Co vám ze mzdy (ne)sebere exekutor?

Nařídí-li exekutor srážky ze mzdy, nemůže vám vzít všechno. Spočítejte si, kolik vám zbude z výplaty?

Rozhodl exekutor o tom, že bude vaše mzda podrobena nuceným srážkám? Spočítejte si, kolik dostane věřitel a co zbude z výplaty vám. 

Srážky a nezabavitelná částka

Pro rozsah srážek ze mzdy jsou rozhodující dva faktory – základní nezabavitelná částka a hranice, nad kterou lze povinnému dlužníkovi srážet bez omezení. Základní nezabavitelná částka sestává ze dvou složek, a to z částky připadající na osobu povinného a částky připadající na každou povinným vyživovanou osobu.

Nezabavitelná částka na povinného činí 6064,66 Kč. 

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí tedy 1516,16 Kč. Tato částka se počítá na manžela povinného dlužníka, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezapočítává se však na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Nezabavitelnou (celkovou) částku stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. 

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek

1) Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6064,66 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1516,16 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 9096,98 Kč, čili po zaokrouhlení 9097 Kč. 

2) Pokud by se v příkladu 1 uvedený zaměstnanec dosahující tam uvedené výše příjmu vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy základní nezabavitelná částka (po zaokrouhlení výsledku) 12 130 Kč (6064,66 Kč + 4×1516,16 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč). 

Peníze postižitelné s omezením a bez omezení

Po zjištění čisté mzdy zaměstnance za měsíc a výše základní nezabavitelné měsíční částky, která se vypočte jako součet částky na osobu povinného a na každou vyživovanou osobu, postupujeme tak, že od čisté mzdy zaměstnance odečteme nezabavitelnou částku a zjistíme tak zbývající čistou mzdu, ze které je možné provádět srážky ze mzdy. Zbytek čisté mzdy se rozdělí na dvě části, a to na část do limitu a na část nad limit (tj. částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení).

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), činí 9097 Kč.

Bez omezení plně podléhá srážkám část čisté mzdy přesahující částku 9097 Kč, která je tedy plně zabavitelnou částí čisté mzdy. Zbytek čisté mzdy do limitu (tj. částka 9097 Kč a nižší) se zaokrouhlí dolů na celou částku v korunách dělitelnou třemi (rozdíl při zaokrouhlení připadne zaměstnanci) a rozdělí se na třetiny, z nichž:

  • první třetina slouží k uspokojení všech pohledávek oprávněných osob (přednostních i nepřednostních pohledávek),
  • druhá třetina slouží k uspokojení pouze přednostních pohledávek, a pokud nejsou, vyplatí se zaměstnanci,
  • třetí třetina vždy zůstává zaměstnanci.

Postup při srážkách

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

  • Poté se z čisté mzdy zaměstnance (povinného) odečte základní nezabavitelná částka.
  • Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9097 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9097 Kč je 3032 Kč. (Případný zbytek, 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi, náleží povinnému.)
  • Částka přesahující hranici 9097 Kč se srazí bez omezení.
  • 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
  • 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
  • 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.
  • Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
  • Částka přesahující hranici 9097 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9097 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Podrobné příklady výpočtu srážek a přehled přednostních pohledávek naleznete v článku Věřitelé i exekutoři od ledna „ostrouhají“, dostanou méně