Daň z finančních transakcí bankovní poplatky nezdraží

Premiér odmítá daň z finančních transakcí odkazem na zdražení bankovních poplatků. Taková argumentace je ale zcela mimo, jednak je daňová sazba minimální, a dále nemíří na spotřebitele.

Diskutovanou součástí dalšího záchranného plánu Evropské komise je také plánovaná daň z finančních transakcí. Česká vláda ji razantně odmítá. Samozřejmě my nemáme sebemenší pochybnosti, že banky by za jakékoli finanční transakce přenesly náklady poplatků na koncové uživatele, čili na klienty. Koneckonců jak už to banky v České republice díky své poplatkové politice dělají, vyjádřil se do médií například premiér Petr Nečas.

Dá se předpokládat, že takové narážce na bankovní poplatky bude veřejné mínění naslouchat se zájmem. V souvislosti s plánovanou daní z finančních transakcí, která by měla platit v celé unijní sedmadvacítce, jde ale o argument lichý, což si následně doložíme, který tak pouze demagogicky podepírá přesvědčení české pravice, že každá společná evropská daň je z principu špatná.

Z placení nájmu daň nezaplatíte

Nechme teď stranou otázku, zda daň z finančních transakcí je dobrá nebo špatná a podívejme se, jak ji Evropská komise vůbec konstruuje.

Kompletní informace a návrh nové daně můžete naleznout na webu Evropské komise. Dozvíte se tam například to podstatné, co zatím v domácí diskuzi o tomto opatření nezaznělo. Finančními transakcemi, které nové dani (pokud bude schválena – musí tak být učiněno jednomyslně všemi 27 státy) mají podléhat, je myšleno obchodování na finančních trzích.

Finanční transakcí se rozumí výměna finančních nástrojů mezi bankami nebo jinými finančními institucemi. Mezi takové finanční nástroje patří cenné papíry, dluhopisy, akcie a deriváty, specifikuje v budoucnu možná zdaňované finanční transakce Evropská komise a dále nepřímo dodává, že daň se nebude platit za běžné transakce, kdy například bankovním převodem platíte nájemné. Nepatří sem transakce, kterým se obvykle věnují retailové banky ve svých vztazích s domácnostmi a podniky, pokud nejde o prodej nebo nákup dluhopisů nebo akcií.

Až tedy někdo opět bude argumentovat tím, že nová daň zvýší bankovní poplatky, nevěřte mu, vymýšlí si.

První společná evropská daň?

Další klíčová otázka zní – jak bude daň vysoká a mají se tedy investoři obávat, že jim daň výrazně zmenší výnosy (pokud tedy zvýšené náklady finanční instituce přenesou na ně)?

Evropská komise navrhuje pouze její minimální výši s tím, že jednotlivé členské státy ji budou moci dále navyšovat. Ve snaze snížit riziko narušení trhu Komise navrhla uvalit na transakce velmi nízké daňové sazby. Pro obchodování dluhopisů a akcií navrhla minimální daňovou sazbu ve výši 0,1 % a pro derivátové produkty sazbu ve výši 0,01 %. Evropská komise počítá při zachování minimálních sazeb s ročním výnosem zhruba 57 miliard EUR.

Asi se shodneme, že i kdyby finanční instituce přenesly celou desetinu procenta na soukromé investory, výrazně by tím jejich investorský apetit neohrozily.

V souvislosti s konstrukcí sazeb stojí za připomenutí, že podobně jsou v unii nastavena pravidla u spotřebních daní, na což ve studiu ČT24 upozornil ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. I slova (která opět zazněla z úst premiéra) o tom, že by šlo o průlom a první společnou evropskou daň, tak ztrácí na své původní razanci.

Evropa předjezdcem?

Naopak korektní je další protiargument, kterým budou do diskuse výrazně přispívat především Britové (Londýn je finančním centrem Evropy). Ti se obávají toho, že taková daň povede k tomu, že finanční instituce budou transakce podléhající dani jednoduše realizovat tam, kde zdaněné nebudou.

Je pravda, že až doposud bylo brzdou podobné daně (známé jako Tobinova daň) právě to, že její úspěch teorie podmiňuje jejím globálním zavedením. Na druhou stranu ale platí, že okolnosti jsou pro její zavedení i jinde (především v USA) než v EU zřejmě nejpříhodnější za celý její život (od 70. let 20. století). Během minulých třech let se o ní diskutovalo pravidelně a globální průchodnosti by nyní mohla napomoci i nízká sazba požadovaná Evropskou komisí. V předešlých návrzích se totiž začínalo na zhruba půl procentu.

Zástupci unie tento argument vnímají jako vážný a jsou rozhodnuti o globálním zavedení daně přesvědčovat své mezinárodní partnery. S tímto návrhem se Evropská unie stane předjezdcem v globálním zavádění daně z finančních transakcí, řekl k tomu například eurokomisař pro daňové otázky Algirdas Šemeta. Jsem přesvědčený, že naši partneři v G20 budou mít zájem tuto cestu následovat, dodal.

Úkol je to ovšem hodně těžký. Naposledy řekly státy G20 těmto plánům své NE na podzim roku 2009 a když se v polovině září s evropskými ministry financí setkal v polské Vratislavy ministr financí Spojených států amerických Timothy Geithner, odmítl tento plán s tím, že by jeho realizací vzrostla cena kapitálu a dále by se oslabil už tak zamrzlý ekonomický růst.

Závěr

Evropská komise počítá se zavedením daně od roku 2014. Realizace celého plánu je ale značně nejistá jednak proto, že výrazně proti je Spojené království. Vzhledem k tomu, že ale ke ztroskotání celého plánu stačí NE jediného státu, komplikuje výrazně nový plán Evropské komisi i postoj české vlády. I proto se už mluví o druhé variantě, kdy by daň platila jen v rámci eurozóny.

Nicméně i kdyby se skeptiky podařilo přesvědčit, nemusíte se obávat zdražení klasických bankovních poplatků.

Anketa

Měla by EU daň z finančních transakcí zavést?

27 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 10. 2011 10:54