Čtrnáct novinek v zákoníku práce. Které vás nepotěší?

Novela zákoníku práce, která putuje Sněmovnou, ochrání víc zaměstnavatele než vás. Výsledek, který má snížit nezaměstnanost, se vám líbit nebude.

Poslanci schválili v prvním čtení novelu zákoníku práce. Změny, připravil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, by měly začít platit od počátku příštího roku. Nyní je návrh v jednání sněmovních výborů. Na jaké hlavní změny se (ne)můžete těšit?

Zákoník bez křížovkářského slovníku

Jedním z cílů novely zákoníku je jeho zjednodušení  a větší smluvní volnost.  Zároveň by ale mělo být i lépe poznat, čeho se držet podle zákona musíme a co je možné dohodnout odlišně od právní úpravy.

Cílem je pružnější pracovní trh, což pro zaměstnance znamená jejich snadnější nábor i propouštění. Právě toto uvolnění by podle Drábka mělo znamenat více pracovních míst. I proto se ministr snažil posílit v zákoníku práce pravidlo, které říká, že co není zakázáno, je povoleno. Zneužívání tohoto přístupu by měly zabránit nové základní zásady zákoníku.

Návrh se ale může ve své výsledné podobě lišit kvůli pozměňovacím návrhům.

Nováčci toho na odstupném příliš netrhnou

V rámci výplaty odstupného chce Drábek v jeho výši reflektovat délku pracovního poměru. Ačkoli nyní máte nárok na tři platy, nově by se vaše odstupné vyměřilo podle odpracovaných let. Oproti stávajícím pravidlům by tak nová úprava měla znevýhodnit ty, kteří u zaměstnance pracují kratší dobu než dva roky.

Například pokud dostane výpověď zaměstnanec, který je u dané firmy dobu kratší než jeden rok, bude moci nárokovat odstupné ve výši jednoho platu. Analogicky zaměstnanci pracující ve firmě déle než rok, budou moci nárokovat odstupné ve výši dvou platů a ti, kteří zde pracují přes dva roky, tři platy. Čtěte také: Kdy máte nárok na odstupné?

Záchrana pro nešiky

Krokem k pružnějšímu trhu měla být i jednodušší pravidla výpovědi pracovníkům, kteří nepracují k plné spokojenosti jejich chlebodárce. Podle nové úpravy tak měl mít zaměstnavatel možnost vyhodit pracovníka, s jehož výsledky není spokojen, bez přiměřené lhůty na odstranění nedostatků. Stačilo by tedy upozornit, ale hned druhý den dát výpověď.

Od návrhu se ale nakonec upustilo, a proto stále platí povinnost upozornit zaměstnance na neuspokojivé výsledky a dát mu lhůtu k jeho odstranění.  Čtěte více: Kdy musí výpovědi předcházet varování v podobě vytýkacího dopisu?

Přivýdělek na nemocenské vám prodělá kalhoty

Další novinkou, která posílí postavení zaměstnavatelů při udání výpovědi, je pravomoc vyhodit zaměstnance, který zvlášť hrubým způsobem poruší lékařem stanovený režim při nemocenské. Mezi povinnosti zaměstnance tak bude patřit s větším důrazem i zdržování se v místě pobytu během dočasné pracovní neschopnosti a dodržování povolených vycházek. Má jít o výpovědní důvod bez nároku na odstupné, avšak se standardní výpovědní dobou (dva měsíce počítané od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni doručení výpovědi), vysvětlil Petr Kučera ze sekce Osobních financí Aktuálně.cz s tím, že nyní vám za zneužití nemocenské hrozí maximálně pokuta do 20 000 Kč a odebrání nemocenských dávek. Čtěte více: Nefunkční zvonek už vás před krácením nemocenské neochrání

Pokud se tedy rozhodnete přivydělat si během chřipky na melouchu a inspektor vás nezastihne v posteli, můžete přijít o víc než jen o nemocenskou a vedlejší brigáda se vám spíš prodraží.

Práce přesčas se nevyplatí

Práce přesčas už kvůli novinkám nebude muset být žádné terno. Dosud je totiž možné sjednat, že mzda už zahrnuje i případnou práci přesčas (maximálně do 150 hodin za rok), jen u vedoucích pracovníků. Všichni ostatní měli nárok na 25% příplatek nebo náhradní volno. Nově bude možné toto ustanovení vztáhnout do 150 hodin ročně i na běžné zaměstnance. Nárok na příplatek nebo náhradní volno pak vznikne až nad 150 hodin ročně.

Makej a já ti možná něco přidám

V případě práce v noci nebo o víkendu máte nyní nárok na příplatek alespoň ve výši 10 % průměrného výdělku. Drábek plánuje možnost dohodnout si v rámci podnikatelské sféry třeba nižší příplatek nebo jiný způsob jeho stanovení i tam, kde nefungují kolektivní smlouvy a odbory.

