Názory k článku
Daň z finančních transakcí bankovní poplatky nezdraží

Tu daň nakonec zaplatí koncový spotřebitel, protože jiný zdroj příjmů prostě banky nemají. Už by konečně mělo byt otevřeně řečeno, že ať se daně konstruují libovolným způsobem, nakonec je vždy zaplatí střední vrstvy, protože ty jediné tomu nemůžou utéct.

Vezměme si tu daň z finančních transakcí - i kdyby tu daň platily jen finanční instituce, tak ty zase za poplatek spravují majetek svých klientů a tu daň nutně přenesou na ně.

Podobné je to se všemi daněmi prosazovanými socialisty. Zdanění právnických osob - no tu daň si promítnou do ceny produktů a zase to zaplatí spotřebitel. Progresivní daň - no, pokud ti dobře placení zaměstnanci jsou pro firmu opravdu důležití, tak jim to vykompenzuje vyšší mzdou a náklady zase zaplatí spotřebitel. A tak dále.

Tento návrh nemá za cíl nějakou spravedlnost (jak to sám o sobě tvrdí), ale jenom mlžení okolo výše skutečně vybíraných daní. Protože kdyby se to převedlo na jednu daň (třeba DPH), tak by moc křičelo, jak nás stát odírá.

Článek je totálně mimo. Například za nákup akcií v menším množství se v CZ platí poplatek 0.6%. Pokud bude připočteno dalších 0.1%, rozhodně to není zanedbatelné zvýšení. A to nemluvím o zahraničních brokerech / vyšších objemech, kde bude zvýšení relativně mnohem drastičtější.

Pokud jde o dopad na běžné bankovní poplatky, tak souhlasím s předřečníkem. Kvůli dani budou mít banky menší výnos z kapitálových obchodů a budou nuceny si ušlý zisk nahradit zvýšením poplatků. Přímo je tedy nová daň nezvýší, ale nepřímo ano.

Jinak se trochu divím, že je Spojené království proti. Pokud vím, tak podobná daň tam je již zavedena a způsobila hromadné zavádění CFD, které jsou daňově výhodnější.

"Finanční transakcí se rozumí výměna finančních nástrojů mezi bankami nebo jinými finančními institucemi. Mezi takové finanční nástroje patří cenné papíry, dluhopisy, akcie a deriváty,"

Vůbec mne nevytáčí taková daň, osobně bych ji uvítala. Jak jinak efektivně dostat peníze do státního rozpočtu, který se potýká se schodky rozpočtu? Přece nezadlužený stát je zárukou budoucí prosperity společnosti, která v něm žije. Proč se někteří lidé, co mají peníze na tyto produkty jako jsou cenné papíry, dluhopisy, akcie a deriváty vytáčí? Nebo je jim jedno, jak bude prosperovat vlastní stát, protože až stát zkrachuje, tak se za peníze např. z akcií přestěhují např. na Kanáry?

A proč by měli schodek státního rozpočtu platit zrovna oni? Protože je, co jim sebrat? Nehledě na to, že schodek by se tím nějak neumenšil, jen by stát rozházel ještě víc peněz.

Proč by měl sebrat zrovna těmto? Ano, protože je jim co sebrat. Nebo to chcete brát lidem s příjmy, kteří chodí poctivě do práce, živí děti, splácí třeba hypotéky a prostě nic už neušetří? Tak třeba nebudou jíst nebo se třeba budou muset odstěhovat do lesa a žít na stromě?

Při čtení věty Ano, protože je jim co sebrat. mě vážně mrazí v zádech.

Proč by někdo, kdo neušetří, protože si bez rozmyslu nasekal haranty, vzal hypotéky nad své poměry a když mu náhodou něco zbylo tak to prožral, měl být zvýhodněn před tím, kdo se chová zodpovědně, hospodaří s přebytkem a tento investuje?

, tendence sankcionovat

Mne mrazí v zádech z toho, že si podle Vás někdo nasekal haranty. Pokud se nebudou rodit děti, tak to může naše společnost zabalit. Uvažovat čistě kalkulativně, tak se děti nevyplatí, protože jsou drahé. Pokud někdo platí hypotéku na vlastní bydlení, třeba skromný byt, tak to přece není mrhání peněz. Prostě když se platí hypotéka tak ne vždy se něco ušetří navíc. Někdo nemá to štěstí, aby dědil. Znám rodiny, co mají dvě děti a prostě neušetří i kdyby chtěli, protože není z čeho. A nejsou to žádní asociálové. Nebo protože neušetří, protože jim třeba z minimální mzdy nic nezbude, tak mají uvažovat tak, že raději děti mít nebudou? Nebo Ti, co jsou milionáři, by správně měli mít dětí deset až dvacet či více, protože je uživí?

Ano, já si myslím, že než si člověk pořídí dítě měl by se zamyslet za ho dokáže zabezpečit. Ale nasekat mraky dětí, neřešit jejich zabezpečení a žít z dávek na ně je taky životní styl.

Nicméně kolik dětí si opatří a jaký život jim zajistí je každého věc, pokud to nepřesáhne určitou mez, pak by měla zasáhnout sociálka.

