Daně a sociální pojištění v příkladech

Sociální pojištění a daně z příjmu jsou nejčastějšími otázkami, které řeší každý, koho se týká vyplnění daňového přiznání. Nemusíte být živnostníkem nebo podnikatelem, ale i řádným zaměstnancem, který v loňském roce získal příjem mimo své zaměstnání. Třeba odvozem železného šrotu do sběrny nebo prodejem štěňat.

Zdrojem informací pro tento článek jsou vaše otázky, které jste položili nezávislé konzultantce poradkyni Romaně Juříčkové a její odpovědi. Poradna se týkala problematiky kolem sociálního pojištění a zdravotního pojištění, otázky kolem daní a sociálních dávek. Vybíráme nejčastější dotazy, které se týkají náhodného přivýdělku, problematiky podání daňového přiznání za zemřelého manžela nebo dotazy kolem odpočtů na dani pro manželku, děti a studenty na letní brigádě.

Prodej štěňat nebo železného šrotu

Prodejem štěňat nebo železného šrotu do sběren se příliš zbohatnout nedá. Snadno však můžete těmito aktivitami přesáhnout minimální hranici, pod kterou nemusíte přiznávat své příjmy a tak z nich platit daň. Daňová povinnost se tak týká čtenářky, která v loňském roce prodala staré železo do sběrných surovin za 21 000 korun.

Čtenářka v loňském roce prodala staré železo do sběrných surovin za 21 000 korun. Její dotaz směřuje k tomu, jestli musí podat daňové přiznání. Jestliže ano, je rozdíl, je-li zaměstnaná anebo poživatelkou starobního důchodu?

Odpověď Romany Juříčkové je následující: Dosažený příjem lze charakterizovat jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tento příjem by byl od daně osvobozen, pokud by byl nižší než 20 000 Kč. Ve vašem případě jste však hranici přesáhla, takže příjem z prodeje šrotu je předmětem daně. Skutečnost, zda jste zaměstnanec nebo poživatel starobního důchodu v tomto případě nehraje žádnou roli.

Obdobně se ptá i čtenářka Jana, která by chtěla vědět, jestli má odvádět daně z příjmu za chovatelskou činnost. Jednou za čas prodám štěňata. Náklady na ně však většinou převažují nad příjmem, dotazuje se Jana. Čtěte více: Jak se platí daň?

Podle mého názoru se jedná o příjem z příležitostné činnosti, tedy příjem spadající do ostatních příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Příjmy podle tohoto ustanovení jsou od daně osvobozeny, pokud jsou za zdaňovací období nižší než 20 tisíc Kč, odpovídá Romana Juříčková a dodává: V případě, že ročně dosáhnete z prodeje štěňat příjem vyšší než 20 tisíc Kč, avšak výdaje převyšují vaše příjmy, uvedete tyto výdaje do daňového přiznání a základ daně bude nula.

Výdaje v souvislosti s prodejem nemovitosti

Otázku okolo prodeje bytu si připravil čtenář David. Zajímalo ho, jak má postupovat v případě, že chce byt prodat se ziskem 200 000 Kč. Za byt již vydal sto tisíc korun na úrocích, předběžně si spočítal, že daň z převodu nemovitosti ho vyjde na 25 000 korun a dalších deset tisíc korun zaplatil za vyřízení půjčky a odhad nemovitosti. Výsledný součet 135 000 korun by chtěl připočíst k původní ceně bytu a tím zdanit 65 tisíc. Jak má David postupovat?

Odpověď Romany Juříčkové je následující. Radí uplatnit úroky z úvěru jako nezdanitelnou část základu daně. Daň z převodu nemovitosti, výdaje za odhad a vyřízení půjčky může David uplatnit jako výdaje vynaložené v souvislosti s prodejem nemovitosti.

Podnikám, ale jsem zaměstnancem

Dotaz z jiného soudku poslat čtenář, který je zaměstnancem. Píše, že zaměstnavatel za něho platí zdravotní a sociální odvody. Současně však podniká. Jen za rok 2008 si vydělal 80 tisíc korun. Hodlá uplatnit daňový paušál ve výši 50 %. Dotazuje se, jestli musí zaplatit zálohy na sociální a zdravotní pojištění z vedlejší činnosti.

Odpovědí nezávislé poradkyně zjišťuje, že zdravotní pojištění z vedlejší výdělečné činnosti musí platit v každém případě. Pro účely důchodového pojištění je povinen platit důchodové pojištění v případě, že jeho příjmy přesáhnou v kalendářním roce zákonem stanovenou hranici. Pro loňský rok činí tato hranice zhruba 52 tisíc korun. Čtěte více: Jak je to s přivýdělky zaměstnance?

