Hlavní navigace

Co vyřídit před a po porodu a na co si dát pozor

20. 5. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ať patříte mezi ty, které mají tyto starosti již dávno za sebou, nebo vás teprve čekají, poradíme vám, jaké překážky je potřeba překonat před úřednickou byrokracií s příchodem dalšího člena rodiny.

Úřady před porodem

Mateřská dovolená – výše a vyřízení nároku

Nárok na lidově mateřskou dovolenou má každá žena a tento nárok je ze zákona daný. Konkrétní úpravou se zabývá zákoník práce v § 195.

1) V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

(2) Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(3) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí.

(4) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.

(5) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu

V případě, že žena má nárok na placenou mateřskou, nastoupí 6 až 8 týdnů před porodem na mateřskou dovolenou a její ošetřující lékař jí vydá tzv. Žádost o peněžitou pomoc v mateřství s uvedeným datem nástupu na mateřskou dovolenou. Následně pak žena tuto žádost odevzdá svému zaměstnavateli, který jí přepošle na příslušnou pobočku sociální správy (pobočka se určuje vždy podle místa, kde sídlí ústředí zaměstnavatele). Pokud tedy žena pracuje například v Brně, ale ústředí zaměstnavatele je v Praze, spadá automaticky pod pražskou sociální správu. Dávka je pak následně vyplácena pozadu v měsíčních intervalech.

Pokud si žena není jistá, zda nárok na mateřskou dovolenou vůbec má (nárok nemusí mít v případě, kdy pracovala příliš krátkou dobu), i tak výše zmíněnou žádost o mateřskou posílá na příslušnou okresní správu s tím, že jí buď bude mateřská vyplácena, nebo jí přijde do 30 dnů vyrozumění o zamítnutí nároku na tuto dávku. Toto vyrozumění pak žena přiloží k žádosti o rodičovský příspěvek, kterou odevzdá na úřadu práce podle svého trvalého bydliště.

Mateřská ve zkratce

70 % – nejvyšší možný výměr mateřské z denního vyměřovacího základu

28 týdnů – maximální doba trvání mateřské dovolené při narození jednoho dítěte

37 týdnů -  maximální doba trvání mateřské dovolené při narození dvou a více dětí

270 dnů – minimální doba nemocenského pojištění před porodem pro uznání nároku na mateřskou. Bez nemocenského pojištění peněžitou pomoc v mateřství nedostanete. Úlohu peněžité pomoci v mateřství poté přebere rodičovský příspěvek, který žena začne pobírat dnem narození dítěte.

Rodičovská dovolená

Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou dovolenou, popřípadě nahrazuje mateřskou dovolenou v případě, že žena nemá na peněžitou pomoc v mateřství nárok. V tomto období pobírá žena nebo muž, záleží na jejich volbě, rodičovský příspěvek. Jediná podmínka pro uznání nároku na tuto dávku je nutnost trvalé péče maximálně do 4 let věku dítěte.

Žádost o rodičovský příspěvek se podává na úřadě práce po skončení mateřské dovolené, popřípadě v den narození dítěte v případě, že žadatelé nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Žadatelé nemusí být manželé, stačí, aby jméno otce bylo uvedeno v rodném listu dítěte.

Výše rodičovského příspěvku daná zákonem je stanovená na 220 000 Kč. Maximální, měsíční výše rodičovského příspěvku však nesmí překročit 70 % hrubé mzdy. To znamená, že nejvyšší částka, na kterou žadatel dosáhne, je stanovena na 11 500.

V případě, že žadatelé jsou studenti nebo evidovaní na úřadu práce, je jim automaticky přidělena čtyřletá varianta čerpání, ostatní si mohou zvolit délku čerpání na dva nebo tři roky. OSVČ mají čtyřletou variantu automaticky jen v případě, že si neplatily nemocenské a tedy nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Zvolenou délku lze měnit každé tři měsíce. Při každé změně se od celkové částky 220 000 Kč odečte částka již vyplacená a rozdíl se rozpočítá na zbývající měsíce trvání rodičovské dovolené. Změna se pak projeví od následujícího měsíce.

