Daně ve Španělsku

Španělsko je jednou z mála zemí předkvětnových členů Evropské unie, kterou má šanci česká ekonomika dohnat a předehnat v dohledné době. Jaké daně Španělé platí? Jsou nižší, nebo vyšší než daně české? Jednoduchostí španělský daňový systém rozhodně neoplývá...

Španělský daňový systém lze rozčlenit do tří základních úrovní zdanění. Daně stanovené centrální vládou, daně vyměřované vládami autonomních oblastí a daně určované místními úřady.

Daně stanovené centrální vládou jsou jednak přímé daně (daň ze zisku společností, daň z příjmu fyzických osob, majetková daň, dědická a darovací daň), jednak daně nepřímé (daň z přidané hodnoty, daň z převodu majetku a kolkovné, spotřební daň, daň z pojistných prémií).

Daně z příjmů

V předchozích letech došlo ve Španělsku k právní úpravě zdaňování příjmů fyzických osob. Cílem vlády bylo celou problematiku podstatně zjednodušit a přitom současně zachovat systém progresivního zvyšování daní v návaznosti na vykázaný příjem.

Daňové sazby jsou dle vykázaného příjmu od 15 % do 39,6 % – tato daň se odvádí do centrálního rozpočtu. Dále se z příjmů platí daně do místních rozpočtů – od 3 % do 8,4 %.

Sazba daně z příjmů právnických osob je ve Španělsku ve většině případů 35 % (existuje několik výjimek). Devizoví cizozemci platí 25% daň z příjmu fyzických osob a 35% daň z kapitálových výnosů.

DPH a spotřební daně

Ve Španělsku se základní sazba DPH ve výši 16 % vztahuje na prodej většiny druhů zboží a služeb. Snížená 7% sazba DPH se vyměřuje u prodeje a dovozu potravin a nápojů (s výjimkou alkoholických), krmiv pro hospodářská zvířata, vody, farmaceutických výrobků, domů v soukromém užívání, tuzemské osobní dopravy a přepravy zavazadel, hotelů, restaurací, divadel, kin a sportovních služeb.

Nejnižší, 4% sazba DPH je vyměřována u chleba, mouky, mléka, sýru, vajec, ovoce a zeleniny, knih, novin a časopisů, farmaceutických specialit, invalidních vozidel, protéz invalidních osob a určitých oficiálně sponzorovaných staveb.

DPH se nevybírá za dodávky zboží a služeb souvisejích s pojišťovací a jinou finanční činností, zdravotnictvím, výchovou, pronájmem nemovitostí k bydlení. DPH se dále nevybírá na Kanárských ostrovech, v Ceutě a Melile. Na Kanárských ostrovech se namísto DPH vybírá 4,5% všeobecná kanárská nepřímá daň.

Registrace společnosti jako plátce DPH je nutná minimálně 10 dní před začátkem činnosti na místně příslušném finančním úřadě.

Spotřební daň se vztahuje zejména na alkohol a alkoholické nápoje, paliva a zpracovaný tabák. Spotřební daň se všeobecně nevyměřuje na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melile. Nicméně na Kanárských ostrovech se platí daň za alkohol a pivo a v Ceutě a Melile zase daň za zpracovaný tabák.

Na pevnině se ve Španělsku platí 12% daň za nákup určitých druhů vozidel a zavedena byla také nová spotřební daň z odběru elektrického proudu (4,864 %).

Ostatní daně

  • daň z majetkových převodů je vybírána jen za vymezené transakce ve výši 1 %
  • daň z převodu nemovitosti – 6 %
  • daň z pojistných prémií – 6 %
  • daň z převodu movitých aktiv – 4 %
  • daň za převod určitých práv k nemovitosti – 1 %
  • daň za určité veřejné úkony podle obchodního práva – 0,5 %
  • daň z nemovitosti se obecně stanoví na základě katastrální hodnoty stanovené městským úřadem (max. sazba je 1,17 %)
  • dále ve Španělsku existují volitelné místní daně (daň z montáže a výstavby, daň ze zhodnocení městské půdy…)

Sociální pojištění

Všechny firmy podnikající na území Španělska jsou povinny přihlásit se k platbám sociálního pojištění. Registrace tohoto pojištění pokrývá zaměstnavatelova rizika, nehody a pracovní úrazy.

Zaměstnavatel také musí přihlásit své zaměstnance do systému sociálního zabezpečení, což učiní na příslušném úřadu pro sociální zabezpečení. Společnost si může vybrat mezi Národním institutem sociálního pojištění a Vzájemnou asociací zaměstnavatelů (zahrnuje organizace spolupracující v oblasti sociálního pojištění, podléhá dozoru Ministerstva práce).

Pro státní příslušníky ze zemí Evropské unie platí svoboda pohybu, nemusí tedy žádat o pracovní povolení. Stačí, když si na policejní stanici v místě podnikání zažádají o Evropskou rezidenční kartu (existují 2 typy – pro pobyt od 3 měsíců do 1 roku a od 1 roku do 5 let). Rezidenční karta je obnovitelná. Pro pobyty kratší než 3 měsíce potřebuje občan Unie pouze průkaz totožnosti nebo pas.

Anketa

Španělsko ekonomicky Česká republika předstihne...