Daň z nemovitých věcí 2016: co se mění?

Rok 2016 přináší do oblasti daně z nemovitých věcí několik změn. Ukážeme si jaké.

Daň můžete platit přes SIPO

Daň z nemovitých věcí, původně nazvanou jako daň z nemovitostí, si nově budete moci zařadit do sdružených inkasních plateb obyvatelstva (SIPO). Podmínkou je, abyste si zřídili SIPO a nejpozději do konce ledna 2016 svému finančnímu úřadu (seznam finančních úřadů) odevzdali vyplněný formulář. Stejný tiskopis poslouží i pro zohlednění přeplatku na dani do platby přes SIPO a pro zrušení plateb daně přes SIPO, kdy ho musíte odevzdat správci daně nejpozději do 15. března v roce, ve kterém už přes SIPO tuto daň nechcete platit.

Formulář i návod na jeho vyplnění najdete v článku Daň z nemovitých věcí nově zaplatíte přes SIPO.

Nové koeficienty u některých okresních měst

S příchodem nového roku dojde také ke změně koeficientů k dani z nemovitých věcí u některých okresních měst. Méně na této dani zaplatí například podnikatelé v Mostě, kde dojde ke snížení tohoto koeficientu z 1,5 na hodnotu 1. V Náchodě zase ušetří obyvatelé, kteří mají garáž (neprojevilo se v tabulce, protože došlo pouze ke zrušení koeficientu u garáží).

Místní koeficient z hodnoty 1 na 2 vzroste v Příbrami a Karviné, ze 2 na 4 pak v Mladé Boleslavi.

Ke změně koeficientů přikročila také Plzeň. Město koeficienty stanovuje vyhláškou pro různé parcely odlišně, takže se může stát, že ačkoli leží vedle sebe, mohou mít odlišný koeficient. (Změny v odkazované vyhlášce se v tabulce opět neprojeví.)

Konkrétní koeficient můžete zjistit z interaktivní mapy s rozložením koeficientů. Město ale koeficienty v aplikaci zaktualizuje až na přelomu roku, aby lidé v tom letošním ještě mohli dohledat původní koeficienty třeba kvůli dodatečnému daňovému přiznání.

Podobně se koeficient změní také v Kutné Hoře, resp. její části Kaňk, kde se sníží z hodnoty 1,4 na hodnotu 1.

Koeficienty daně z nemovitostí
Základní (2015) Základní (2016) Místní (2015) Místní (2016) Podnikatelský (2015) Podnikatelský (2016)
Praha 5 5 1 1 1,5 1,5
Středočeský kraj
Benešov 2 pro stavby (2,5 pro pozemky) 2 pro stavby (2,5 pro pozemky) 2 2 1 1
Beroun 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Kladno 3,5 3,5 1 1 1 1
Kolín 2,5 2,5 2 2 1 1
Kutná Hora 2 2 2 2 1 1
Mělník 2 2 1 1 1 1
Mladá Boleslav 3,5 3,5 2 4 1,5 1,5
Nymburk 2 2 2 2 1 1
Příbram 2,5 2,5 1 2 1 1
Rakovník 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Jihočeský kraj
České Budějovice 3,5 3,5 1 1 1 1
Český Krumlov 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Jindřichův Hradec 2,5 2,5 2 2 1 1
Písek 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Prachatice 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Strakonice 2 2 1 1 1,5 1,5
Tábor 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Plzeňský kraj
Domažlice 2 2 1 1 1,5 1,5
Klatovy 2 2 1 1 1 1
Plzeň 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Rokycany 2 2 1 1 1 1
Tachov 2 2 2 2 1 1
Karlovarský kraj
Cheb 2,5 2,5 2 2 1 1
Karlovy Vary 4,5 4,5 2 2 1,5 1,5
Sokolov 2,5 2,5 2 2 1 1
Ústecký kraj
Děčín 3,5 3,5 1 1 1 1
Chomutov 4,5 4,5 2 2 1,5 1,5
Litoměřice 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Louny 2 (1,4 u staveb) 2 (1,4 u staveb) 2 2 1 1
Most 3,5 3,5 2 2 1,5 1
Teplice 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Ústí nad Labem 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Liberecký kraj
Česká Lípa 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Jablonec nad Nisou 2,5 1,6 1 1 1 1
Liberec 3,5 3,5 2 2 1 1
Semily 1,6 1,6 2 2 1,5 1,5
Královehradecký kraj
Hradec Králové 4,5 pro pozemky (2 pro stavby 4,5 pro pozemky (2 pro stavby) 3 3 1,5 1,5
Jičín 2 2 1 1 1,5 1,5
Náchod 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Rychnov nad Kněžnou 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Trutnov 3,5 3,5 1 1 1 1
Pardubický kraj
Chrudim 2 2 1 1 1 1
Pardubice 4,5 ( u daně ze staveb 3,5) 4,5 (u daně ze staveb 3,5) 2 2 1,5 1,5
Svitavy 2 2 1 1 1,5 1,5
Ústí nad Orlicí 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Vysočina
Havlíčkův Brod 2 2 2 2 1,5 1,5
Jihlava 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Pelhřimov 2 2 1 1 1,5 1,5
Třebíč 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Žďár nad Sázavou 2 2 1 1 1,5 1,5
Jihomoravský kraj
Blansko 2 2 1 1 1 1
Brno 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Břeclav 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Hodonín 2,5 2,5 1 1 1 1
Vyškov 2,5 u pozemků (2 u staveb) 2,5 u pozemků (2 u staveb) 1 1 1,5 1,5
Znojmo 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Olomoucký kraj
Jeseník 2 2 2 2 1 1,5
Olomouc 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Prostějov 3,5 3,5 1 1 1 1
Přerov 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Šumperk 2,5 2,5 1 1 1 1
Zlínský kraj
Kroměříž 2,5 2,5 1 1 1 1
Uherské Hradiště 3,5 3,5 2 2 1 1
Vsetín 2,5 2,5 2 2 1 1
Zlín 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Moravskoslezský kraj
Bruntál 2 2 1 1 1,5 1,5
Frýdek-Místek 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Karviná 3,5 3,5 1 2 1,5 1,5
Nový Jičín 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Opava 3,5 pro pozemky (stavby 2) 3,5 pro pozemky (stavby 2) 2 2 1 1
Ostrava 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5