Žádost o rodičovský příspěvek žadatelům poskytne úřad práce podle místa trvalého bydliště. K vyřízení žádosti je třeba mít s sebou občanský průkaz obou rodičů, rodný list dítěte, doklad o době trvání výplaty peněžité pomoci v mateřství, popřípadě vyjádření o zamítnutí nároku na tuto dávku a potvrzení příjmů od zaměstnavatele.

Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku se stanoví ve vazbě na uvedený vyměřovací základ.

  • Pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše 7600 Kč měsíčně.
  • Pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7600 Kč, je výše rodičovského příspěvku omezena touto částkou, maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně.
  • Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3800 Kč do 4 let věku dítěte.

Pokud z různých důvodů nevyčerpáte celou částku 220 000 Kč rodičovského příspěvku, nevyčerpaná část bez náhrad propadá a zůstává státu.

Úřady po porodu

Porodné

porodné rodiče žádají na stejném místě jako o rodičovský příspěvek, tedy na úřadu práce, oddělení státní sociální podpory. Výše porodného je od. 1. 1. 2015 zákonem stanovena na 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě. Dávka se vyplácí jednorázově, ve lhůtě 30 dnů ode dne přiznání dávky.

V případě, že by maminka již porodné v minulosti čerpala na své první dítě a v roce 2015 nebo déle se jí narodila dvojčata, dostane porodné jen na jedno z nich ve výši 10 000 Kč.

Srovnání příjmů rozhodných pro získání porodného v roce 2015
Životní situace Životní minimum Hranice příjmu pro nárok na porodné Výše porodného
Osamělá matka, která porodila první dítě 4880 Kč 13 176 Kč 13 000 Kč
Osamělá matka, které porodila první děti – dvojčata 6620 Kč 17 874 Kč 23 000 Kč
Rodina s prvně narozeným dítětem 7710 Kč 20 817 Kč 13 000 Kč
Rodina s prvně narozenými dětmi – dvojčaty 9450 Kč 25 515 Kč 23 000 Kč

Rodný list, zdravotní pojišťovna, odpady

Po návratu z porodnice by měli rodiče myslet na vystavení rodného listu dítěte. Ten vydá příslušná matrika podle sídla porodnice, kde se dítě narodilo.

Dále je pak třeba vyřídit zdravotní pojištění u zdravotní pojišťovny. Dítě automaticky přebírá tu pojišťovnu, u které je registrována matka. Do 8 dnů od narození je však třeba provést příslušnou registraci na pobočce pojišťovny. Za přihlášení dítěte k pojišťovně nejsou stanoveny poplatky, za nesplnění oznamovací povinnosti však může hrozit pokuta až do výše 10 000 Kč. K vyřízení registrace je třeba mít s sebou rodný list dítěte a občanský průkaz matky.

Nelze zapomenout ani na nutnost ohlášení novorozence na městském úřadu, protože tím pádem vzniká rodičům povinnost platit za odvoz komunálního odpadu dalšího člena rodiny.

Přídavek na dítě

Pokud nemáte zrovna vysoké příjmy, máte šanci dosáhnout na přídavek na dítě. Pro přiznání nároku na tuto dávku je rozhodující výše příjmu matky, otce a dětí, které si již přivydělávají formou brigády.

dan_z_prijmu

Výše této dávky je stanovena podle věku dítěte, kdy na dítě do 6 let věku mohou rodiče pobírat 500 Kč/měsíc, dítě do 15 let 610 Kč/měsíc a dítě do 26 let má nárok na 700 Kč/měsíc. Dále pak platí podmínka, že se musí jednat o nezaopatřené dítě, tzn. navštěvující základní, střední nebo vysokou školu, a jeho studium je pravidelné, tzn. denní.

Výše přídavku na dítě je stanovena pevnou částkou podle tabulky:

Věk dítěte Výše měsíčního příspěvku Rozhodný příjem pro přiznání
do 6 let 500 Kč 2,4násobek životního minima
6–15 let 610 Kč 2,4násobek životního minima
15–26 let 700 Kč 2,4násobek životního minima

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).