Názory k článku
Co u stavebka nevezme nová daň, sebere samotná spořitelna

vych uvítal článek s obsahem o co lidé přijdou v případě vypovězení smlouvy před smluvenou lhůtou (5, resp. 6 let). Vím, že to je nepřipsání státního příspěvku a nějaká sankce. Peníze by pak měla spořitelna vyplatit v 3 měs. výp. lhůtě. Nevít někdo kolik je ta sankce?

ČMSS (Liška) má sankci 0,5 % z cílové částky.

Každá spořitelna to má v sazebníku, na webu snadno zjistíte.

U ČMSS je to 0,5% z cílové částky v době ukončení smlouvy. Nevím jak je to jinde, ale domnívám se, že to bude hodně podobně. Existuje jistá finta na omezení nákladu spojeného s předčasným ukončením, tj. nejprve snížit cílovou částku na zůstatek plus pár tisíc jako rezerva proti přespoření a až následné vypovězení.

Chapu ze dokud neni paragrafovana verze, neni mozne presny vyklad, ale alespon bych chtel vedet, ve kterou chvili pocitaji ze dojde ke zdaneni.
Dojde k nemu az ve chvili vyberu penez, nebo ve chvili pripsani na ucet?

To je snad jasný, ve chvíli připsání.

Podle ceho? V clanku pisou jak pripsani tak vyplaceni. Stat by se napakoval vic, kdyby to bylo az pri vyplaceni.

No mě by spíš zajímalo, jak by skončily stavební spořitelny, pokud by lidi začali hromadně vybírat svoje vklady. Potenciál tu je dost velký, jelikož starým smlouvám uplynula vázací doba 5 let. Stavební spořitelny jak je psáno v obchodních podmínkách, v případě nedostatku finančních prostředků budou uspořené částky vyplácet v pořadí došlých výpovědí a dle volných prostředků.

Mela jsem stejny dotaz na pobocce stavebni sporitelny a tam mi bylo sdeleno, ze pokud nebude stavebni sporitelna schopna dostat svym zavazku, ze potom prebira odpovednost stat…

Odpovědnost má především vlastník spořitelny a tím jsou obvykle velké finanční instituce. Ve druhé řadě by pak padal v úvahu státní fond pojištění vkladů, který by vyplácel 100% vkladu do max. výše 50.000 EUR. Tj. vklady do cca 1.275.000. Tolik nikdo soudný na stavebku nemá. Na druhou stranu ve fondu pojištění vkladů je pouze zlomek prostředků uložených u stavebních spořitelen. Ve třetí řadě by za závazky fondu pojištění ručil stát jako jeho zřizovatel. Na to by ale dojít rozhodně nemělo. Samotné finanční instituce provozující stavební spořitelny by měly být dost silné na to, aby výběry ze stavebního spoření ustály. V podstatě by musely kvapně vyřešit především refinancování již poskytnutých úvěrů z jiných zdrojů než z úložek spořících klientů. To by pro ně znamenalo především zdražení a omezení úvěrů a úpravu produktů tak, aby alespoň část spořících klientů udržely.

Ahoj nevite nekdo bude se zdaneni tykat pouze podpory vyplacene za 2010 nebo uz drive vyplacenych statnich podpor?

Dobrý den,
on ten návrh vlastně ani nikdo pořádně neviděl, takže detaily moc známé nejsou. Každopádně vzhledem k tomu, že 50% daň je jakousi kličkou, která se má vyhnout případným sporům s retroaktivitou (ty hrozily u návrhu ministra Janoty a psali jsme o nich zde: http://www.mesec.cz/clanky/muze-stat-zrusit-statni-podporu-stavebniho-sporeni/ ), lze s vysokou pravděpodobnostní předpokládat, že se bude týkat jen nově připisovaných státních příspěvků.

Tak jsme mrknul do zájkona o stavebním spoření 96/1993 Sb.a hovoří se tam o zálohách – třeba v par. 11. Čili pokud by chtěli, můžou sejmout půlku státních podpor všem, kteří nestihnou ukončit a dosáhnout vyplacení do doby platnosti toho připravovaného zákona o 50% dani ze státní podpory na stavební spoření.