U řady měst platí pro okrajové části jiné koeficienty než pro centrum. V tabulce jsou vždy uvedeny koeficienty pro nemovitosti v centru.

Daňové přiznání a platba daně

Stejně jako každý rok i tento zopakujeme, že kvůli změně koeficientu nemusíte podávat nové daňové přiznání. Novou výši daně vám sdělí váš finanční úřad, který zašle poštovní složenku, nebo si platbu rovnou stáhne ze sdružených plateb SIPO. Přiznání musí podat naopak poplatníci, u kterých došlo k změnám, které jsou rozhodné pro vyměření daně, tedy například pokud jste koupili novou nemovitost, provedli nástavbu nebo došlo ke změně rozlohy pozemku.

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí musíte podat daňovému úřadu, pod který spadá daný pozemek či stavba (příslušnost dle územního obvodu). Pokud si stále nejste jistí, podívejte se na seznam finančních úřadů.

Termín podání přiznání k dani z nemovitých věcí je 31. ledna, ale v roce 2016 toto datum vychází na neděli, takže nejzazším řádným termínem bude 1. únor 2016. Do tohoto data musíte tedy odevzdat formulář k dani z nemovitých věcí, ten si můžete stáhnout na daňovém portálu.

Pro opozdilce daňový řád počítá ještě s pěti dny na to, než přijdou sankce a pokuty finančního úřadu. Pak vám začne správce daně načítat úroky z prodlení ve výši 0,05 % daňové povinnosti za každý den v prodlení, maximálně však 5 % daně (ale nejvíce 300 tisíc Kč). V případě, že vaše pokuta nedosáhne 200 Kč, nebude vám ji finanční úřad předepisovat.

Termín pro platbu daně z nemovitých věcí je nejpozději do konce května. Pokud by přesáhla hranici 5000 Kč, můžete si platbu rozložit na dvě splátky s tím, že tu první uhradíte do konce května a druhou do konce listopadu.

Novinky v roce 2016: hlavně kosmetické úpravy

Změny, které přinese novela zákona o dani z nemovitých věcí, přinesou převážně zpřesnění znění současného zákona.

Dojde například k zavedení pojmu „zdanitelná jednotka“, kterou se označuje předmět daně ze staveb a pozemků, který je dokončený či už rovnou užívaný.

Daň ze staveb a jednotek

V případě daně ze staveb a jednotek tedy bude platit, že jejím předmětem není rozestavěná stavba, ale jen taková, která už je hotová nebo užívaná.

