Daně 2014: 10 změn, které přinese nový rok do zaměstnanecké­ho poměru

Příští rok přinese mnoho změn do oblasti daní. Přinášíme novinky, které od ledna ovlivní zaměstnance.

S blížícím se přelomem roku vás opět začínáme informovat o novinkách, se kterými je potřeba od ledna počítat. V dnešním článku se zaměříme na to, jaké daňové novinky ovlivní příjmy zaměstnanců.

Movitější zaměstnanci se musí „přiznat“ sami

Většina zaměstnanců si s daněmi lámat hlavu nemusí, protože tuto povinnost za ně splní při ročním zúčtování zaměstnavatel. Pokud si ale vyděláváte nějakou vedlejší činností a vaše příjmy přesáhnou určitou částku za rok, musíte podat daňové přiznání. Od nového roku bude tato povinnost platit i pro zaměstnance, jejichž příjem v letošním roce alespoň v jednom měsíci přesáhne hranici čtyřnásobku průměrné mzdy (103 536 Kč) a bude na ně aplikována tzv. solidární daň.

Ta činí dalších 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy. 

Více podrobností i výpočet zálohy na daň s aplikací solidární přirážky najdete v článku Od roku 2014 si někteří zaměstnanci budou muset počítat daně sami

Menší „zdravotko“ pro invalidní zaměstnance

Novinky přinesla i zákonná opatření schválená Senátem. Dotknou se zdravotního pojištění, minimální mzdy a zákona o sociálním pojištění.

Už od letošního listopadu platí zvýšený vyměřovací základ pro platbu na zdravotní pojištění, které platí stát za státní pojištěnce. Zvýšil se z 5355 na 5829 Kč a částka odváděná státem tedy vzrostla z 723 na 787 Kč.

Změna se týká zaměstnavatelů, kteří mají více než polovinu pracovníků se zdravotním postižením. Vyměřovací základ zaměstnanců pobírajících invalidní důchod pak odpovídá částce převyšující vyměřovací základ státních pojištěnců, tedy částku 5829 Kč. Pokud si tedy takový zaměstnanec vydělá v hrubém měsíčně například 9000 Kč, odvede se zdravotní pojištění jen z částky 3171 Kč, protože zbytek pojistného hradí stát.

Důsledky zvýšení minimální mzdy

Od srpna došlo ke zvýšení minimální mzdy (pokud nedojde k dalšímu navýšení, platí nově 8500 Kč) s tím, že platí rovnou dvě sazby. Jedna je základní a druhá je aplikována na zaměstnance, kteří pobírají invalidní důchod. Vyšší minimální mzda se kromě dalších oblastí projeví od ledna i v oblasti zdanění penzí a daňového zvýhodněním na dítě.

Za zdaňovací období roku 2014 si tak bude moci daňový bonus uplatnit jen ten, který má příjmy podle § 6,§ 7,§ 8 nebo § 9 zákona o daních z příjmů vyšší než šestinásobek minimální mzdy, tedy 51 000 Kč. (V případě daně odváděné formou záloh se může aplikovat daňový bonus na ty příjmy v roce 2014, jejichž součet za měsíc dosáhne minimálně hranice 4250 Kč, tedy poloviny 8500 Kč.

Podobně se bude postupovat i při posuzování částky pro osvobození penzí od daně z příjmů (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů). Rozhodující částkou bude 36násobek minimální mzdy, tedy 306 000 Kč. 

Změny, které přinese nový občanský zákoník

Nejvýrazněji do zákona o daních z příjmů ale promluví nový občanský zákoník (NOZ). 

Dohoda o provedení práce

U dohod o provedení práce bude upraveno zdanění tak, aby samostatný základ pro daň vybíranou srážkou odpovídal příjmům, které z dohody o provedení práce nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění (zjednodušení kvůli zavedení jednotného inkasního místa). Pokud tedy zaměstnanec pracuje na tuto dohodu a nemá podepsané prohlášení k dani, zvýší se limit pro aplikaci 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti z 5000 na 10 000 Kč za měsíc.

Osvobození pro příjmy z „praxe“

Na příjmy žáků a studentů z praktického výcviku se dosud aplikovala srážková daň (příjmy ze závislé činnosti), nikoli ale odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nově budou tyto příjmy osvobozené i od daně z příjmů.

Vyšší limit pro autorské honoráře

Pokud máte autorské příjmy, které měsíčně nepřesáhnou u jednoho plátce daně (například vydavatel) částku 7000 Kč, jsou daněny tzv. srážkou u zdroje. Zdaní je tedy právě plátce daně. Nově se tato hranice zvýší na 10 000 Kč.

Vyšší limit pro dárce

Pokud poskytujete dobročinné dary, můžete si je odečítat od daňového základu. Nově se zvýší limit odpočtu na 15 % pro fyzické a 10 % pro právnické osoby.

Zrušení zaměstnaneckého paušálu

Zaměstnanecký paušál měl částečně nahradit zrušené daňové osvobození u stravenek. Protože ale stravenky fungují podle původních pravidel, nebyl v praxi zaveden ani zaměstnanecký paušál a nyní se oficiálně ruší.

Vyšší, ale kratší náhrada mzdy od zaměstnavatele

Už v říjnu vyšlo ve Sbírce listin sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, které stanovilo všeobecný vyměřovací základ a redukční hranice pro nemocenské pro rok 2014. Od nového roku tak dojde ke změně redukčních hranic pro dávky nemocenského pojištění i náhrady mzdy, kterou vám zaměstnavatel poskytuje v době pracovní neschopnosti.

V případě redukčních hranic dojde k jejich mírnému zvýšení. První redukční hranice vzroste z 863 na 865 Kč, druhá z 1295 na 1298 Kč a třetí z 2589 na 2595 Kč.

Náhrada mzdy od zaměstnavatele bude po uplynutí karenční lhůty (první tři dny nemocenské) vyplácena jen během prvních 14 kalendářních dnů nemoci a zkrátí se tak o 7 kalendářních dnů. 

Novinky u krátkodobého zaměstnávání

Pokud jste dosud bojovali se správným určením zaměstnání malého rozsahu v souvislosti s účastí na nemocenském pojištění, už nemusíte. 

Pojem „krátkodobé zaměstnávání“ totiž bude zrušen a zachován bude pouze pojem „malý rozsah“, který značí práci, kde sjednaná výše příjmů nedosáhne hranice 2500 Kč nebo není sjednána vůbec. Ve spojitosti s tím bude platit, že zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění i v případě, že v kalendářním měsíci vykonával u jednoho zaměstnavatele několik zaměstnání malého rozsahu a součet těchto příjmů za měsíc dosáhl částky rozhodného příjmu. 

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 12. 2013 10:39