I pokud by takovou možnost skutečně měli (neznám přesně celé znění zákona), tak si troufnu tipnout, že to neudělají. Tyto výdaje už prošly státním rozpočtem v minulých letech (nehledě na případnou administrativní náročnost) a nyní se bavíme o úsporách do budoucna. I kdyby do toho chtěl jít ministr Kalousek, tak si myslím, že ho zpacifikují koaliční partneři, kteří si nebudou chtít podřezávat volební větev. Už takto bude omezení stavebka vnímáno značně negativně (koukněte na výsledek ankety pod tímto článkem http://www.mesec.cz/clanky/stavebni-sporeni-nebude-tak-vyhodne-statni-prispevek-bude-mensi/).

Pane Hovorko, jak určitě víte, parlamentem projdou věci, že by se jeden nestačil divit. Doporučuju ten paragraf 11 pročíst. Všechno bude záviset na formulaci. Podle stávajícího zákona nejde o podporu ale o zálohu na ni a účtuje se až při výplatě. O mateřských se taky nahovořilo až až a stejně po schválení zákona zjistili, že v některých případech nemůžou za některé měsíce zvýšenou dávku vyplatit a lidi o ty peníze přijdou. To že teď někdo něco řekne, že to myslej takhle, na to bych moc nespoléhal… :)

Ano, zatím je to hádání a uvidíme, co skutečně projde. Já však věřím v to, že budou daněny pouze nově připisované příspěvky. Jestli tomu tak nebude, tak Vám napíšu článek na téma, které si vyberete (pokud bude z finančnictví, a pokud ho šéfredaktor schválí). :) Mějte se.

vyplacené podpory by mohli zdanit, pokud by se jejich fyzické vyplacení realizovalo až po účinosti toho zákona v případě, že to co připisovali jsou pouze zálohy, chtělo by to prostudovat zákon. Podporu za 2010 bohužel vyplácej až v dubnu 2011, takže pokud bude zákon o 50% dani platit od ledna, zdaněj to. Ale závisí to na tom, jak bude koncipovanej zákon, jestli si troufnou naštvat lidi a jak hodně.

Liška poplatek za změnu tarifu (odúčtování připsaných úroků) v roce 2010 neuplatňuje. T.z., platí se poplatek za navýšení cílové částky 1%, ale připsané úroky zůstanou na stavebku. Od letoška se pak úročí 2%. Dělal jsem to letos v lednu.

Dobrý den, tato informace pochází z oficiálního zdroje – tiskového útvaru ČMSS.

Uvědomuje si vůbec někdo, kolik lidí musí jen spořit, aby si JEDEN člověk mohl vzít úvěr třeba 600.000 Kč ?
Každýho, kdo tam naspoří jen polovinu cílové částky a pak si pujčí, musí přeci vyvážit lidi, kteří jen spoří :-)

Jistěže si to plno lidí uvědomuje. Ale bohužel si to neuvědomuje nebo o tom nechce slyšet naše vláda. Já myslím, že s nově nastavenými podmínkami půjde celé stavební spoření do kytek. Aspoň já už bych si smlouvu, kde dostanu jenom 1500 Kč při vložených 20 000, rozhodně neuzavřel.

Zhodnocení 7,5% je vám málo? ;)
P.S. To je těch 1 500 Kč za vložených 20 000 Kč.

Odectete poplatek za vedeni 1% s cilove castky a to, ze je vklad vazany na dobu sesti let (7,5% je tedy u prvniho vkladu za sest let) a (jak to vypada) vazany k urcitemu ucelu a dostanete jen malo vyhodny produkt.

pricemz 1% je poplatek za uzavreni, poplatky za vedeni budou naskakovat pruibezne…

Já bych to bral, ale na rok to neni. Takže kdovíjestli?! Za rok může bejt daň na stavebku třeba 75% a rázem to bude v háji. Kdo na to má mít nervy, prostě to půjde do kytek, smiřte se s tím :-)

Jak říkají kolegové dole, jednak nepočítáte poplatek za uzavření smlouvy, druhak poplatek za vední účtu, třeťak si vzpomeňte, kdy se měnily podmínky pro stavební spoření a nyní se mají drasticky změnit znovu, a čtvrťak z toho vyplývá, že jestliže si někdo spoří na penzijko s vidinou, že za nějakých 30 let z toho něco bude mít, tak je totální idiot, protože již nyní je vidět, že mu na to vláda uvalí 3000% daň.

Hodil jsem to do kalkulačky se smlouvou pro aktuální podmínky a poplatky se základním úročením 2,2% (maximum nabízené Wustenrotem) a při snížení podpory na 7,5% a vyšlo mi nějakých 3,54% průměrně za povinné šestileté období. To je úrok plně srovnatelný s pětiletým termíňákem. Najdete i lepší. Spořit na stavebku by za takových podmínek opravdu nebylo nijak zajímavé.

