhává daň z příjmů, tedy ne nutně za celý rok.

Stejný postup se vám vyplatí i pokud jste pracovali delší dobu na DPP, ale výplatu dostali až jednorázově po odvedené práci. Ačkoli byste se totiž s průměrným měsíčním výdělkem vešli do 10 tisíc Kč a nemuseli tak odvádět pojistné ani daň, o tyto výhody jste jednorázovým sečtením částky přišli.

Postup, kam do daňového přiznání vyplňovat příslušné informace, najdete v článku Platili jste loni daň srážkou? Podejte přiznání a získejte přeplatek na dani

Přeplatek na dani můžete získat zpět i pokud po skončení roku požádáte svého posledního zaměstnavatele v roce o roční zúčtování. To ale můžete udělat jen za předpokladu, že jste u všech předchozích zaměstnavatelů podepsali Prohlášení poplatníka a žádné zaměstnání se nepřekrývalo. Pak vám zaplacenou daň vrátí zaměstnavatel.

Když vyrazíte při studiu do zahraničí

Pokud během studia vyrazíte například na zahraniční stáž, bude záležet, kam jedete a na jak dlouho.

Odjíždíte-li na kratší dobu než půl roku a mimo státy EU, Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarsko, pojistné je stále hrazeno státem. Musí se ale jednat o studium, které uznává ministerstvo školství. V opačném případě byste museli platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Pokud jedete na stáž mimo státy EU, EHP a Švýcarsko na dobu delší, než je půlrok, záleží na tom, zda se odhlásíte z veřejného zdravotního pojištění. Pokud ano, neplatíte pojistné vy ani stát, ale po návratu musíte doložit, že jste měli po celou dobu uzavřené zdravotní pojištění v cizině. Neodhlásíte-li se a studium je uznáváno ministerstvem školství, pojistné za vás hradí po dobu pobytu v cizině stát. Pokud by se jednalo o školu, kterou ministerstvo neakceptuje, museli byste platit opět zálohy jako OBZP.

Jedná-li se o stáž v zemi EU, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarsku, není rozhodující, zda bude do půlroku či delší. V případě, že máte v ČR trvalé bydliště, stát za vás platí pojistné, pokud se jedná o studium uznané ministerstvem školství. Pokud by ministerstvo školu neakceptovalo, znamená to opět povinnosti platit pojistné jako OBZP. Pokud byste si z ČR odhlásili i trvalé bydliště, musíte pojistné platit tam, kam se stěhujete.

Když odmaturujete

Po ukončení studia si s placením zdravotního a sociálního pojištění ještě chvíli starosti dělat nemusíte.

V případě sociálního pojištění platí, že absolventi ho nemusí odvádět do doby, než začnou pracovat. Opět totiž platí, že účast na pojištění je v této době dobrovolná.

U zdravotního pojištění je situace komplikovanější. Pokud ukončíte studium v řádném termínu, pak za vás stát bude platit pojistné do 30. června téhož roku a pak také po dobu července a srpna. To ale jen za situace, že nebudete OSVČ a nevznikne vám v tuto dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci. To platí i pokud se chystáte od nového školního roku pokračovat ve studiu.

widgety

Pokud byste například v červenci pracovali a příjem zakládal účast na zdravotním pojištění, stát za vás v této době pojistné hradit nebude. Pokud poté výdělečnou činnost ukončíte, budete z hlediska pojistného ještě celý srpen považováni za nezaopatřené dítě a stanete se opět na měsíc státním pojištěncem.

V případě, že nebudete ve studiu dál pokračovat, už byste se od září buď měli zaregistrovat na úřad práce, aby vám bylo jako státnímu pojištěnci pojistné opět hrazeno, nebo začít s výdělečnou činností, ze které už budete odvádět pojistné buď jako OSVČ, nebo zaměstnanec. Pokud byste nezvolili žádnou z těchto možností, musíte se u zdravotní pojišťovny registrovat jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit zálohu 1242 Kč měsíčně (platí pro rok 2015).

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 7. 2015 17:20