Daně tíží Evropu

Platí občané Evropské unie všichni stejně vysoké daně? Sjednocené daňové soustavy Evropa nevede, ani příliš neomezuje vlády v rozletu. Jsou daně v Unii vyšší než v ekonomicky nejvyspělejším státě světa - USA? Kolik Evropané na daních zaplatí?

Hned na začátku si musíme říci, že výše daňové sazby u daní z příjmů a výše sociálního pojištění jsou plně v kompetenci každého členského státu. Orgány Evropské unie nemají příliš možností zasahovat do oblastí přímých daní a u nepřímých daní jsou stanoveny pouze minimální hodnoty, pod které nesmí např. DPH či spotřební daň klesnout, tedy i zde jsou mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly.

Daně z příjmů jsou oblastí suverénních práv jednotlivých členských států. Vždyť jejich výše nakonec souvisí se státní suverenitou. Což členské státy dokazují existencí samostatných státních rozpočtů a vlastní rozpočtovou politikou. Tedy i výše zdanění v České republice bude v dalších letech plně v rukou námi volených politiků. Je to ovšem dobře? Neměli bychom v opačném případě nižší daně?

Investice se stěhují za nízkými daněmi

Představitelé Evropské unie vědí, že nelze výši přímých daní v jednotlivých členských zemích úplně ignorovat. Přímé daně přece významně ovlivňují fungování kapitálového trhu. Při pohybu kapitálu chce Evropská unie vycházet ze stejných principů zdaňování kapitálu a podnikatelských zisků. V opačném případě dochází, tak jak se to děje v současné době, ke stěhování investic a podnikání do zemí, kde je pro podnikatele daňové zatížení nižší.

Rozdíly v konstrukci a zásadách přímých daní jsou v současné době skrytou formou státních podpor jednotlivých členských států. Tím je samozřejmě narušena spravedlivá konkurence.

Daňová konkurence

Systémy zdanění zisků a příjmů se v členských zemích Evropské unie dosti výrazně liší. Pro názornost si ukážeme pár příkladů.

Ve Velké Británii je zavedena jednotná daň ze zisku společností (platí zde menší úleva pro malé a střední podniky), která je zcela izolována od daní z osobních příjmů občanů. Pokud ovšem z tohoto zisku dostávají akcionáři dividendy, zohledňuje daňová soustava Velké Británie skutečnost, že zisk byl již zdaněn dříve.

V Německu jsou naopak sazby daní ze zisku společnosti kombinovány. Část zisku rozdělená akcionářům nebo spolumajitelům je zdaněna menší sazbou (neboť bude znovu zdaněna jako příjem fyzických osob) než zbylá část použitá pro další podnikatelské záměry (např. výzkum, investice, vývoj).

Odstranění dvojího zdanění

V minulosti se Evropská komise pokusila sice přímé daně harmonizovat, jenomže tento návrh utonul v labyrintu nesouhlasů členských států a nakonec Komise na myšlenku harmonizace přímých daní v podstatě resignovala. Na základě těchto zkušeností má nyní skromnější ambice a usiluje již jen o koordinaci daní.

Podařilo se vydat dvě směrnice Rady ministrů snažící se zabránit dvojímu zdanění. Mají umožnit firmám využít výhod jednotného trhu, aniž by za to byly penalizovány dvojím zdaněním operací, které přesahují hranice jednoho členského státu. Zabývají se principy zdanění mateřských a dceřinných společností působících v různých členských státech.

Směrnice napomáhají zamezit dvojímu zdanění zisků a dividend, které jsou rozdělovány od dceřinné společnosti do mateřské v jiném členském státě nebo které jsou přerozdělovány v rámci celého holdingu. Dále vytvářejí společný systém zdanění, podle něhož kapitálové výnosy vzniklé vzájemnou výměnou akcií nebudou zdaňovány v době provádění příslušné operace, nýbrž až v okamžiku, kdy je vzniklý výnos realizován.

Daňové zatížení se pořád zvyšuje

Celkové zdanění v Evropské unii se od roku 1999 lehoučce snižuje. Odvody státu, tj. daně a sociální pojištění, v Evropské unii v roce 2001 činily 41,1 % k HDP, v roce 1999 ještě 41,3 % k HDP. Čili můžeme vypozorovat trend k návratu na úroveň roku 1995, kdy zdanění bylo 40,8 % k HDP.