Spořitelny si na rozdíl od bank tuším nemůžou vytvářet peníze z ničeho, takže když chtěj půjčit 600 tisíc, někdo je tam musel opravdu naspořit. Takže to maj dobrý lidi se splněnou vázací dobou, můžou utýct a je otázka jestli na ostatní nějaké peníze zbydou.
No ale spousta lidí se o zhodnocení nezajímá a tak to tam snad i s novýma podmínkama nechá dost lidí aby SS nekrachly.

Nevím nakolik jsem informovaný, ale hysterický asi částečně budu a tudíž jsem slouvu (starou bonusovou) vypověděl. Z toho, že jsem hysterik si nic nedělám, s naší vládou budou lidé brzy končit i v blázincích…

Celkový dopad bude tristní nejen na SS, ale i na všechno ostatní. Pokud to projde, tak už si nikdo nikdy nebude moci být jistý, že se parta zlodějů ve vládě (poté, co rozkradou prachy ušetřené na státním příspěvku SS) nerozhodne zdanit 50% např. vklady na penzijním připojištění.

no to je uzasne, takze zavedou nam skolne ted takhle krouhnou stavebni sporeni a absolventi vysokych skol (pokud nemaji prachate rodice) budou bydlet pod mostem?

ne, v nájmu. ostatně, vyjde je to levnějc a budou pracovně – mobilní.

Nikoliv, budou v pronajmu podle svych financnich moznosti tak, jak je ve svete normalni. Nebudou si bezprostredne po svem absolutoriu kupovat rodinne domy nebo tripokojove byty z dotaci ze statniho rozpoctu.

Já jsem si za starou st. podporu koupil 2 domy na Staromáku, škoda že teď už mám smůlu (LOL)

Pod mostem? Blbneš? z tama tě bárotvic hoši vyženou, jen nevím kam, snad do lesa.

Podle mne je to krásná marketingová kampaň spořitelen, které se nám snaží vsugerovat krizové scénáře příštích měsíců a let. Nyní se v plné nahotě ukazuje, že celý systém byl v posledních letech postaven čistě a jen na státní podpoře, protože podstatnou část úroku, který je nejčastěji 2% p.a., sežraly roční a vstupní poplatky. V případě spořících tarifů s úrokem 1% tak spořitelna dostala na poplatcích dokonce skoro veškeré vyplacené úroky (viz. kalkulačka vedle diskuze) Ale SS nabízí podobné podmínky úvěrování jako banky, které mají „normální“ zdroje financování.
Asi dojde k výraznému omezení významu SS a jeho použití jako bezpečného spořícího produktu, ale do jaké míry se tak stane, to závisí hlavně na stavebních spořitelnách. Mohou zvednou úroky ze stávajících 1,0 – 2,1% p.a. na nějakých 2,5 – 3,5% p.a. a i při všech plánovaných změnách by byl finanční výsledek pro klienty velmi podobný dnešnímu stavu. Samozřejmě, pro spořitelny by to znamenalo pokles úrokové marže. A pro klienty by znamenalo, že úroky by na rozdíl od dnešního zanedbatelného podílu na výnosu byly tím zásadním a státní příspěvek by byl opravdu jen „příspěvek“. To by mohlo navíc udržet v systému klienty s vyššími naspořenými částkami, kteří by na tom mohli dokonce vydělat, resp. je motivovat ukládat peníze rychleji a ve větší míře.

Nevím, jaké „normální“ zdroje financování mají banky, ale hypotéky jsou financovány hypotečními zástavními listy. Nejde tedy primárně o peníze bank, ale konzervativních střadatelů. V úvěrování jsou na tom prakticky stejně jako stavební spořitelny se svými spřátelenými klienty.