Já pouze říkám, že mi vadí uvalovat speciální daň na ty, kdo se chovají zodpovědně, peníze spoří a investují a tedy "je jim co vzít".

Jasně, že to je rozumné se zabezpečit, jenže pokud člověk má průměrnou mzdu, studuje vysokou, a nemá sponzory rodiče, tak si do 30 na byt nenašetří. A to ještě do budoucna se asi bude platit školné. To ty děti můžeme odkládat do 40 a budeme doufat, že budeme plodní nebo nám k tomu pomůže věda za peníze nebo to budeme řešit zdarma přes veřejné zdravotnictví, abychom nevymřeli. Nebo v rámci odpovědného myšlení děti mít nebudeme, přece v Africe hladoví, tak si pořádně užijeme hmotných statků, v rámci globální společnosti a volného pohybu lidí se to nějak vyřeší. Taky může přijít ztráta zaměstnání a člověk je nahraný. Přece tu nejde o to, že chce někdo znárodňovat Vaše úspory, ale pokud má společnost fungovat, musí zde být stabilní stát a efektivně vybírat daně. Já třeba nestojím o návrat komunismu. Nechápu ale, proč někteří lidé v rámci zachování slušné demokracie, kteří finance moc nemusí řešit, nechtějí být solidární. A nikdo tady přece nemluví o majetkové rovnosti všech. V tom je asi velké nedorozumění.

Mne mrazí v zádech z toho, že podle Vás si někdo nasekal haranty. Asi nemáte děti, že. Pokud se nebudou rodit děti, tak to naše společnost může zabalit. Nebo podle Vaší logiky by Ti, co chodí do práce a mají minimální příjmy by raději děti mít neměli, protože na to nemají? Naopak milionáři by měli mít dětí deset či více, protože je uživí?

Proč by měli schodek státního rozpočtu platit zrovna oni? Co třeba proto, že veškeré bankovní služby (tedy i služby související s obchodováním s cennými papíry) jsou osobozeny od DPH. Nepřijde Vám zvláštní, že když si koupíte jinou službu, musíte v její ceně zaplatit daň, kdežto u finančních činností ne? Není to nefér vůči ostatním službám? Tak nebude dál 20 % (či jiná v tu dobu platná sazba) DPH na finanční služby, ale bude zanedbatelné jiné zdanění. Nebo byste raději chtěli těch 20 %? To by byla ale zcela jiná suma...

Tím nechci naznačit, že bych s touto daní souhlasil. Jenom jsem chtěl upozornit, že doteď byli proti ostatním službám finanční služby pro jejich příjemce finančně výhodnější a nikomu (uživatelům) to nevadilo a využívali toho.

Asi vám nedochází, že DPH platí konečný spotřebitel z koncové ceny produktu. Jednorázově tedy zatěžuje spotřebu. Tobinova daň se týká obratu u finančních operací. Zatěžuje opakovaně všechny transakce, ne jen cosi jako jejich výstup z pohledu spotřebitele. 20% z obratu by bylo natolik absurdní číslo, které by odpovídalo faktickému znárodnění všech investic. I ta 0,1% je hodně a může znamenat pokles výnosů aktivnějších fondů třeba o desítky procent.

Jsem s principem DPH plně obeznámen. Uváděl jsem to proto, že nyní jsou VŠECHNY bankovní služby osvobozeny od DPH a nikdo s tím nemá problém - ve smyslu, že je spotřebitel těchto služeb rád.

Autor žije zcela mimo realitu, na jedné straně píše, že jde o "směšnou a zanedbatelnou částku", na druhé straně jen tak předhodí , že "Evropská komise počítá při zachování minimálních sazeb s ročním výnosem zhruba 57 miliard EUR " ......... takže ta nepatrná daň připraví banky a jejich klienty každý rok o 57 miliard Euro, tedy cca 1400 miliard korun ročně !!!!! Proboha, ať se jde raději živit něčím jiným, než plodit toto ...

A teď si vemte, že Evropa má asi půl miliardy obyvatel a tímto číslem vydělte oněch 57 miliard EUR. Výsledek je přibližně 110 EUR na obyvatele. Ale podle autora se tyto peníze asi narodí jen tak samy v bankách.

Aby běžný obyvatel EU zaplatil na této dani 110 EUR ročně, musel by ročně nakoupit akcie za 110 000 EUR tedy za nějakých 2,6 milionu korun. Kolik takových občanů v Evropě (nebo v Česku) je?
Myslím, že to jasně ukazuje, že tu daň zaplatí úplně někdo jiný, než běžný občan.

Obrat 2.6 miliónu není zas tak moc - uvědomte si, je to obrat. A co se týče toho, kdo to zaplatí - v první instanci to samozřejmě občané nebudou, ale v důsledku to to stejně zaplatí - viz můj příspěvek výše.

No jak uz tu nekdo poznamel, jde o obrat.

Staci tedy aby kazdy mesic nakoupil a zase prodal akcie za 108 000 Kc. To zase neni az tak velka spekulace.

