Daň ze životního stylu pod lupou

Pokud si žijete nad poměry, možná si na vaše příjmy posvítí stát. Zatím není jasné, zda hrozí zdanění příjmů nebo konfiskace majetku.

Ministerstvo financí plánuje posvítit si na občany, kteří sice vykazují nízké příjmy, ale jejich majetek tomu neodpovídá. Jak by toto opatření mělo být podle ministerských úředníků prováděno v praxi?

Daňové přiznání vs. realita

Plánovaná daň ze životního stylu, jak se začalo opatření lidově nazývat, nemá za cíl kontrolovat všechny majetné Čechy plošně, jak by se z názvu mohlo zdát. Zaměří se jen na ty, kteří vykazují nízké příjmy, ale přitom vlastní majetek vysokých hodnot. Ministerstvo tak hledá nové nástroje k určení a odčerpání majetku, který byl nabyt nelegálním způsobem a/nebo nebyl zdaněn a není možné ho odčerpat pomocí nástrojů trestního práva.

Z odpovědí náměstkyně ministra financí pro daně a cla Simony Hornochové ale vyplývá, že samo ministerstvo zatím nemá jasnější představu o tom, jak přesně by mělo na tyto osoby zacílit (ačkoli je pravděpodobné zapojení právě finanční správy a celníků). Zjistili jsme pouze, že k prokazování původu majetku za účelem jeho případného odčerpání by se přistupovalo jen při jasném nesouladu mezi deklarovanými  a skutečnými příjmy (resp. hodnotou majetku). 

Předmětem odčerpání by měl být majetek, který byl pravděpodobně nabyt nelegálně nebo pochází z nezdaněných zdrojů. V zákoně by zároveň měla být nastavena určitá minimální hodnotová hranice, od níž by se povinnost prokázat původ majetku uplatňovala, upřesnila serveru Měšec.cz Hornochová.

Myšlenka prokazování původu majetku přitom není žádnou novinkou, vládní koalice se na ní dohodla již při svém vzniku. Nelíbí se jí, že řada Čechů disponuje velkým majetkem, ale platí minimální daně.

Ať už naplánuje ministerstvo cestu k osobám s nepoměrem přiznaných a skutečných příjmů jakkoli, výsledkem by mělo být daňové nebo soudní řízení (není vyloučena ani jejich kombinace).

Daňové řízení: zaměřené pouze na příjmy

První jmenované vychází z toho, že předmětem daně budou příjmy, u kterých poplatník neprokáže, že byly zdaněny. Do základu daně by se zahrnoval například příjem projevující se přírůstkem majetku nebo spotřebou, vysvětlila Hornochová.

Problémem daňového řízení je ale podle ministerstva fakt, že by v něm nebylo možné zabavit nelegální majetek. Daň ze své povahy není sankce a nemůže sloužit jako nástroj konfiskace, nastínila nevýhodu daňového řešení.

Soudní řízení: majetek z nelegálních zdrojů

V případě soudní cesty by bylo zahájení řízení podmíněno důvodným podezřením, že majetek pochází z nelegálních zdrojů. Druhou podmínkou by pak byl hrubý nepoměr mezi zjistitelnými příjmy osoby, která má majetek v držení a hodnotou samotného majetku, u něhož je podezření, že by mohl pocházet z nelegálních zdrojů, sdělila Hornochová serveru s tím, že ke konfiskaci majetku jako výsledku soudního řízení by došlo v případě, kdy by se osobě, která má majetek v držení, nepodařilo vyvrátit podezření o nelegálnosti nabytí majetku. 

Pokud je cílem odčerpat (zcela či ve značné míře) majetek, u něhož nebylo prokázáno legální nabytí, bylo by vhodnější volit cestu zvláštního soudního řízení, naznačila náměstkyně, že soudní řešení by bylo pravděpodobně efektivnější, zatímco daňové by se řídilo parametry daně z příjmů a znamenalo by odčerpání řádově dvaceti procent majetku, jehož legální původ majitel není schopen doložit. Zdanění celého majetku už by totiž postižený majitel mohl napadnout u soudu jako sankci, kterou daň z principu být nemá.

Právní oříšek ale může znamenat i efektivnější soudní řízení. Pokud by totiž celníci či daňoví kontroloři poskytli podklady pro žalobu, bude důkazní břemeno ležet na poplatníkovi, což odporuje presumpci neviny, podle které je ten naopak nevinný, dokud se mu neprokáže opak.

Hornochová také nepotvrdila, zda bude prokazování majetku spojeno se zaváděním majetkových přiznání. To plánovala například ČSSD zavést plošně pro osoby, které si v jednom roce koupí nemovitost za více než deset milionů korun nebo movitý majetek za více než dva miliony korun.

Sama Hornochová připustila, že by majetková přiznání mohla mít podpůrnou úlohu. V minulosti o nich ale hovořila spíše ve spojitosti s politiky než s běžnými občany.

Otázka kapacity: věc neznámá

Na otázku, zda ministerští úředníci v souvislosti se zaváděním jednoho či druhého řešení zamýšlí sestavovat speciální týmy, jsme jasnější odpověď neobdrželi. Otázka dalšího postupu, včetně navazujících otázek personálního zajištění, bude vycházet z toho, jaká varianta bude zvolena. V tuto chvíli se tedy v případě personální kapacity zapojených institucí jedná o parametr, který bude testován např. v rámci analýzy dopadů regulace (RIA), a to v závislosti na podmínkách zvolené varianty, uvedla Hornochová

V případě, že by se vláda přiklonila k řešení pomocí soudní cesty, bylo by ale navýšení kapacit, vzhledem k rychlosti českého soudního systému, na místě.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 8. 2014 7:48