Stavební spořitelny, hned od začátku dávali co nejméně to šlo! Vám se možná dnes zdá 4,5% uročení + státní příspěvek 4500Kč (např. bonusová smlouva VSS-KB) hodně. Ale v období před rokem 2000 existovalo více dobře zhodnocených „vkladů“, např. banky nabízely vkladové listy s tisíckrát větším výnosem než dnešní termínované vklady…
.
Dnes jsou ovšem stavební spořitelny úplně jinde. Mohou vám nabídnout vlastní peníze, peníze které nemají s garancí státu (Přidělení, 60% cílové sumy stavebního spoření, odpovídající zákonu o SS) nic společného.
.
Tohle všechno zlikvidovat by byla škoda. I přesto, že stavební spořitelny ze svého nedávají nic co nemusí a peníze vám úročí, že škoda mluvit.
Pokud by tuhle funkci převzali banky, vlastnící tyto stavební spořitelny, čert vem všechny SS. Dnes tomu tak ale není, a získat od banky půjčku na bydlení, nebo hypotéku je problém!

v najmu uplne klidne, ale at tomu odpovidaji i platy. Ja jako vysokoskolsky vzdelany dostavam 15tis/mes …teda cisteho sorry ale zaplatit z toho najem a vyzit i sam je celkem sranda a ne tak kdyz si clovek chce poridit rodinu, to se rodina dostane na radu az v 35…a pak se vsichni straaaaaaaasne divi ze cesky narod vymira, ciganu, cernochu a asiatu pribyva

Průměrný plat nemají dvě třetiny obyvatel státu. Takže klid, jste na tom stejně jako většina ostatních. Holt budete muset přizpůsobit výdaje příjmům. To je naprosto normální. Peníze se nedostávají za absolvovanou školu, ale za odvedenou práci. I absolvent Harvardu může skončit jako bezdomovec pod mostem.

Nemusí každý bydlet v Praze na Václaváku.....

když čechům jeden kožený nestačil, tak fajn, budou mít znovu :) silně mi to připomíná situaci s přímotopy :) sliby a pak tůdle nůdle :) a hádejte kdo se zasměje a kdo zapláče :)

Zajímalo by mě jestli se bude taky něco dělat s podporou fotovoltaiky, to je min. 100 milardový tunel, tam by se mohlo taky 50% danit,bohužel to staví jen bohatí lidé a ti si na to šáhnout nedají. Tam by stát měl daleko víc, než vynaložených cca 10–15 miliard na stavebka. Mimochodem původní statní podpora byla 4500,– ted je 3000,– a pořád se má snižovat, no jo ale za těch 15 let byla také nějáká inflace, tak by se logicky měla spíš zvyšovat! Takže reálně se stavební podpora stejně snižuje i kdyby byla pořád 4500,–
Co jste si koupily za 4500,– tehdy a co by jste si koupily těd, asi velký rozdíl že!

Dotace na fotovoltaiku vůbec nejdou ze státního rozpočtu. Stát na to nevydá ani korunu. Pouze je zákonem uzákoněno, že majitelé těchto elektráren dostávají nadstandartně vysokou výkupní cenu od ČEZu a ČEZ, protože za tuto vysokou cenu by tu elektriku neprodal ( třeba i v cizině ) tak českým odběratelům na základě tohoto zákona zvyšuje elektriku. Je to taková ta zvláštní kolonka.

Presne tak. Navic CEZ musi tuto elektrinu vykoupit a naklad prevest na spotrebitele. Takze i kdyz budeme setrit elektrinou jak divy (a tudiz bude klesat poptavka) budou celkove vydaje na elektrinu rust. Stat proste garantuje ze jeho obcane zaplati za neco o co nemaji zajme a co nezuzitkuji.

Kalousek s tím nemá nic společného. Ptejte se Paroubka se Zaorálkem, kteří podepsali zákon 180/2005 Sb. o podpoře fotovoltaiky. Zákon je koncipován tak, aby žádný „Kalousek“ nemohl tuto zlodějinu zatrhnout. Dvacet let budete platit za každou odebranou KWh, typuji tak 10–15 Kč, aby jste se slzou v oku vzpomínal na našeho Jyrku a Zelené biomasy. Myslím, že svítit svíčkami bude levnější.

Stát zaručuje výkupní cenu… Ale přesně dle logiky o zdanění státního příspěvku na stavební spoření jde zdanit i výkupní cena…

Pokud sou ty spolecnosti co staveji fotovoltaiky zahranicni (coz bych tipoval ze jsou) tak budeme mit problem s arbitrazema o ochrane investic. Navic zdanit jde az zisk, ktery se da docela ucine vymazat ruznyma ucetnima cachrama.