Odboráři se obávají, že samotný zaměstnanec si v takovém případě nedokáže vyjednat případnou kompenzaci na nižší nebo prakticky nulový příplatek, uvádí Petr KučeraAktuálně.cz. V tomto případě se není příliš co divit. Dá se spíš očekávat, že zaměstnavatelé půjdou při sjednávání příplatku cestou: ber, nebo nech být.

Nová zkušební doba vedoucí pracovníky nepotěší

Běžní zaměstnanci mohou počítat se standardní tříměsíční zkušební dobou i nadále. U vedoucích zaměstnanců ale bude možné je testovat až půl roku. 

Sjednáte-li v novém roce pracovní poměr na dobu určitou, bude muset být zkušební doba dlouhá maximálně do poloviny pracovního poměru.

Jste pilní na dohodu? Zaplatíte i pojistné

Návrh počítá i s rozšířením hodinového limitu pro dohodu o provedení práce, který by se  měla rozšířit ze 150 na 300 hodin. Pokud si ale vyděláte měsíčně více než 10 000 Kč, budete muset odvést pojistné i z této dohody. Čtěte také: Která smlouva vám umožní pracovat a pobírat podporu?

Práce nejistá až na tři roky

Novela zákoníku práce upraví také pravidla pracovních poměrů na dobu určitou. Ty nebudou moci přesáhnout dobu tří let. Maximálně dvakrát je pak bude možné zopakovat. To se ale do celkového limitu počítat nebude a hranice tří let by tak měla platit pro každý z těchto poměrů samostatně.

Plánuje se buď stanovit, aby se během 15 let od vzniku prvního pracovního poměru směla smlouva opakovat nejvýše dvakrát. Nebo je ve hře řešení, které by povolilo opakovat smlouvu na dobu určitou dvakrát s tím, že tato hranice by se anulovala až po třech letech od skončení předchozího poměru.

Nová pravidla pro workoholiky

Nová pravidla by se měla dotknout také nevyčerpané dovolené. I nadále bude platit, že by se měla dovolená vybrat v roce, za který náleží. Vzniknout by ale měla možnost převést ji do dalšího roku, pokud jejímu včasnému vyčerpání brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. 

Nevyčerpanou dovolenou, která je nad základní rozsah dovolené, pak už nebude možné nechat proplatit a vy ji tak budete muset vyčerpat do konce následujícího roku.

Proplatit si zbytek dovolené tak budete moci pouze v případě skončení pracovního poměru. Čtěte více: Co s nevyčerpanou dovolenou?

Zaměstnavatel navíc bude povinen určit termín pro dočerpání zbytku dovolené nejpozději do 30. června následujícího roku. Pokud se tak nestane, může tak učinit vy, ale svého zaměstnavatele o tom musíte informovat minimálně 14 dnů předem.

Konkurenční doložka vás připraví o půl platu

Konkurenční doložkou si vás bude moci zaměstnavatel uvázat pouze na jeden rok tak, jak to platí dosud. Výše minimální kompenzace, kterou vám ale musí poskytnout, se sníží na polovinu průměrného výdělku. Drábek také bojuje za to, aby šla tato doložka sjednat se zaměstnancem dříve, než po skončení zkušební doby, protože už tehdy může být s citlivými daty obeznámen.

Zaměstnavatel vám může změnit rozvrh hodin

Novela zákoníku zavede definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby.
Směrodatné tedy zůstanou jen limity, které určují odpočinek mezi směnami a v týdnu, maximální délka jedné směny odpovídající 12 hodinám a stanovená týdenní doba. 

Pokud ale bude zaměstnavatel chtít provést změnu v rozvrhu konta, nebude se muset omezovat čtyřtýdenním obdobím, po které tento rozvrh nesmí měnit.

Základní zásady

V úvodu má zákoník vyjmenovat nově základní zásahy pracovně právních vztahů, které by měly napomoci lepší interpretaci zákona právě kvůli vyšší smluvní volnosti a korekci pravidla co není v právní úpravě zakázáno, se povoluje:

  • zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
  • zákaz zneužití práva,
  • uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce,
  • spravedlivé odměňování zaměstnance,
  • řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
  • rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace,
  • informování zaměstnanců a projednání s nimi.

Pracoviště jako pracoviště?

Z novely také vypadne povinnost zaměstnavatele vytvářet podmínky pro bezpečný výkon práce, zlepšení vzhledu a úpravy pracoviště, vytváření podmínek pro uspokojení kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů a poskytnout závodní preventivní péči.

Zaměstnavatel tak bude mít povinnost pouze vytvořit pracovní podmínky, které umožní bezpečný výkon práce a zajistit závodní preventivní péči. Na kulturu pracovního prostředí novela zapomněla.

34 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 8. 2011 12:21