Uvedomte si treba ze takove penzijni fondy (slavne druhe, treti a kdovijake pilire), nebo pojistovny se zivotnim pojistenim pracuji s jeste vetsimi castkami na zakaznika.

moc se mi libi nazor, ze 0.1% je zanedbatelna "marze". ano u housky a rohliku.
U nakupu dluhopisu, akcii institucionalnim investorem... docela velka castka.
a samozrejme, ze kazde dodatecne zatizeni se prenese dal, mozna ne cele ale spis ano.
Uplne zbytecny clanek

Autor článku je zcela mimo realitu. Pochopitelně, že banky přenesou náklady na spotřebitele. Dobrá , když to tedy nepůjde přímo, tak nepřímo. Cesty se vždy najdou, bankéři jsou velmi vynálezaví.Autor může požádat o roli v seriálu o Venezuelské mafii pod názvem Don Mimoň - člověk , který je stále mimo..

Evropa je finančně na huntě, stojí na pokraji systémového kolapsu a bohužel zatím neví, nebo alespoň nedokázala přesvědčivě dokázat opak, jak z toho ven. Takže se připravme, že podobných nápadů bude jen přibývat. Je potřeba najít stamiliardy eur, které se budou sypat do Řecka a zřejmě i jiných okrajových ekonomik, a do bankovního sektoru. A určitě nás budou přesvědčovat o tom, že to všechno přece zaplatí ty zlé banky, pojišťovny, firmy, vždyť ti akcionáři to přece rádi dají ze svého a když mají možnost cenotvorby, tak jí přece nevyužijí .... :-)

Cituji: "Je potřeba najít stamiliardy eur, které se budou sypat do ... bankovního sektoru."

Takže bankám sebereme peníze, které je třeba do nich nasypat? A co tím tedy získáme (kromě prospěchu všech těch , co si z nich cestou kus ukousnou do vlastní kapsy)?

A čem máte problém? Do bankovního sektoru bude potřeba nějak, a to přímo, nebo nepřímo (např. odkup problematických dluhopisů ECB), nalít peníze.

Rozdíl je v tom, že daň sice odvedou banky, a to všechny, ale pomoc bude směřována jen do ohrožených (což rozhodně nebudou malé iokální banky, kampeličky, spořitelní družstva apod.). Ale tuto daň rozhodně nezaplatí banka, ale ten, kdo realizuje příslušnou transakci ...

Takže, bankám sebreme peníze, které ze zákona prostě budou účtovat svým klientům.

Je lhostejné, jaká daň, jakou formou se vybírá. Důležité je zda je zdanění (tím myslím veškeré povinné platby ekonomických subjektů) přiměřené či nepřiměřené. Výše daňové kvoty nad 25% je jednoznačně nepřiměřená a v Evropě už snad není ani jediná země, která by ji měla nižší.
Kromě toho každá další daň je náklad - úředníci, účetní, poradci a také náklady na vyhnutí se dani. Zcela zbytečně.
V zásadě by měly být zrušeny veškeré daně z příjmů - s výjimkou minimálního zdravotního a sociálního pojištění s velmi nízkým stropem, zajišťující jen rovnou nejzákladnější péči se spoluúčastí. Výběr by se měl realizovat pouze prostřednictvím jednoduchých daní ze spotřeby (DPH - pro potřeby státu, paliva pro údržbu a výstavbu dopravní infrastruktury) či majetku (obecní z nemovitostí - na údržbu a výstavbu lokální infrastruktury). Zbytek je jen komplikace a demotivace.

Výše daňové kvoty nad 25% je jednoznačně nepřiměřená - a na to jste přišel jak? Průměrný člověk stráví téměř polovinu svého života v neproduktivním věku a i v produktivním věku užívá velmi intenzivně státní služby (infrastruktura, zdravotnictví, zajištění majetkových a jiných práv ... ). Přiměřené složené zdanění je tedy někde kolem 50%, jinak se státy budou zadlužovat. Druhá možnost je redukce objemu státních služeb. Bohužel kdekoli ve světě to zkusili, vedla tato cesta ke společenské katastrofě.

"Přiměřené složené zdanění je tedy někde kolem 50%, jinak se státy budou zadlužovat." - nesmysl, člověk si z toho musí odečíst náklady, spořit na důchod a živit rodinu, při takhle velkém zdanění už není z čeho. Člověk se pak stane závislým na těch státních dávkách, jenže ty budou rozkradeny dřív než se mu v důchodu vrátí. A nevidím jediný důvod, proč by výdaje státu na školy (kde se částečně už platí školné) a na penzi (která je výrazně nižší než plat a platí se jen pár posledních let) měly být tak neúměrně vysoké. A mimochodem - daní dohromady dnes platíme více než těch 50%.

"Bohužel kdekoli ve světě to zkusili, vedla tato cesta ke společenské katastrofě." - byl by nějaký příklad? Celá staletí to fungovalo na výrazně nižších daních než teď.

se svými názory mimo mísu, jsme si už dávno zvykli. Co bychom také mohli chtít od "odborníka"?