Stát neušetří ani korunu. Naopak, výsledek bude mínusový.
Co se stane? Lidé budou hromadně vypovídat smlouvy o stavebním spoření. Stavební spořitelny nevázané na velké banky se dostanou do problémů. Pokud zbankrotují, budou výdaje na nápravu situace velmi vysoké (co se asi tak stane při bankrotu stav. spořitelny se zaúvěrovanými nemovistostmi a překlenovacími úvěry?). Stavební spořitelny vázané na velké banky vykáží výrazný pokles daňové výtěžnosti, banky budou muset zvyšovat opravné položky a výsledná suma vybraná na DPPO v obalsti bankovnictví/sta­vebních spořitelen výrazně klesne (na nulu). tedy v celkovém součtu výnosů a úspor se bude jednoznačně jednat o ztrátu.
Stejnou situaci zažíváme v oblasti daně spotřební. Čím je sazba vyšší, tím nižší je daňová výtěžnost. Logické.
Ale to bohužel státní úředník nevidí, protože nikdy nemusel počítat racionálně. Proto by nikdy nikdo neměl volit do politických rolí státní úředníky, ale výhradně lidi, kteří se živí sami vlastní prací. Ale těch je čím dál méně…
Jediný způsob, jak zefektivnit státní prostředky pro vyplácení podpory stavebnímu spoření je jeho pevná vazba na vyplácení v případě prokázání přesně daného použití (které je státem silně regulováno – tedy peníze se vrátí zpět). Ostatní cesty jsou vedou jen do pekla.

Jenže to těžko vysvětlíte blbům, kteří zavedou regulační poplatky, protože prý lidi chodí zbytečně k doktorům, a vzápětí nařídí, že člověk musí nejdřív k obvoďákovi, aby si s jeho laskavým svolením mohl skočit s bradavicí na kožní…

Já třeba z těch peněz získaných prostřednictvím stavebního spoření chci postavit dům, nakonec. Problém je, že musím nejprve kumulovat finanční prostředky – tedy využívám smlouvu o stavebním spoření výhradně jako spořící produkt, a to opakovaně. Až přijde pravý čas, tak budu míť buďto peněz dost a začnu stavět, nebo použiji tu poslední smlouvu o stavebním spoření k získání dostatečného úvěru na stavbu.
Podle vašich měřítek a názorů bych nebyl schopný dosáhnout svého cíle… a takových lidí je tu minimálně 1/3, ale spíše více.

Mějme „katastrofický scénář“ a předpokládejme, že Janota & Následovníci by uspěli a lidé by ztratili o „bankovní“ (v uvozovkách, protože banky sami vkládají naprosté minimum) produkt Stavební spoření zájem. Pak by pravděpodobně začaly mizet i stavební spořitelny.
.
U stavebních spořitelen bývá 100% vlastník mateřská Banka.
.
Taková stavební spořitelna často nabízí i jiné finanční produkty. Logicky ty spojené s bydlením, různé bytové a stavební úvěry, hypotéky, ale také třeba produkty jako je důchodové připojištění, a zřejmě i další. Co by se stakovými produkty stalo? Převzala by je mateřská banka, která je často nabízí také?
V minulosti se mi již stalo, že produkt, který jsem měl sjednaný u jedné společnosti byl převeden ke společnosti jiné. Původní finanční institut zhodnotil danou oblast jako málo výdělečnou a přestal se jí zabývat. Všechny klienty prodal/přenechal jinému finančnímu institutu…

Taky tam ti exoti mužou šoupnout ,,JEN NA FINANCOVÁNÍ BYDLENÍ atd.
Takže se ke svím penezum nemusíme snadno dostat./ztráta státní podpory/

To by bylo jedine rozumné. Podporu nesnižovat, ale její výplatu podmínit jen použitím na pořízení, opravu nebo úpravu nemovitosti. To bvy možná mohi udělat i se zpětnou platností – já bych byl jedině pro.

Já bych to tak striktně nepodmiňovala. Vždyť stejně bydlím a pokud naspořím, záleží na mně, co udělám s uspořenými penězi. Když za ně koupím nábytek, kuchyňský spotřebič, koberec…, tak šly přece taky do bydlení. Dobře pamatuju na kouzla, co jsem dělala, když jsme si brali úvěr ze stavebního spoření a úvěr ze SFRB, striktně podmíněný předložením faktury, ze které mi bylo proplaceno 50%, protože tam byla 50%-ní spoluúčast. Ano, rekonstruovali jsme, ale část peněz byla placena bez dokladů, neb to bylo levnější. Na část peněz se úvěr SFRB nedal použít, protože byla proplacena pouze faktura za zboží nebo službu, ale ne tehdy, když jsme kupovali za hotové, nesmělo to jít na můj účet. Jak jsem byla ráda, že stavební spořitelna vyplatila zálohu v hotovosti a následně chtěla doklady! Třeba v Baumaxu šlo platit na fakturu, ale kejkle s vystavením faktury a následným odběrem zboží trvaly přes týden, což je lhůta, kterou nemůžete použít, když máte doma řemeslníka a potřebné zboží potřebujete ihned. Takže já bych se přimlouvala za to, aby zůstala dosavadní praxe: naspořené na cokoli, úvěr pouze na bydlení.

