Co vám v roce 2011 nesebere ani exekutor

Částka nezbavitelného minima se zvyšuje o pár desítek korun. Přečtěte si aktualizovaná pravidla, která říkají, na jakou část mzdy nesmí exekutor sáhnout. PŘÍKLAD UVNITŘ

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, nehledě na srážky prováděné mimo exekuci, včetně srážek dobrovolných – dohodnutých, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění s účinností od 1. dne nového kalendářního roku, nejinak tomu je od 1. ledna 2011.

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3126 Kč, která nebyla  ani pro rok 2011 valorizována, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, tedy pro rok 2011 nově vládou ČR stanovené částky 4863 Kč (dosud šlo o částku 4597 Kč), čili jako 2/3 z částky 7989 Kč (dosud šlo o 2/3 z částky 7723 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí v roce 2011 5326 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 5148,67 Kč.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně,  a to jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného 5326 Kč, pro rok 2011 tedy činí 1331,50 Kč.  (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1287,17 Kč.)

Základní (celkovou) nezabavitelnou částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek:

1) Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5326 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1331,50 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 7989 Kč.

2) Pokud by se (v příkladu 1) uvedený zaměstnanec dosahující tam uvedené výše příjmu) vedle manželky zaměstnanec staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek 10 652 Kč (5326 + 4×1331,50 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč).

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Příslušná nezabavitelná částka se nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Vyživovací povinnost upravuje předně zákon o rodině. Ten stanoví vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí; vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými čili alimentační povinnost mezi potomky a předky; vyživovací povinnost mezi manžely; výživné (pro) rozvedeného manžela a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce.

(Více: Alimenty na studenta vezmou čtvrtinu platu, více dětí se „prodraží“ a Zažalujte své děti, rodiče, manžela, milence. Musejí se o vás postarat)

Dále pak zákon o registrovaném partnerství  upravuje alimentační povinnost mezi osobami stejného pohlaví za trvání jejich registrovaného partnerství, jakož i po jeho zániku zrušením. V případě jiných vyživovacích povinností, než stanovených zákonem, tedy např. vyživovací povinnosti, kterou si dobrovolně (mimo, resp. nad rámec zákona) poskytují kupř. spolužijící osoby, zejména se to týká faktických – nesezdaných soužití muže a ženy, tedy druha a družky, nelze na takto vyživované osoby započítávat příslušnou nezabavitelnou částku.

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující základní nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek) stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3126 Kč a částky  4863 Kč, činí tedy 7989 Kč. (Dosud činila tato částka 7723 Kč.)

Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu srážek ze mzdy
Parametr 2007 2008 2009 2010 2011
Nezabavitelná částka na povinného 3856,67 Kč 4187,33 Kč 4620 Kč 5148,67 Kč 5326 Kč
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 964,17 Kč 1046,83 Kč 1155 Kč 1287,17 Kč 1331,50 Kč
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100% částka výpočtové základny) 5785 Kč 6281 Kč 6930 Kč 7723 Kč 7989 Kč
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 1928 Kč 2093 Kč 2310 Kč 2574 Kč 2663 Kč

Od kdy nový postup

Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2011, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2011, zatímco mzda za měsíc prosinec 2010 vyplácená v lednu 2011 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

Příště si detailněji přiblížíme mechanismus srážek a vše osvětlíme na názorných příkladech.

Nejen mzda

Uvedená pravidla srážek se vztahují i na plat a jiné příjmy zaměstnance z pracovněprávního vztahu, mezi něž zákoník práce zařazuje v prvé řadě odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy z dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. S odměnou z dohody o pracovní činnosti se zachází jako se mzdou nebo platem z pracovního poměru; lze tedy provádět jak srážky mimoexekuční, tak exekuční. Odměna z dohody o provedení práce samozřejmě podléhá mimoexekučním srážkám, exekuční srážky nejsou povoleny.

Z odměny z dohody o provedení práce lze srazit jen a pouze:

  • daň,
  • zálohu na odměnu, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této odměny; nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popř. jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
  • částky (srážky) dohodnuté (zaměstnancem odsouhlasené) v dohodě o srážkách k uspokojení závazků zaměstnance vůči zaměstnavateli nebo vůči třetí osobě,
  • částky (srážky) k úhradě členských odborových příspěvků.

Dále mezi jiné příjmy zaměstnance z pracovněprávního vztahu zákoník práce zařazuje náhradu mzdy nebo platu, odměnu za pracovní pohotovost, odstupné či jiná obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru a peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. Jen pro úplnost, dodejme, že pro srážky z náhrady mzdy nebo jiného příjmu poskytované zaměstnavatelem v době prvních 14 kalendářních dnů (v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 poskytované v době prvních 21 kalendářních dnů) dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance platí rovněž uvedená pravidla, neboť tento příjem se stává součástí mzdy a ostatních příjmů zaměstnance, z nichž se provádějí srážky.

Exekuce hrozí komukoliv

Výpočtový vzorec (který bude uveden ve 2. díle) včetně nezabavitelných částek (jak byly popsány již nyní v tomto 1. díle) se aplikuje i na exekuční srážky z dalších typů odměn – např. na odměny členů zastupitelstev územních samosprávných celků, jakož i na srážky z příjmů a sociálních dávek odměnu za práci nahrazujících (např. nemocenského, provádí-li srážky správa sociálního zabezpečení) nebo poskytovaných vedle ní. 

widgety

Pokud jde o srážky z nemocenských dávek, pak může jít toliko o srážky exekuční nebo srážky sice dobrovolné, prováděné na základě dohody s pojištěncem, jemuž dávky náleží, ale jen na úhradu přeplatku na dávce nebo tzv. regresní náhradu. Veškeré dohody o srážkách z nemocenských dávek, s výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce, uzavřené před 1. 1. 2009, pozbyly již dne 1. 1. 2009 platnosti. Správy sociálního zabezpečení tak z nemocenského a dalších dávek nemocenského pojištění nadále provádějí zásadně jen srážky pro účely výkonu rozhodnutí čili exekuce.

Pokud jde o důchod, pak je stanoveno ještě navíc další omezení, když exekuci nepodléhá částka potřebná na úhradu pobytu, kterou z tohoto důchodu hradí fyzická osoba umístěná v ústavu sociální péče, a částka rovnající se výši kapesného pro tohoto poživatele důchodu.

26 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 1. 2011 7:25