Čtyři mýty dlužníků: Adresu dám na úřad, to není moje a zahojím se na rodině

1. mýtus: Trvalý pobyt si nechám na úřadě a do bytu mi nepolezou

Tady jde o klasickou problematiku doručování a obecně výkonu exekuce, když má povinný trvalý pobyt na ohlašovně (tedy na úřadě). Vyhýbání se doručování soudních písemností tím, že si dlužník změní trvalý pobyt na adresu ohlašovny, nic nevyřeší, naopak se sám vědomě zbavuje možnosti dozvědět se včas o existenci nedoplatku a včas zaplatit, stejně tak se dlužník v postavení žalovaného předem zříká možnosti účastnit se soudního řízení.

Již třetím rokem zákon umožňuje účinné doručování soudních rozhodnutí i zmizelým účastníkům řízení, kteří nemají zájem plnit si své občanské, smluvní či procesní povinnosti. Pokud se doručuje do vlastních rukou adresátu s trvalým pobytem na ohlašovně a adresát není zastižen, zásilka se uloží na poště a adresátovi se v místě doručování zanechá výzva k vyzvednutí. Desátým dnem po dni uložení se zásilka považuje a doručenou a měl by se vhodit do domovní schránky adresáta. Protože ji na obecním úřadu není možné vhodit do domovní schránky adresáta, vrací se soudu, který vyvěsí výzvu k vyzvednutí na úřední desce, aby tak posílil možnost adresáta se s obsahem písemnosti seznámit, vysvětluje princip doručování Lukáš Jícha, exekutorský kandidát z Exekutorského úřadu Přerov.

Není-li možné zanechat výzvu například proto, že z kapacitních důvodů některé městské úřady takovou vývěsku nemají, zásilka se neukládá a rovnou  vrací odesílajícímu  soudu, u kterého se uloží a soud současně s uložením vyvěsí na úřední desce oznámení o uložení a výzvu k jejímu vyzvednutí. Desátým dnem po dni vyvěšení výzvy se zásilka považuje za doručenou, i když se o ní adresát nedozví.

Typické exekuční výmluvy na to, že dlužník o dluhu nevěděl nebo že mu nebyl doručen rozsudek, jsou  ohledem na novou právní úpravu doručování stále častěji jen marným výstřelem do tmy. Před zablokováním účtu, mzdy nebo nemovitosti  a povinností zaplatit i náklady exekuce dlužníka bydlení na magistrátu stejně neochrání. V době, kdy se dlužník o nedoplatku dozví, propásne ke své škodě nejen všechny odvolací lhůty, ale citelně časový posun oproti možnému doručení první upomínky pocítí po nařízení exekuce na výši úroků a nákladech řízení, které bude muset zaplatit, varuje Jícha před důsledky skrývání dlužníka.

2. mýtus: Já tu nebydlím, jsem na návštěvě a ty věci nejsou moje

Za co se dlužníci nejčastěji skrývají a hrozí něco jejich příbuzným, kteří s nimi nebydlí? Samotný trvalý pobyt na magistrátu je jen úřední adresou a nemá nic společného se skutečnou adresou bydliště. Proto v případě, že vykonavatel soudního exekutora zjistí skutečný pobyt povinného, může na této adrese provést soupis movitých věcí.

Právě typická výmluva, že dlužník zde nebydlí a je na návštěvě, se zcela zbortí v okamžiku, kdy jeho pobyt potvrdí sousedé, na zazvonění otevře povinný v domácím oblečení a v bytě jsou poházeny složenky a další pošta opět na jeho jméno. Je-li v takovémto bytě povinného proveden soupis movitých věcí, mohou již při soupisu nebo následně 30 dnů po něm třetí osoby prokázat vlastnictví k věcem, které jsou pojaty do soupisu. Do soupisu se již při samotném výkonu nepojmou ty věci, o nichž je na místě nepochybně prokázáno, že povinnému nepatří. Do 30 dnů ode dne, kdy se třetí osoba dozví o pojetí věci do soupisu, může soudního exekutora požádat o vyškrtnutí věci ze soupisu, když současně s návrhem prokáže, že jí věc patří. Pouhé tvrzení nic neprokazuje. Bude-li při soupisu nebo po něm předložena falešná listina za účelem vyškrtnutí věci ze soupisu, dopouští se ten, kdo ji předkládá, trestného činu, varuje Jícha dlužníky před neuváženým jednáním.

Konference o finanční gramotnosti

Důvody zadlužení: Lidé přeceňují své schopnosti a doufají, že „se to nějak vyřeší“

3. mýtus: Exekutoři se zahojí na příbuzných

Existují dlužníci, kteří nejen že si nedělají starosti ze svých dluhů, ale mají i dost drzosti na to, aby stále vyvolávali dojem, že bydlí např. u rodičů, partnera/-ky, příbuzných. Jejich nejbližší pak mají vědomě strach, že když dojde k případné exekuci vůči dlužníkovi, seberou jim také všechno, protože vykonavatele nebude zajímat, že dlužník tam už nebydlí. Rodiče pak mají obavy o svůj majetek, o který by mohli přijít nezodpovědným chováním svých plnoletých dětí. Rodiče neodpovídají za dluhy svých plnoletých dětí. S takovými případy se často setkáváme, a pokud tam prokazatelně povinný nebydlí, přestože si nechal např. u rodičů trvalý pobyt, o svůj majetek nepřijdou, uklidňuje Jiří Prošek, prezident Exekutorské komory.

4. mýtus: Oddlužením se zastaví exekuce

Když dojde dluh do extrému, na jehož konci je exekuce a dlužníkovi se podaří úspěšně podat insolvenční návrh s povolením oddlužení, je často překvapen, že se exekuce nezastavila. Nechápe, proč má stále obstavený majetek. Povolením oddlužení se exekuce nezastavuje, jen ji nelze vykonat, vysvětluje Jiří Prošek. Jinými slovy tak exekutorský úřad čeká, zda oddlužení dopadne úspěšně, či nikoli. Pokud se dlužníkovi během 5 let (nebo i dříve) podaří splnit podmínky pro povolení oddlužení, exekuce končí. Pokud ale ne, a tyto případy přibývají, exekuce se stane vykonatelnou, varuje Prošek před následky neplnění podmínek oddlužení.

5. mýtus: Exekutoři jsou zlé potvory, co mě chtějí obrat pro stokorunový dluh

Exekutoři a jejich vykonavatelé jsou často slovně i mediálně napadáni s poukazem, že oni jsou ti „zlí lidé“, kteří chtějí sedřít kůži z chudáka dlužníka pro pár nezaplacených drobných. Zapomíná se však na to, že exekutor je jen posledním článkem justičního řetězu. Na počátku je vždy nějaký dluh, pak zpravidla následují upomínky a telefonní hovory ze zákaznického centra věřitele. Pokud je věřitelem seriózní finanční instituce nebo mobilní operátor, používá zpravidla ještě vymáhací agenturu, která se snaží i několik měsíců dlužníka kontaktovat. A když agentura není úspěšná, následuje vrácení pohledávky věřiteli, vysvětluje způsob komunikace s dlužníky Kamil Kavka z inkasní společnosti M. B. A. Finance. Věřitel pak dává pohledávku k soudu, na jejímž konci je platební rozkaz. O všem je dlužník informován, ale často v tomto stadiu již nekomunikuje, nepřebírá korespondenci a ani se proti platebnímu rozkazu neodvolá. Dluh nezaplatí a věřitel následně požádá soud o exekuci. Až poté nastupujeme my, uzavírá Prošek.