Namísto ,aby stát uspořil na výdajích a přebujelé státní správě,
tak ten bordel zaplatí lidi na daních jako vždycky.
Na chudý musí být přísnost.

SS vyuziva naplno hlavne stredni trida. Opravdu chudi nemaji dalsich dvacet tisic rocne na uspory.

Jak dalece může stát sebrat nebo nesebrat polovinu státní podpory, toť otázka. Ve smlouvě mám totiž doslovně uvedeno, že podpora je ve výši 15 % z max. částky 20 000 a úroky nepodléhají dani. Takže lidi budou žalovat spořitelny a ty zase stát. Žádná klauzule o podpoře v závislosti na hospodaření státu, jak ventiloval Kalous v Právu, ve smlouvách není. By si měl hošan zákon o st. spoření přečíst, nehlásat bludy a nezastrašovat lidi. Kdepak asi byl, když dluhy rostly do závratných výšek? V tichosti u lizu a teď dělá chytrého.

Státu se vyplácí realizace stavebního spoření jako a) odložené spotřeby, b) podpory rozvoje stavebního odvětví, c) dílčího řešení bytové problematiky. Tím, že se jistý pán shlédnul v tom, že uspoří mohou nastat tyto dopady :
A. Část klientů přejde s volnými prostředky k jiným produktům, mj. i nenárodním – vývoz kapitálu a jeho přesun, event. spotřeba mimo ČR. Tím nastává odliv financí pro koloběh.
B. Další část klientů bude naštvaná a občané obecně také – stavební spoření je zodpovědné chování, prosazované právě tzv.pravicí. To že se Vláda takto zachovala je ukázkou, jak vážně myslí dodržování právního stavu vůči občanům.
C. Útlum ve stavebnictví tím bude pokračovat, nejen u velkých firem z důvodu snížení objemů státních zakázek, ale i těch malých, FO, a podobných, které nemají takový polštář. Co to znamená ? Zhoršení platební kázně, snížení kvality, zmenšení objemu prací, prohloubení krize, vyšší procento těch co budou pracovat v šedé sféře, snížení odvodů pro stát a zejména i zvýšení socálních výdajů pro ukočené FO s podnikáním.
D. Těmito změnami Vláda nezabrání dopadům krize, a sníží objem stavebních smluv, i nových, a tím dojde k dalšímu odlivu pracovníků v třetí sféře – peněžní jako služeb.
E. Rodiny, občané začnou podporovat jiné způsoby produktů, nebo přestanou z důvodů malých přebytků uchovávat volné finance v jiných produktech, nebo používat jinde.
F. Vláda bude nucena použít druhou část plánu pro krizi, a to devalvaci měny, znehodnocení volných financí, se kterou Klaus a „ekonomové“ takto počítají od začátku, neb to je vlastně důvod, proč odkládali přistoupení k EU i ve finančním rozsahu ( měny euro ). Znehodnocení výnosu ze stavebního spoření je vlastně jen pokusný balonek na tuto ( v pořadí druhou kapitalistickou ) metodu znehodnocení financí ( zcela adekvátní se socialistickou měnovou reformou ), ovšem oproti dřívějším finančním opatřením státu je takovéto opatření doprovázeno i nebývalou koncentrací zbytku majetku do rukou horních 10 tisíc, a toto vyvolá rozsáhlé konflikty sociální i politické. Tito bohatí lidé budou útočit na stát pro zachování svých prebend. Krize se tím prohloubí. Vzdělaní lidé a ti, co přemýšlí to vědí, ostatní to zažijí až v reálu.
Takováto situace ovšem bude neudržitelná, a dojde ke společenským změnám. Podobnost se vzrůstajícími potížemi USA je jen náhodná :o)
Polštář vyspekulovaných čísel bude zkoušen hodnotovým ekvivalentem, nikoliv jen pevností víry burzy.
Inu, kapitalismus reformovat nelze, pane Nečasi …