Hlavní navigace

Co všechno riskujete, když se vyhýbáte doručení písemností?

28. 2. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Záměrné vyhýbání se vyzvedávání poštovních zásilek se vám může ošklivě vymstít. Možná si neuvědomujete, o co si koledujete. Kdy to má smysl a kdy to naopak nedělat?

Nevyhýbejte se doručování občansko-právních písemností, například výpovědí či výzev k zaplacení. Zásilka se totiž zásadně považuje za doručenou již dnem, kdy byla uložena poště, kdy tedy adresát měl možnost se seznámit s jejím obsahem. 

Nejde-li o doručení podle zvláštních pravidel, např. zákoníku práce, nebo písemnost od soudu či úřadu, kdy pro doručování platí procesní řády, pak podle přísného výkladu justice (nemá-li adresát závažnou omluvu, proč písemnost nepřevzal vůbec nebo převzal později např. z důvodu dovolené čerpané mimo bydliště, hospitalizace apod.), považuje se zásilka za doručenou již v den, kdy byla uložena na poště a adresát o tom vyrozuměn. 

Lhůty pro obranu proti výpovědím, výzvám atp. se tak počítají již od tohoto dne a ne až ode dne, kdy adresát písemnost skutečně převzal nebo kdy byla vrácena jako nedoručená zpět odesílateli. To může mít někdy fatální následky, např. následně prohrané soudní spory.

Trucování nepomůže, ale vyhazov z práce oddálit můžete

Doručování písemností od úřadů (správních orgánů) a soudů má svá zvláštní pravidla zakotvená ve správním řádu, daňovém řádu a občanském soudním řádu. Zvláštní úpravu má doručování důležitých pracovně-právních písemností. Už jsme si ukázali, jak je případně zcela legálně možné oddálit např. běh výpovědi. Čtěte více: Jak se vyhnout nebo jak oddálit převzetí výpovědi?

Výpovědní doba z pracovního poměru počíná běžet ne již dnem doručení výpovědi nebo dnem následujícím, ale až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a teprve jejím uplynutím končí pracovní poměr. 

Naleznete-li koncem kalendářního měsíce ve schránce výzvu pošty k převzetí zásilky, jelikož jste nebyli poštou zastiženi, pak očekáváte-li výpověď (kterou vám  nedoručili osobně přímo na pracovišti, jelikož jste doma kupř. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele nebo z důvodu pracovní neschopnosti a pošta vás během vycházky nezastihla) a nové zaměstnání nemáte či z jiného důvodu chcete, aby pracovní poměr skončil co nejpozději, netřeba spěchat a lépe převzít písemnost až počátkem dalšího kalendářního měsíce. Čtěte více: Kdy a jak nemoc prodlouží výpovědní dobu?

Za doručené se považuje již dnem uložení na poště

Na něco takového ovšem nemůžete spoléhat a převzetí písemnosti není radno oddalovat, jde-li o písemnost doručovanou v režimu občanského zákoníku.  Přinejmenším musíte počítat s tím, že pozdější převzetí nemá právní význam.

Jsou-li účinky doručení hmotněprávního úkonu spojeny s okamžikem, kdy byla zásilka uložena u pošty, měl-li adresát takovéhoto úkonu objektivně možnost se s ní seznámit, i když tak (před jejím vrácením odesílateli) neučinil, a to bez ohledu na délku doby, po níž byla zásilka u pošty uložena, pak okolnost, že si adresát později zásilku vyzvedl (ač mu v tom dříve objektivní okolnosti nebránily), nemůže odsunout účinky doručení na dobu, kdy se s jejím obsahem skutečně seznámil. Hmotněprávní úkon je třeba považovat za perfektní (doručený) okamžikem, kdy se adresát tohoto úkonu měl možnost s ním objektivně seznámit, doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát „ochoten“ tak opravdu učinit (vyzvednout si zásilku, seznámit se s jejím obsahem).

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 26 Cdo 2988/2011, ze dne 13. 11. 2012)

Tento výklad shledávám vůči adresátu nepřiměřeně přísným, protože běžný občan jistě má jiné a lepší starosti, než ihned na základě jakékoliv výzvy běžet na poštu, aby si neprodleně převzal zásilku. 

Mám za to, že za doručení by měl být považován až poslední den odběrné lhůty nebo následující den, kdy byla případně zásilka vrácena odesílateli, každopádně však, pokud si zásilku adresát převzal, byť ne hned, tak právě a jen den, kdy tak učinil. 

Justice svým přístupem a podle mne nepřiměřeně tvrdým výkladem ukládá občanovi povinnost nad rámec povinností uložených mu zákonem, totiž okamžitě přebírat zásilky, s nimiž jej doručovatel nebo doručovatelka nezastihla, spěchat pro ně na poštu. Z jiného úhlu pohledu pak zkracuje adresátovi lhůty pro účinnou obranu proti doručeným písemnostem a jejich účinkům nebo jiným reakcím na ně. Přečtěte si také: Nemoc prodlouží výpovědní dobu i o měsíce, rodičovská třeba o celé roky

Soudy nezajímalo, že se občan doručení nevyhýbal

V případě posuzovaném Nejvyšším soudem ČR pod spis. zn. 26 Cdo 2988/2011 a uzavřeném rozsudkem ze dne 13. 11. 2012 se žalobce (nájemce bytu) v době doručování výpovědi z nájmu bytu zdržoval v místě svého bydliště, protože však nebyl zastižen, byla mu zásilka obsahující výpověď dne 26. 11. 2008 uložena u pošty, což mu bylo poštou oznámeno a byl vyrozuměn, že si ji může (téhož dne) vyzvednout. 

Tímto okamžikem se zásilka podle soudů dostala do sféry jeho dispozice, hmotněprávní úkon, jež obsahovala, se stal perfektním, a bylo již jen na vůli žalobce, kdy (a zda vůbec) se s ní opravdu seznámí. 

Posledním dnem šedesátidenní lhůty pro doručení žaloby na určení neplatnosti výpovědi soudu bylo tedy pondělí 27. 1. 2009. Žaloba došlá soudu 28. 1. 2009 byla proto podle názoru odvolacího soudu následně potvrzeného Nejvyšším soudem ČR podána až po uplynutí lhůty.

Šlo o lhůtu předepsanou pro možnost obrany nájemce u soudu před výpovědí ze strany pronajímatele, která nevyžaduje přivolení soudu k výpovědi, kdy tedy nežaluje pronajímatel nájemce, ale případně nájemce pronajímatele. Čtěte více: Vypověděli vás z bytu bez souhlasu soudu. Jak se můžete bránit?

dan_z_prijmu

Soudy vyhodnotily žalobu jako podanou pozdě a už se otázkou platnosti výpovědi nezabývaly. Soudy vůbec nevzaly v potaz, že si žalobce osobně převzal výpověď na poště dne 5. 12. 2008.

Soudy tedy odmítly přístup, že účinky výpovědi nastaly až v okamžiku, kdy se s ní žalobce opravdu seznámil, tedy až okamžikem, kdy si zásilku na poště řádně, byť ne zcela včas, vyzvedl; že uložením na poště by došlo k těmto účinkům pouze v případě, že by se adresát s obsahem zásilky vůbec neseznámil (byla by odesílateli vrácena zpět). Marně argumentoval žalobce při zdůvodňování, proč si zásilku na poště nepřevzal ihned, svou pracovní dobou a otevírací dobou pošty apod. Čtěte také: Na neschopence výpověď dostat nemůžete, i když vám budou tvrdit opak

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).