Hlavní navigace

Další růst mezd!

23. 11. 2001
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Vláda má smysl pro humor, a proto zvýší v příštím roce minimální mzdu na 5700 korun. Nejde o to, že je to zbytečné. Podobná opatření mohou uškodit všem, ne jenom státní pokladně.

Od ledna příštího roku se bude zvyšovat minimální mzda z původních 5000 korun na 5700 korun. To představuje navýšení o 14 procent. Vláda si zmíněný krok odůvodnila tím, že by se měl zvětšit rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem.

Vláda tedy díky obrovskému rozdílu mezi minimální mzdou a životním minimem motivuje armádu nezaměstnaných k tomu, aby si konečně dala říct a našla si práci. Životní minimum samostatně žijícího muže/ženy dnes dosahuje částky 4100 korun.

Cílem by tedy mělo být snížení nezaměstnanosti. Té samé nezaměstnanosti, kterou vláda snižuje už roky a, nalijme si čistého vína, ještě o moc nesnížila. Konec konců, ani ostatní evropské země na tom nejsou lépe.

Je zajímavé, kolik peněz je vláda ochotná vynaložit na to, aby vrážela hlavou do zdi, kterou lze obejít. Není těžké zjistit, že země s tradičně nízkou nezaměstnaností nikdy nebyly mezi zeměmi EU, podle kterých se snažíme nezaměstnanost snižovat.

Rozdíl je snad pouze v tom, že zatímco český ministr práce a sociálních věcí vráží hlavou do zdi jen tak, ten bruselský si k tomu pořídí helmu. Pánové v Bruselu jsou velice moudří a vědí, že by to bolelo.

Problém zvýšení minimální mzdy spočívá v tom, že si leckterý zaměstnavatel uvědomí, že člověk, kterému ještě v prosinci zaplatil pět tisíc, už pro něj nemusí mít cenu 5700 korun.

Navíc v zájmu zachování určité mzdové diferenciace musí zaměstnavatel zvýšit i ostatní mzdy. Pepa, který bral letos 5400, už nemůže brát 5700, protože tolik bude dostávat Ferda, který je sice dobrý bavič, ale víc než 5100 si loni nezasloužil.

Ferda tedy dostane napřesrok 5700 a Pepík možná najde na mzdové pásce šestku. Celá změna mezd nakonec pravděpodobně povede k tomu, že to bude stát tolik, že půjde Franta na hodinu. Takových Františků „hodinářů“ bude v republice možná víc a výsledek může způsobit růst nezaměstnanosti o několik desetin procenta.

Ačkoliv je následek podobného opatření vždy nejasný, nejsem určitě jediný, koho výrok, že zvýšením mezd se sníží nezaměstnanost, zvedne akorát tak ze židle.

Určitě je z dlouhodobého pohledu důležité, aby byl podstatný finanční rozdíl mezi situací, kdy jsem doma a pobírám podporu, a mezi situací, kdy jsem v práci a pobírám plat. Je zřejmé, že pokud rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem bude malý, příliš dobrá motivace k práci z toho nikdy nevznikne.

Je ale otázkou, zda není možné tento rozdíl zvětšit i jiným způsobem. Řešením mohou být daňové úlevy zaměstnancům, kteří za svou prací z regionů postižených nezaměstnaností cestují. Může jít o podstatné zpřísnění podmínek vážících se k podpoře v nezaměstnanosti. Může jít o samotné snížení zmíněné podpory.

Takhle na to doplatíme všichni prostřednictvím růstu nezaměstnanosti a zvýšení daňových výdajů na její další snížení (nebo zvýšení).

skoleni_15_4

Není nezajímavé podívat se na to, jakým způsobem řeší podobné otázky jiné neevropské země. Stačí nám příklad Spojených států. Tam problémy s nezaměstnaností řeší tak, že je neřeší. A ony nenastávají.

Nebylo by tedy efektivnější chovat se u nás stejně? Prostě to tolik neřešit a neutrácet tu spoustu peněz na nová a nová opatření? Konec konců, ani v evropských zemích není samotná existence stanovené minimální mzdy samozřejmostí.

Myslíte si, že zvýšení minimální mzdy povede ke snížení nezaměstnanosti?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).