Z jednotlivých členských zemích Evropské unie je nejvyšší zdanění ve Švédsku, kde dosahuje 54,1% k HDP, následuje Dánsko (49,8 %), Finsko a Belgie (oba 46,0 %). Naopak nejnižší zdanění je v Irsku (31,2 %), Španělsku (35,6 %), Portugalsku (35,9 %) a Řecku (36,8 %).

V letech 1995 a 2001 došlo k nárůstu zdanění v poměru k hrubému domácímu produktu v některých členských státech Evropské unie. Největší nárůst zaznamenali ve Švédsku (z 49,1 % v roce 1995 na 54,1 % v roce 2001), v Řecku (z 32,6 % na 36,8 %) a v Rakousku (z 42,4 % na 45,6 %). Naopak v Irsku došlo k poklesu (z 33,4 % na 31,2 %). V ostatních státech nedošlo k výraznějším změnám.

USA a Japonsko = nízké daně

Poměr zdanění k HDP je v Evropské unii oproti USA (29,6 % v roce 2001) a Japonsku (27,1 % taky v roce 2001) vysoký. To někteří odborníci uvádějí jako jeden z důvodů ekonomické vyspělosti těchto dvou zemí oproti silně sociálně zaměřené Evropské unii.

Ve Skandinávii jsou daně nejvyšší

Když se podíváme trošku detailněji na jednotlivé členské státy Evropské unie, vidíme rozdílný přístup jednotlivých vlád k vlastní daňové soustavě. Země ve Skandinávii (Švédsko, Finsko, Dánsko) mají nejvyšší přímé daně (více než 40 %, přitom průměr v EU činí 34,9 %).

Naopak v Irsku, Portugalsku a Řecku jsou vysoké nepřímé daně (více než 40 %, přitom průměr zemí EU činí 33,7 %). V roce 2001 dosahovalo sociální pojištění nejvyšší úrovně v Německu (více než 40 %, průměr v zemích EU činí 31,4 %). Vysoké sociální pojištění je ještě ve Francii, Nizozemí a Španělsku (více než 36 %). V Dánsku (4,4 %), Irsku (14,5 %) a Velké Británii je sociální pojištění nejnižší.

Od roku 1995 do roku 2001 stouply v průměru přímé i nepřímé daně v Evropské unii. Ve většině případech to jednotlivé státy kompenzovaly snížením sociálního pojištění.

Daňové zatížení a struktura daní v členských zemích Evropské unie
Stát Daňové zatížení celkem Nepřímé daně Přímé daně Sociální pojištění
v % k HDP v % z celkových daňových odvodů
1995 2001 1995 2001 1995 2001 1995 2001
Belgie 45,1 46,0 29,5 29,6 37,8 39,2 32,7 31,2
Dánsko 49,3 49,8 34,8 35,1 62,1 60,4 3,1 4,4
Německo 41,3 41,2 29,8 30,3 27,2 27,3 43,0 42,5
Řecko 32,6 36,8 44,1 40,8 23,8 28,3 32,1 30,9
Španělsko 33,4 35,6 32,6 33,8 31,3 30,5 36,0 35,7
Francie 44,0 45,4 36,8 34,7 20,5 29,1 42,6 36,3
Irsko 33,4 31,2 43,9 43,6 41,1 41,9 15,0 14,5
Itálie 41,2 42,6 30,9 35,3 37,4 35,7 31,6 29,0
Lucembursko 42,4 41,8 31,9 34,1 41,6 38,2 26,5 27,7
Nizozemí 40,6 40,0 29,3 33,7 31,2 30,6 39,5 35,6
Rakousko 42,4 45,6 35,8 33,8 28,4 33,4 35,8 32,8
Portugalsko 33,6 35,9 43,5 41,4 26,6 27,8 30,0 30,9
Finsko 46,2 46,0 30,5 29,9 38,0 43,0 31,5 27,1
Švédsko 49,1 54,1 33,3 31,3 40,0 41,2 26,7 27,5
Velká Británie 35,4 37,5 39,9 37,8 42,6 45,2 17,4 17,1
EU15 40,8 41,1 32,4 33,7 33,2 34,9 34,4 31,4
US 27,6 29,6 : : : : : :
JP 27,7 27,1 : : : : : :

Anketa

Zlepší se naše ekonomika v prvním roce po vstupu do EU?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 10. 2003 14:55