Osoba vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy na důchodové pojištění od měsíce, ve kterém podala přehled o příjmech, z něhož vyplývá, že v předchozím roce překročila hranici příjmů zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Osoba vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, nemusí platit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění, píše ve své odpovědi Romana Juříčková a přikládá níže uvedený příklad. Čtěte více: Jak na vyúčtování sociálního a zdravotního pojištění

Příklad: Je-li příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2008 v celkové sumě 80 tisíc korun, výdaje se uplatní procentem z příjmů. Základ daně, což je rozdíl příjmů a výdajů, bude činit 40 tisíc. Pojistné na zdravotní pojištění bude činit 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % rozdílu příjmů a výdajů, tj. 13,5 % z 20 tisíc Kč (2700 Kč). Pojistné na důchodové pojištění bude činit 29,6 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % rozdílu příjmů a výdajů, tj. 29,6 % z 20 tisíc Kč (5920 Kč).

Odpočty daní u studujících

Čtenářka Veronika položila dotaz ohledně své dcery, jež v květnu 2008 ukončila střední školu. Veroniku zajímá, jak to bude s uplatněním daňového zvýhodnění pro vyživované dítě. Podle zákona o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole považuje i doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia maturitou nebo závěrečnou zkouškou. Dcera tedy byla vyživovaným dítětem ve smyslu zákona o daních z příjmů až do konce měsíce srpna, můžete si uplatnit daňové zvýhodnění za 8 měsíců, odpovídá Juříčková.

Syn čtenářky finančního serveru Měšec.cz studuje gymnázium. O loňských prázdninách měl v červenci a srpnu brigádu. V srpnu však nepracoval po celou dobu měsíce. Jakou částku pro daňové zvýhodnění si má čtenářka odečíst?

Jestliže měl potomek čtenářky statut studenta po celý rok, může jeho zákonný zástupce uplatnit částku daňového zvýhodnění za celý kalendářní rok, což činí 10 680 korun. Skutečnost, že syn měl v létě brigádu, neznamená, že již není vyživovaným dítětem.

Daňové zvýhodnění můžete uplatnit na vyživované dítě, které s vámi žije ve společné domácnosti. Za vyživované dítě je považováno dítě nezletilé – tj. do dovršení 18 let věku, anebo dítě soustavně se připravující na budoucí povolání studiem až do 26 let věku, říká Juříčková.

Čtenářka Kateřina by chtěla vědět, jestli si může nárokovat úlevy na daních v případě, že dálkově studuje vysokou školu a současně chodí do zaměstnání. Z vyjádření Romany Juříčkové je patrné, že Kateřina má nárok na slevu studenta. Zákon o daních z příjmů přiznává slevu na dani poplatníkům, kteří se studiem soustavně připravují na budoucí povolání až do dovršení věku 26 let. V otázce přípravy na budoucí povolání zákon odkazuje na zákon o státní sociální podpoře, podle něhož za přípravu na budoucí povolání je považováno studium na střední nebo vysoké škole v ČR. Dálkové studium na vysoké škole není vyloučeno (§ 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

Mám platit sociální pojištění?

V poradně se objevil příspěvek, ve kterém dotyčný popisuje, že nepobírá žádnou podporu a žije pouze ze svých úspor a úroků, což je svým způsobem netradiční. Platí pouze zdravotní pojištění. Dotazuje se, jestli musí platit i sociální pojištění. Podle Juříčkové sociální pojištění platit nemusí. Avšak doba, kdy jej neplatí, se mu nezapočítává do doby účasti na důchodovém pojištění pro případný budoucí nárok na důchod.

Autorský honorář

Jak postupovat v případě, že máte kromě hlavního pracovního poměru i navázanou spolupráci na základě autorské smlouvy? Výše příjmu byla omezena na horní limit sedmi tisíc měsíčně. Tato částka již byla zdaněna 15 %. Musí se v takovémto případě platit i zdravotní a sociální pojištění?

Zdravotní pojištění z příjmů na základě autorské smlouvy, které jsou předmětem srážkové daně, placeno být nemusí (§ 5 písm. b) bod 4. zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění). U sociálního pojištění je situace odlišná. Vzhledem k tomu, že poplatník byl zaměstnán a měl příjmy převážně ze zaměstnání, se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Povinnost platit sociální pojištění je pouze tehdy, jestliže poplatník překročí zákonem stanovenou hranici ročních příjmů, která v loňském roce činila výše zhruba 52 tisíc korun. Čtěte více: Musím přiznat autorský honorář?

Mít správně své záležitosti u finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení a vaší zdravotní pojišťovny je důležité. V případě nepřesností ve vámi vykazovaných a zdaňovaných příjmech se vystavujete zbytečným restrikcím ze strany těchto institucí. Administrativní zátěž, která vyvstane v okamžiku nepřiznání anebo neznalosti, se o to více zvyšuje.

Anketa

Měli jste v loňském roce příjmy, které musíte zdanit?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 2. 2009 22:43