Podle důvodové zprávy k novele předmětem daně ze staveb a jednotek dále zůstávají zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky i podle dříve vydaných právních předpisů dokončené nebo užívané.

Novela také upřesnila, že osvobození se dá u zdanitelných staveb a jednotek, kde je získávána energie z biomasy, uplatnit, jen pokud se energie z biomasy nezískává jejím přímým spalováním.

U zdanitelných staveb a jednotek je také možné uplatnit osvobození od daně z nemovitých věcí na období pěti let od roku následujícího po tom, v němž byla provedena změna v systému vytápění z pevných paliv na obnovitelné zdroje (solární, větrná, geotermální energie, biomasa).

Další zpřesnění se týká výpočtu základu daně u zdanitelných jednotek. Základem daně je upravená podlahová plocha, kterou dostaneme, vynásobíme-li výměru podlahové plochy jednotky (v m2) podle stavu k 1. lednu daného období

  1. koeficientem 1,22, pokud se jednotka nachází v bytovém domě a součástí je i podíl na pozemku, nebo pokud je vlastník spoluvlastníkem jiného pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků takových zdanitelných jednotek užívaného společně s těmito jednotkami, nebo
  2. koeficientem 1,20 ve všech ostatních případech.

Daň z pozemků

I u daně z pozemků dochází k upřesnění, co je a není předmětem daně. Do předmětu se nebudou zahrnovat pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v bytovém domě, a také jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek v budově bytového domu, které jsou užívány společně s těmito jednotkami v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnického podílu.

Novinkou také bude, že daň z pozemku nebude muset odvádět uživatel. Od 1. ledna 2016 bude jediným poplatníkem této daně pouze vlastník. Uživatel bude podle § 3 poplatníkem daně z pozemků jen v případě, že vlastník pozemku není znám.

Dále dochází k upřesnění pojmu budovy, kterou se pro účely této daně rozumí budova podle katastrálního zákona. Bytovým domem je pak stavba pro bydlení, kde více než polovina podlahové plochy odpovídá nárokům na trvalé bydlení a k tomu je také určena. Podíl na těchto pozemcích nebude podléhat dani z pozemků, ale dani z jednotek použitím výše zmíněného koeficientu. Zdanění spoluvlastnických podílů na pozemcích, které jsou u jednotek v budovách, které ale nejsou bytovými domy, se bude dále provádět v rámci daně z pozemků.

Upřesnění se dotklo také institutu osvobození u pozemků. Vztahuje se i na ty, které tvoří jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou či jednotkou, která slouží zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o registraci. K upřesnění došlo také u osvobození pozemků zastavěných stavbou dle stavebního zákona, kdy bude původní nenormativní odkaz v poznámce pod čarou nahrazen normativním odkazem na stavební zákon.

Novela upřesňuje i to, že se osvobození pozemků nevztahuje na ty, které jsou užívány k podnikání, jsou zařazeny v obchodním majetku podnikatele (dle zákona o dani z příjmů), jsou pronajímány nebo propachtovány.

Stavební pozemky a zpevněné plochy

Novela dále upřesňuje, že stavebním pozemkem je pozemek nezastavěný zdanitelnou stavbou, ale určený k zastavění dle § 6 odst. 3 zákona. Pokud se na pozemku nachází jiná než zdanitelná stavba, nepřihlíží se k ní a pozemek je nadále brán jako nezastavěný.

Stavebním pozemkem naopak není pozemek pod zdanitelnou stavbou během její výstavby, když se po dokončení stane předmětem daně ze staveb a jednotek, ale bude osvobozena dle § 9 odst. 1 písm. i) nebo j). Pozemek v této fázi výstavby nebude zdaňován jako stavební pozemek, ale podle druhu pozemku dle katastru nemovitostí.

cestovko

Pozemek také přestane být stavebním až poté, co se všechny jednotky v budově stanou zdanitelnými, a stanou se tak předmětem daně ze staveb a jednotek.

Novela rozšíří i definici zpevněné plochy, kdy do ní budou nově spadat i další stavby podle stavebního zákona, které mají svislou nosnou konstrukci, ale nejsou zdanitelnou stavbou. Povrch pozemku musí být zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé konstrukce (vč. plochy vlečky) nebo bazénem či nádrží, pokud nejde o zdanitelnou stavbu.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 2. 2016 9:37